Puškvorec (2009)

Puškvorecje nejniternějším uvědoměním si křehkosti a pomíjivosti lidského života, a zároveň snahou o vyrovnání se s touto skutečností. Přiznám se, že mě Andrzej Wajda příjemně překvapil, neboť jsem od něj působivý filmový prožitek na sklonku jeho režisérské kariéry již nečekal. Avšak stáří bývá milenkou smrti, v jejím intimním objetí se naposledy zjevuje ta nehynoucí krása života. Wajda sice vychází ze stejnojmenné povídky Jarosława Iwaszkiewicze, ale teprve s nejniternější zpovědí Krystyny Jandy dotváří celek o lidské pomíjivosti a důstojnosti. Krystynina výpověď je kameramanem Pawłem Edelmanem esteticky modelovaná podle obrazů amerického malíře Edwarda Hoppera, natáčelo se ve městě Grudziądz. Smrt je zde ve čtyřech variantách: minulá a stále doposud nepřekonaná, celkem nedávná a tedy ještě bolestivá, přítomná a dosti cynicky krutá, a brzy očekávaná a pročež nevyjevená. Hlavní postavou Iwaszkiewiczova příběhu jest Marta (vynikající Krystyna Janda, která ve filmu hraje také sama sebe), právě v ní se snoubí zranitelná křehkost, uvědomění, nejniternější úzkost a též touha po naději. Erós je rubem Thanata, jemuž sice podléhá, přesto se mu nechce jen útrpně vzdát. Z dalších rolí: mladík plný života a potěšený tím nenadálým zájmem o svou vlastní osobu Boguś K. (Paweł Szajda s hlasem Jakuba Mazureka), manžel Marty a poměrně zaneprázdněný lékař (Jan Englert), dlouholetá kamarádka Marty (Jadwiga Jankowska-Cieślak), Boguśova milá Halinka (Julia Pietrucha), či sám Andrzej Wajda jako Andrzej Wajda.Puškvorecje nejniternější lidskou bolestí a zároveň i nejniternější lidskou odvahou, pro mě osobně je nezbytnou soukromou důvěrností.Puškvorecje půvabně estetickou malbou a nevšedním prožitkem. Přese všechnu bolest zhodnocení křehkosti a pomíjivosti života zní: žij naplno, v přítomnosti a vznešeně!

Musím se přiznat, že mi prolínání dějových rovin dělalo problémy. Žena Janda, herečka Janda, Janda jako Marta. Tak jestli Wajda diváky nepřecenil?! Poskládat takové puzzle? Co tím chtěl básník řící? Příliš pesimistické vyznění bez katarze. Film stojí a padá s Krystynou , skvělý výkon, ale to ten film nezachrání 3*

Tento film z dílny legendárního polského režiséra Andrzeje Wajdy mě opravdu velmi oslovil. Zaujme především excelující Krystyna Janda v roli hlavní hrdinky, která je vážně nemocná a zbývá jí již málo dní života, protože má rozsáhlý plicní nádor. Smrt je přítomná takřka v celém domě, neboť její dva synové zahynuli ve Varšavském povstání. Stárnoucí a unavená hrdinka rovněž podlehne fascinaci mládím, kdy se setká s dvacetiletým mladíkem Bogušem, s nímž se i sblíží. Snímek však končí tragicky, smrtí tohoto mladého muže. Režisér Wajda vytvořil snímek na základě tří textů a sice na motivy povídky Puškvorec klasika polské moderní literatury Jarosława Iwaszkiewicze, povídky Nečekaná výzva neméně známého Maďara Sándora Máraie a autentické osobní zápisky herečky Krystyny Jandové.

Film o prelínaní života a smrti. O tenučkej hranici medzi bytím a nebytím. O láske i stereotype. Keď pomyslíme, koľko rokov má pán Wajda, tak natočil svieži, moderný film. Nie každému budú po chuti monológy hlavnej predstaviteľky, no kto má citlivé vnímanie, bude ho až mraziť. Skvelý film, odporúčam.

Podobne, ako vo Veľkom týždni Wajda točí už skôr televízne stroho s niekoľkými málo hercami a zopár interiérmi a exteriérmi. Napriek tomu sa mu podarilo vytvoriť veľmi sugestívnu, až stiesňujúcu atmosféru, najmä zvolenou farebnou paletou. Film si akoby napísal a natočil pre seba, ale nie ako ušľachtilú nudu, ale poctivé psychologické dielo. Stavbou scenára pripomenie hutnejší, ale ťažšie uchopiteľný Všetko na predaj. Po tomto filme je už konečne najvyšší čas si pozrieť Evu Novú a prípadne tieto diela porovnať.