Vrah mezi námi (1931)

"DuhastdabeieinenschönenBall."Priekopnícke dielo zaradené v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, z ktorého čerpali inšpiráciu mnohé neskoršie významné diela. Vôbec prvý film o sériovom vrahovi, do ktorého tvorcovia vložili istý dokumentárny nádych (podrobné zobrazenie priebehu vyšetrovania, dlhé porady polície prelínajúce sa s poradami mafie), čo mu však ani trochu neuberá na jeho hutnej atmosfére. Dielo zároveň ponúka pomerne hĺbavý náhľad do danej spoločnosti, zahrňujúci bežných ľudí s ich strachom (pekne ukázané rozpútanie všeobecnej paranoje, keď ľudia vidia v každom vraha, hoci aj v susedovi), políciu a jej metódy vyšetrovania, zločinecké podsvetie, bedárov, politikov a v neposlednom rade aj samotného páchateľa s jeho mukami, ktorým nedokáže čeliť   ("Nemôžem uniknúť sám pred sebou!").   Veľkými devízami snímky sú krásna čiernobiela kamera (tieň vraha!), perfektné budovanie napätia a "milovník detí" Peter Lorre (Hans Beckert), ktorý sa do tej role dokonale hodí (tie jeho vypleštené oči!). Zaujalo ma to "komando bedárov" a hlavne ohromne pôsobivý záver so samozvaným "ľudovým súdom". Pri druhom pozretí (5.12.25) ma už film chytil o poznanie viac, začínam pomaly rozpoznávať, v čom je jeho veľkosť, takže zvyšujem hodnotenie z 3 na 4 hviezdičky."Kto ste? Vy všetci. Zločinci. Pravdepodobne ste na to aj hrdí... hrdí na to, že viete rozbiť trezor, vkradnúť sa do domov alebo podvádzať v kartách. To všetko mi pripadá také, že by ste sa toho mohli ľahko vzdať, keby ste sa naučili niečo užitočné, alebo keby ste mali prácu, alebo keby ste neboli také lenivé prasatá.Aleja?Môžemstýmniečourobiť?Nemámvsebetútoprekliatuvec?Tentooheň,tentohlas,tietomuky?“

Při sledování filmu jsem měl dvě fáze – chvíle, kdy mě film celkem nudil, a pak naopak, kdy mě pohltil. Nevím, no. Film jsem už viděl dříve a napoprvé se mi líbil víc. Nečekal bych, že Fritz Lang natočí něco takového. Herecké výkony jsou spíše nic moc, až na Petera Lorrea, ten byl výborný.
Nejlepší na filmu je kamera. Občas jsem se ale ve filmu trochu ztrácel kvůli rychlým střihům a přesunům mezi scénami.

Film Vrah mezi námi je jeden z nejznámějších filmů z období svého vzniku. Proč? Zpracovává jako snad první velmi kontroverzní téma – hlavní postavou je sériový vrah dětí. Dalším důvodem je jeho zákaz kvůli židovskému původu tvůrců. Friz Lang jako výborný režisér v něm také volil často inovátorské postupy. Jde v podstatě o začátky zvukového filmu, čehož režisér naplno využívá a vraha charakterizuje jeho pískání. Nejprve jej slyšíme, pak vidíme jeho stín a až nakonec jeho tvář. To samo o sobě dokáže vyvolat velké napětí. Kontroverzní je i kvůli pohledu na vraha. Úsměvné je, že někdo vyčítá tlak na trest smrti a druhá strana přílišné „sympatie“ a snahu vraha obhajovat. Každopádně jde o výjimečný snímek, který za pozornost určitě stojí. Naštěstí se tvůrci nevyžívali v realistickém zobrazení vražd a zaměřili se na samotné vyšetřování, které je také perfektní. Například zapojení policie i mafie a výborný střih během jejich porad. :-) Jednoduše jde o skvělý snímek, který mimo napětí ještě divákovi zanechá mnoho složitých nezodpovězených otázek.

První polovina se sice táhne, ale obsahuje několik zajímavých záběrů a v době, kdy zvukový film byl novinka, to diváci vnímali asi jinak. Druhá polovina je na tom o dost lépe a konečně se dostává ke slovu Lorre, u kterého jsem se občas bál, že mu vypadnou oči z důlků. Zajímavá kamera, např. plynulý průlet původně zavřeným oknem. Trefné statické scény, které jsou ve filmech té doby typické. Důkladné prohledání budovy velkým množstvím lidí. Výjevy ze života pouličních zlodějů. A nechyběly také lehce humorné prvky, přestože jde o vážné téma. 3,5*

Ve městě řádí vrah holčiček a ačkoliv se policie snaží, město je velké a dětí hodně. Lidé se bojí, jsou hysteričtí a podezřelým může být kdokoliv. Snaha najít vraha vyžene do ulic více policistů, takže ani obyčejní zločinci nemají klid. A tak dojde k originálnímu rozhodnutí, které spojí podsvětí ve snaze hájit si svůj klid a znásobí snahu najít vraha. Morální hledisko závěru je skvělé, člověk nad ním může přemýšlet, protože Lang nabízí několik pohledů na finální scénu. Mě se líbilo i hledání pachatele a jeho nahánění ve skladech. Skvělý snímek, jehož scény si člověk vybaví i mnohem později.