Pohorská vesnice (1928)

Je to natočené veľmi neprehľadne - doteraz si nie som istý, kto s kým nakoniec skončil a kto koho vôbec chcel - ale ak sa nemého filmu nestránite, nemáte čo robiť, kópia tohto filmu sa vám váľa v zásuvke a chcete si trochu potrápiť hlavičku (zorientovanie sa medzi postavami dá fakt zabrať), kľudne siPohorskou vesnicipustite. Zháňať si ju však nemusíte.

Film, který je šíleně nepřehledný, všichni herci vypadají stejně a na konci jsem nevěděl kdo s kým jak skončil.

Na prvním místě je nutné uvést, že se dochoval jen fragment a ten se dočkal archivní "péče" v roce 1955. Čili dodaná hudba není vhodná, zásahů se dočkala zjevně i střihová skladba atd. Nelze tedy sledovat a hodnotit, jako kdyby dílo bylo jen postaršího data. Chápu sice, že dnešní študáci nemají vztah k adaptacím Němcové, ale co je moc, to je příliš. Druhý problém je kontext uvedení takového fragmentu. Děcka na FAVu většinou neocení nic a v komentářích se jen mezi sebou socializují, a pokud je bez úvodního slova předhozen stejný fragment do celkově nezajímavého a nevyváženého programu Ponrepa, tak se samozřejmě hraje pro prázdný sál. A to i když je projekce nesmyslně spojena s výstavou Vilém Ströminger 115 let. Čili škoda takového filmu, o jehož zpřístupnění je tak bídně postaráno. Neb při vsazení do kontextu a sledování například zmíněných proměn adaptací velké české spisovatelky, bylo by se o čem bavit. Stejně tak by byl zajímavý moment rozklíčování absence výrazných hvězd, možností vývozu atd. Takto nám zůstávají jen nechápavé oči hledící na další rutinní výkon L. H. Struny (a to ještě v lepším případě).(19.10.2017)

Dnes už hodně směšný a dost zmatený guláš všeho možného. Naprostý přebytek postav, mezi kterými se snad nedá ani vyznat, natož ještě sledovat vztahy mezi nimi. Ve výsledku tedy člověk kromě několika kreativnějších momentů neví nic, jen ho bolí bránice ze smíchu – herecké „výkony“ a doprovodné titulky opravdu stojí za to.(29.10.2014)

Film trvá něco přes hodinu, postav má skoro jak Pán Prstenů. V příběhu orientovat je složité, postavy přibývají a přibývají, a některým pak zbývají oči pro pláč či naopak ústa pro smích. Další z filmů "ne-až-tak zlatého českého fondu", který vzbuzuje hlavně smích/slzy než pochopení. Já se smál, pro tyto staré sra*ky mám slabost.(04.10.2008)