Cirkus (1928)

Chaplinprostrednítvom Circus jednak ukazuje, že je doma v hocijakom prostredí a dokáže byť vždy hodne zábavný a druhak, aké je ťažké vôbec byť zábavný. Pri jeho tvorbe však rozlišujem zábavu aultra zábavu, prípadneveľdielaa v rámci toho mám na každý jeho výplod určité nároky. V tomto prípade teda ide "iba" o zábavu, aj keď výrazne šarmantnú a pôsobivú. Trochu som sa ale miestami nudil. Omnoho viac ma berú jeho neskoršie, už hovorené diela. Z nemých stoja za to skôr krátkometrážne snímky, napr.ChampionaleboImmigrant.

"Keephimbusyanddon'tlethimknowhe'sthehitoftheshow."Komédia so smutným podtónom, ktorú považujem za jeden z najlepších celovečerných filmov Charlieho Chaplina. Je ako celok výborne vymyslená, priam hýri nápadmi, pričom Chaplin tu perfektne využíva prostredie zábavného parku (napr. scény v zrkadlovej sieni) a cirkusu. Film ponúka množstvo výborných scén (v klietke levovej), ale absolútnymi vrcholmi sú tieto dve: naháňačka v zábavnom parku, keď Charlie predstiera, že je otáčacia figurína (geniálne!) a Charlieho skvelé číslo na lane v závere snímky. Za výbornou humornou zložkou nezaostáva ani romantická zložka, v ktorej Charlie predviedol nesebeckú lásku a treba dodať, že málo známa, sympatická Merna Kennedy bola pre hlavnú ženskú rolu veľmi dobrou voľbou. A Chaplinova veľmi príhodná hudba to celé skvelo podfarbuje (Chaplin sa tentokrát predviedol aj svojím spevom)."He'llkillhimself." "That'sallright.I'vegothiminsured."

Charlie Chaplin v svojej tradičnej roli tuláka tentokrát rozohrá pár skečov v cirkuse. Z tuláka cirkusovým zabávačom a povrazolezcom. Začne zámenou peňaženiek vďaka zlodejovi,  Ikonická scén naháňačka v zrkadlovom bludisku, scéna s levom v klietke, nácviky cirkusových čísel s klaunami a vystúpenie na lane. To všetko preto, aby urobil radosť chudobnej cirkusovej tanečnici. Tá sa však zamiluje do povrazolezca. Chaplinovho tulák napriek tomu nakoniec dá mladý párik dohromady a zachráni tak tanečnicu pred majiteľom cirkusu. Na záver tulák melancholicky odchádza do diaľky.

Chaplin se zde zbytečně zdržuje nezajímavým dějem a dlouhými prology k atrakcím. Ty pak nejsou třeba ve srovnáním se sebevražednými eskapádami Bustera Keatona nijak zvlášť dechberoucí, zato jsou až zbytečně roztahané. Bravuru scény s likvidací kouzelnického výstupu pak překryje třeba fakt, že závěrečné kousky na laně působí dost uměle, přetaženě a staticky. Navíc jsem si uvědomil, že postava Tuláka mi tak nějak leze na nervy a mám tendence jí přát doživotí za potulku i když jí jde o život. Pokud zmačkání a odhození hvězdy v závěru byl skutečně akt protikomunistického odporu, tak je to super vidět ve filmu, jehož tématem je jak majitel cirkusu vykořisťuje všechno kolem, včetně své dcery, kterou pravidelně tříská a jediným způsobem, jak se ho podaří pokořit, je rozbít mu držku a dceru provdat jinýmu chlapovi.

Na svůj film Chaplin asi dlouho vzpomínal, protože se rodil ve velkých bolestech. Rozváděl se, zemřela mu matka, studio vyhořelo...a přes to všechno film dokončil a náplastí za všechno pro něj byl Oscar. V tomto snímku za mě trochu překvapivě nekritizuje Charlie Chaplin jako jednu z věci podmínky zvířat, což by si vzal na paškál asi nějaký filmař dnes, ale zaměřuje se klasicky na situaci lidí - zaměstnanců. Chudobu, majitel většinou neplatí nebo je to drž grešle. Ale také fakt, že rozesmát lidi nebo je vůbec zaujmout je strašně těžké, což bylo součástí i jeho povolání. Já viděl filmy Dobrý voják Charlie nebo těžko překonatelného Kida. Toto opět není špatný film, navíc kombinovaný i s vážnějšími nebo chcete-li smutnějšími momenty a prvky hudby, které se mi hodně líbí. V závěru jen zmíním, že si můžete všimnout, když Charlie čistí rybičky v akvárku, je jasně vidět, že je tam vůbec nevrací i když to naznačuje.