Člověk ze železa (1981)

Docela přehledný výklad událostí roku 1981 v Polsku.1)  Rozhlasový novinář Winkel dostane za úkol vypracovat zprávu, která má kompromitovat dělníka a aktivistu stávkového výboru Macieje Tomczyka. Postupně však Winkel projevuje stále více sympatií ke stávkujícím dělníkům._____
2)  Film byl natočen ve spěchu, aby zachytil náladu srpna 1980 a genezi Solidarity. Po vyhlášení stanného práva (12.12.1981) byla Wajdova filmová skupina X rozpuštěna a režisér sám strávil několik let v exilu, kde natáčel filmy ve Francii (Danton) a v SRN (Love in Germany). Navzdory tomu do prosince 1981 film v Polsku vidělo asi 5 milionů diváků._____
3)  Zaujali mě 31letý Jerzy Radziwiłowicz (Maciek Tomczyk) a 29letý Bogusław Linda (Maciekův spolužák z vysoké školy Dzidek)._____
4)  Polským komunistům se nikdy nepodařilo podrobit si společnost tak jako u nás. Kolektivizaci v zemědělství zastavili ještě v roce 1956. Museli nějak vyjít se silnou církevní opozicí (v českém pohanském státě věřící netvořili vážný problém pro mocenské usurpátory). Poláci mnohem méně adorovali svého mocného slovanského souseda ve srovnání s námi. Wajdův film byl nepředstavitelný i v našem nejvíce liberálním roce 1968._____
5)  55letý Andrzej Witold Wajda dodal filmu quasidokumentární charakter. Výstižně popisuje situaci i celkové poměry v zemi. Film vlastně ukazuje, že nebýt mimořádného stavu zasáhli by Rusové anebo by Polsko od socialistického tábora odpadlo už tehdy.

„Aký otec, taký syn.”•Aj synátor sa rozhodne snažil kráčať v šľapajach svojho naprosto tvrdohlavého otca, ako povedzme odborový predák gdaňských lodeníc niekedy na prahu 80. rokov min. storočia, no už to asi nebolo tak interesantne prevedené, ako keď tak vôbec po prvýkrát učinil jeho priam legendárne energický "tatko"[Mateusz Birkut]spred zhruba tri dekády dozadu, pričom tentoraz ostával pod drobnohľadomMaciekTomzcyk[znovu v čele tento šikovný poľský herecJerzy Radziwiłowicz, ktorý totiž stvárňoval dvojrolu], a to teda konkrétne pod „vertikálnou optikou” novináraWinkela, ktorý vskutku pomerne dosť rád nadbiehal i na "vinkle," nakoľko sa vyznačoval najmä aj tým, že vyžadoval pravidelné dávky alkoholu, čo prinajmenšom pôsobilo dosť zvláštnym dojmom, čo v konečnom dôsledku znižovalo kredit, resp. hodnovernosť tohtosequeluv podobeČloveka zo železa, ktorému najprv predchádzal podľa mňa i oveľa zaujímavejší/vydarenejší titul ako celok v podaníČLOVEKA Z MRAMORU; nemôžem akosi predsa poprieť ani to zistenie, že by som práve teraz nepociťoval i určitý pocit sklamania; predstaviteľ reportéra, Marian Opania, pôsobil na mňa akousi ospalosťou, a veď sa tomu vlastne ani nie je čo čudovať, keďže vydrúľal až toľko štamperlíkov vodky, tak ako sa mohol potom sústrediť na zadanie svojej práce? → automaticky strhávam jednu hviezdičku za toho "novinárskeho opilca," ktorý, úprimne, mi čoraz viacej liezol na city, nezapadal mi do pôvodného konceptu!•Skrátka,autorovisa to trocha „vymklo spod kontroly,” pretože koľkokrát mlel piate cez deviate, v čom som sa v podstate miestami i strácal, ak mám byť napokon úprimným; repete si určite nezopakujem, lebo nemám na to žiadny dôvod; pozrel som si to dúfajúc, že sa mi zopakujú, predošlé, nadšene poňaté impresie, no musím následne skonštatovať, že sa to podarilo maximálne len tak z polovice, keď tá zostávajúca mi príde, ako máličko nevyužitou.P.S.:Aj napriek menšiemu zakopnutiu zo stranyautora, nielenže nezanevriem na neho, ale zároveň ani na poľskú kinematografiu, do ktorej stále vkladám hodne veľa dôvery, tak sa snažte čo najviac, moji milí priatelia...

Dokážu si představit, že film v době uvedení byl v Polsku celkem bomba a že snad i dnes u Poláků má stále nostalgický úspěch. Mě bohužel úplně neoslovil. Představitel hlavní role mi není sympatický. Na druhou stranu bylo pěkně naznačeno, jací jsou Poláci notorici. A závěrečná píseň moc silná - takový polský Kryl. 65%.

Žádná lež dlouho nevydrží, a komunistický režim ve východní Evropě byl už dlouho odsouzen k zániku - jenže v roce 1980 ještě pořád kousal, a kopal kolem sebe. V Polsku došlo alespoň k částečné obrodě, a po pokusech v 68 a 70 to konečně vyšlo - Solidarnosc byla na swiecie. Jak tohle Wajda dostal do filmu, který se zároveň odehrává v osudným dnech v Gdaňských loděnicích se skutečným Walesou, a přitom tvoří funkční fikci, nad tím zůstává rozum stát, a je to nanejvýš obdivuhodné. Vysoká škola filmařiny, velmi odlišná od toho, jakým směrem se ubírala kinematografie v té době u nás - představme si, že by třeba tehdy někdo natočil aktuální velkofilm o Chartě 77 - nemyslitelné. Možná to bylo také tím, že Poláci tehdy stále ještě neztratili naději na jakýsi socialismus s lidskou tváří, a neusilovali tedy o okamžitý přechod k demokracii a kapitalismu, jako pak v roce 89. Každopádně osobně mi byl železný Birkut 2 bližší, nežmramorovágenerace jeho otce, a být Polák tak je 5 hvězd ještě málo. Oni jsou prostě jinde, a vždycky byli.

Angažovaný historický životopisný príbeh nadväzujúci naČloveka z mramoru, tvoriaci s filmom "Walesa, človek z nádeje" trilógiu o boji poľských robotníkov za lepšie podmienky. Príbeh Mateusza Birkuta pokračuje angažovaním jeho syna Macieka Tomczyka, zachyteného prostredníctvom novinára Winkela poplatného tajnej polícii. Ten postupne nadobúda odvahu vzoprieť sa nátlaku policajného štátu. Vďaka nemu tak máme úplný obraz o vzniku slobodných odborov a Solidarity. Produkcia je kvalitná, ale hlavné slovo tu majú herci a ich dialógy. Tí to zvládajú výborne takže príbeh má celkom dobrý spád a produkcia sa stará hlavne o správnu kompozíciu a sem tam vloží dobový protestsong. Napríklad Janek Wiśniewski padł čo s niektorými scénami tvorí prepojenie na filmCzarny czwartek. Janek Wiśniewski padł.