Danton (1983)

„Maxime, Maxime. Chceš od lidí, aby se chovali jako v románech, aby byli jako hrdinové v románech. Co? Zapomínáš, že jsou z masa a kostí. Zapomínáš. Chceš je povznést, povznést až na samý vrchol, kde se ale nedá dýchyt. Výsledek? Izolace, revoluce a její zmrazení. Odradíš i ty nejzapálenější.“(GD) | Více jak dvouhodinovýDantonpolského režiséraWajdypatří k těm historickým filmům, na které nezapomínám. Nevyhnu se ale srovnání s francouzskou čtyřdílnou minisériíFrancouzská revolucez roku 1989 (ve které revolučního vůdce Robespierrea ztvárnilAndrzej Seweryn, který vDantonovisehrál Bourdona):Dantonmi z něho vychází o stupínek hůř. Každopádně se mi obrovsky líbilWojciech Pszoniakv roli Robespierrea. A kGérardu Depardieumu? Snad jen tolik, že jeho Danton je jediná role, ve které za něco stojí. Žérár, s tím zcela souhlasím s jedním místním recenzentem, za to ale zodpovědný není. Za to může režie a předloha. |„Zastavit revoluční proces znamená smrt revoluci.“(MR) |„Revoluce je jako Saturn: postupně požírá svoje vlastní děti.“(GD)

"Môžme vyhrať proces!... Ten proces je politický, v tom spravodlivosť nenájdeš..." Zaujímavá koprodukcia i dobrá téma. Problém vidím v prvej polovici snímku, ktorá diváka hodí rovno do rozvráteného mocenského boja a trvá istý čas, kým sa zorientujeme. Druhá polovica filmu je divácky vďačnejšia, ale stále sa bavíme o výlučne konverzačnom filme, bez jedinej akčnej či napínavej scény, možno s výnimkou záverečnej popravy. Určite to nie je film pre každého, za mňa premárnená príležitosť, pretože tie mocenské boje, intrigy a zrady, o ktoré bol divák v prvej polovici ukrátený, by film určite kvalitatívne dvihli. Herecké výkony výborné, Depardieu v najlepších rokoch. 60%.

Je mi jasné, že mi ve filmu muselo uniknout spoustu motivů a odkazů pevně spjatých s dobou, o které snímek pojednává. Přijde mi však zřejmé, že se Danton (respektive původní divadelní hraStanisławy Przybyszewske: Sprawa Dantona z roku 1929) snaží být komplexním pohledem ne nutně na dané období, ale obecně na otázku svobody, lidských práv a nutnosti diktatury. Usuzuji tak především z refrénovité scény ze začátku a konce filmu, kdy je malé dítě nejprve dogmaticky nuceno opakovat slova z Deklarace práv člověka a občana zpaměti:Les hommes naissent et demeurent libres et égaux en droits. Les distinctions sociales ne peuvent être fondées que sur l'utilité commune., což je v závěrečných scénách zopakováno před občanem Robespierrem hned poté, co si jakobín uvědomí, že lid za sebe nemůže rozhodovat a monarchii má pro jeho vlastní blaho nahradit další diktatura. Svědčí tomu i vykreslení samotného Dantona jako obhájce ideálů svobody. Samotný člen kordeliérů se v první části filmu moc neukazuje, perfektníGérard Depardieuv nejlepších letech je ovšem v druhé části, která výrazně zpracovává jeho zajetí a následný lynč, využit natolik kvalitně, až z toho dostal řádný chraplák. Ve filmu se několikrát objeví pomrknutí na tvorbu malíře Jacquese-Louise Davida, který ve filmu načrtává i Dantonovu popravu.

Skvělé! Zajímá mě historie, tudíž se i rád podívám na zfilmované zpodobnění určitých události. Je mi jasné, že ve většině případů je film od reality dosti vzdálen, ale i tak se většinou člověk dokáže přenést do dané doby a hltat každé slovo, které zaslechne, ať je proneseno kladnou či zápornou postavou. Těžko říci, jaké skutečně byly historické osobnosti, protože co autor jejich životopisu, to jiný, byť nepatrný rozdíl v pohledu na jejich činy, na jejich životní příběh. Snažím se nenechat ovlivnit žádným autorem, snažím se udělat názor na člověka v kontextu jeho doby, takže nebudu hodnotit ani Dantona, ani Robespierra, ani jednoho z jeho poskoků. Mohu hodnotit pouze výkony herců a ty, ty byly bezchybné, bez sebemenšího náznaku zaváhání, nejistoty ztvárnit postavu, která mu byla předurčena.  Názory recenzentů, že je film příliš rozvleklý, zdlouhavý jaksi nechápu, právě z historického pohledu obzvlášť u těchto dvou postav, kde je každé slovo tou nejdůležitější ingrediencí.

Moje hodnocení75 procFilm držívýborní herci v čele s výborným Gérardem Depardieu, který si s chutí zahrál světáckého, unaveného, ale přesto nezlomného a bojovného Dantona. Pro mně osobně je překvapením herecký výkon Wojciecha Pszoniaka, jehož Robespiere žije. Dýchá, přemýšlí, v horečkách trpí nemocemi, pochybnostmi, avšak jde svou cestou, protože si myslí, že nemá na vybranou. Na rozdíl od jednoho recenzenta si nemyslím, že by R. poslouchal chlapce odříkajícího články ústavy na konci filmu zděšeně, na mně působí spíše dojatě, jako ve smyslu "Ano, kvůli tomu jsem to všechno činil." Zděšený by spíše měl být divák z rozporu mezi vznešeností idejí a nízkými prostředky k jejich prosazování.Zážitek všaksráží český lacinný dabing. Jeden, maximálně dva dívčí hlasy na všechny ženské role ve filmu, to je prostě málo. Také některé nezvládnuté repliky trhají uši, hlavně při veřejných projevech.Film pojednává o důležitostinezávislosti soudní moci, o dělbě moci tak důležité v moderních demokraciích, o svobodě slova a role opozičních mediích. Když něco z toho, nebo nedej bože toto vše chybí, tak demokracie mutuje do diktatury davu ci většiny, což je nadčasové sdělení tvůrců. A v dnešní době se stává aktualnější a aktualnější. Klíčové scény filmu tedy mají hlubší přesah než jen vykreslení nějakého sporu nějakých dvou osobností nějaké revoluce. Proto jde hodnocení nahoru, až holt naráží na hranice snesitelnosti tohoto dabingu.Několik citátů:- Ale ty jsi kat!Ale né ve službách mých, ale ve službách lidu! Posíláme ti nepřátele revoluce. Tvou povinností není je soudit, ale zlikvidovat!- Bojovali jsme zarovnost všech lidí a teď stínáš hlavy všem, kdo vyčnívají...- kde není chléb,tam není zákon, sovoboda, spravedlnost, ani republika- Ale i kdyby! Ikdyby mně zatčení Dantona mělo zničit, podle nějakého neznámého zákona ústavy, by pád zločince měl zapříčinit i můj pád, co na tom! U revolucionáře nesmí v žádném případě zvítězit strach z nebezpečí před smyslem pro povinnost!