Zrůdy (1932)

Poprvé jsem o Freaks slyšela v jednom z čarodějnických speciálů v Simpsonových, poté jsem si zamilovalačtvrtou sérii AHS, která tento příběh ještě více rozvinula. A tak nastal čas, pustit si originál. Nemohu říct že mě zklamal ale nadšená jsem také nebyla, dlouhou část filmu se prakticky nic neděje ale konec je zase nabitý akcí, takže i proto 3 hvězdy.

Hasbullabefore originalHasbullasi ukradol väčšinu filmu pre seba. Nie preto, že by vyzeral nejak roztomilo (sry, ale hej), ale preto, že mal v ústach spomedzi osadenstva tie najlepšie repliky, a to ani nevedel moc hrať. Freaks ma vnútorne miestami dojalo, inými zas hodne zabavilo, ale v prvom rade zážitkovo obohatilo. Podobné starotiny (teda klenoty) milujem a tento výplod je toho ďalším, napriek všetkému príjemným, dôkazom. Výkony miestami príliš teatrálne, ale nie zas natoľko amatérske, aby neboli efektné. Ani sám nechápem, ako je možné, že to pre mňa malo akúsi charizmu, ale malo a veľmi pôsobivú.

Ve své době hodně odvážný film, u kterého si vlastně neumím představit, že by si ho někdo troufl a dokázal s takto autentickým obsazením, bez triků, natočit i dnes. Z dnešního pohledu již Tod Browning není zdaleka jediným režisérem, který si naplnil svůj film hromadou postižených postav, příp. hercemi s nějakou tou odchylkou (za všechny zmiňme Herzoga a jeho „Trpaslíky“ :o)), ale takto pestré panoptikum lidských tvorů s nejrůznějšími druhy fyzických anomálií a postižení se jen tak nevidí... výjimečně fyzicky normální muž v cirkuse zase vtipně koktá! ...a pohled spolu s prostředím, dějem filmu i jeho podáním je to často nesmírně zajímavý. Jednou až groteskně milý, když vidíme zručně skákajícího muže bez nohou po rukou po schodech s veselým nadhledem a projevem, jednou lehce dojemný u dívání se na řádění šťastné sešlosti „divných tvorů“ na louce, jindy naopak zamrazí, třeba u plazícího se člověka bez rukou i nohou (což bylo na pohled až nepříjemné) i nad samotnou myšlenkou o lidském pohrdání odlišností a netolerancí vedoucí až k nenávisti a špatným úmyslům. Možná, že horror v běžném současném vnímání už dnesZrůdymoc nepřinesou, za mě ale skvěle reprezentují nejen dobu vzniku, ale hlavně ještě o něco starší epochu, která před rozvojem horrorového žánru ve filmu přinášela „děsivé senzace“ často jinými způsoby, třeba v podobě pouťových atrakcí, jež také rámují tento film. Hlavní herečka, za jejíž postavou se nakonec skrývá taskutečnázrůda, je místy svým afektem až nesnesitelná, ale mimo to účinek z filmu je pro mě i v roce 2024 podnětný, poutavý, pořád originální, hodinová stopáž ve vztahu k jednoduché zápletce akorátní a poslední třetina hodně napínavá![80%]

Film plný ohavných ľudí a krásnych netvorov.  Fascinujúce dielo, ktoré by som si rád pozrel v originálnej minutáži. Máloktorý film má v sebe taký silný humanizmus a zároveň tak presnú, nepatetickú, zbytočne nesugestívnu, citovo nevydieracu štruktúru, spôsob rozprávania a skutočne silnú atmosféru. Špecialita pre každého nadšenca filmov.

Režiséra Toda Browninga jsem poprvé zaznamenal s filmem Alonzo, muž bez rukou. Ten mě přes své stáří téměř sto let velmi zaujal. Tvůrci vytvořili silnou atmosféru a dovedně pracovali s prostředím cirkusu a postiženými lidmi (často jen charakterově). Ve filmu Zrůdy se do stejného prostředí Tod Browning po pěti letech vrátil a opět si obsadil různě tělesně postižené lidi. Tentokrát na tom založil celý film. Hádám, že i s propagací... něco jako zrůdy z cirkusu na plátně. Tím si zajistil velké kontroverze ještě před uvedením filmu. U diváků nebyl film moc vřele přijat, přestože byl po pokusných projekcích ještě upraven, aby byl divácky přístupnější. Komerčně propadl a v řadě zemí byl dokonce zakázán, což mělo na kariéru Toda Browninga zničující dopad. Dnešní divák je zvyklý na ledacos, tak jej možná už Zrůdy nešokují tolik. Nicméně některé záběry jsou hodně silné. Naštěstí film má hutnou atmosféru, která dokáže vyvážit banální příběh jedné naivní lásky. Má také výraznou nosnou myšlenku, že zrůdy nejsou lidé dle svého zjevu, ale mnohem větší zrůdou mohou být svým proradným a nemilosrdným chováním. V tomto filmovém podání to vyzní až neuvěřitelně silně. Když k tomu připočtu dobu vzniku a tehdejší technické možnosti, ve kterých film vznikl, nezbývá než dát vysoké hodnocení za výrazný filmový zážitek.