Metropolis (1927)

Srdce se musí stát vyjednavačem mezi mozkem a rukama.Naprosto bravurní distopická sci-fi s vynikajícím komentářem ohledně třídních válek. Na svoji tehdejší dobu naprosto dechberoucí kulisy, vynikající herecké výkony, které jak se na němý film sluší a patří kladou velký důraz na grimasy. Nenajdete tu hluchého herce a každý dokáže pouhým výrazem okamžitě sdlělit, co si myslí. Vynikající scénář, kteýr si bere inspiraci z Princ a Chuďas Frankensteina, Chrámu matky boží v Paříži, Bible a inspiroval komiksového Supermana ikonickým vizuálem města, které na svou dobu je v působivých kulisách u kterých snadno vidíte, že inspirovali Metropolis ze Supermana. Brigitte Helm měla tak uhrančivé oči až jeden přemýšlel, zda necestovala v čase a nevzala si kontaktní čočky. Alfred Abel je vynikající jako sobecký buisnessman se slabostí pro svého otce. Podrážděnost a hněv umí prodat jedním shrnutím tlustého obočí. Ale všichni odvedli na tomhle filmu skvělou práci a musel bych zmiňovat všechny. Takže pouze řeknu, že i po sto letech tenhle film zůstává velmi aktuální svojí zprávou. Co se nam tohle dá ocenit, že autoři nenavrhují jako řešení prosté vyvraždění vyšší třídy alá eat the rich, ale že bychom všichni měli mít srdce. A je pravda, že to chybí dost často u zmanipulované tupé lůzy, tak i u arogantních sobeckých pdfilních oligarchů. Hodnotit čistě z hlediska uměleckého bych měl dát body plus za zajímavé rozuzlení, nicméně nelze opomenout že na tom dělala nacistka takže s interpretacemi této zprávy jako pozitivní je problém. Sám mám trochu potíž jak se k tomu postavit. Dětinskost a originalita na straně jedné a na straně druhé, že vynechání revoluce nebylo způsobené autorským originálním záměrem ale ne úplně dobrými politickými úmysly. Velké dilema! Celkově za tohle má film vleké plus, že přišel s poměrně orignálním pojetí no a finále ala Quasimodo byla třešnička na dortu. Těžko k tomu něco říct možná že vytvoření robotyk bylo dostatečně děsivé a špion v podání Fritz Rasp připomínal nebezpečného kardinála španělské inkvizice kterou nikdo nečeká kombinovaného Mozsgusem. Prostě VRCHOL KINEMATOGRAFIE. Viděno v Karlíně s hudbou Jeffa Beana, která dodala celému zážitku na působivosti.

Príbeh:V megapolise budúcnosti je spoločnosť striktne rozdelená: hore v „Záhradách synov“ žijú boháči a intelektuáli, zatiaľ čo hlboko v podzemí, v „Meste strojov“, otrocky drú robotníci, ktorí sú len súčiastkami obrovského mechanizmu. Keď sa Freder, syn vládcu mesta, zamiluje do Marie, prorokyne chudobných, zostúpi do podzemia a spozná hrôzu ich života. Medzitým šialený vynálezca Rotwang zostrojí robota (Machine-Man) s tvárou Marie, aby vyvolal chaos a zničil mesto.Herecké obsadenie:Brigitte Helm podala v dvojúlohe skutočnej Márie a zlého robota priam nadľudský výkon. Jej trhané pohyby a démonický výraz robota sú dodnes ikonické. Celý ansámbel hrá v štýle nemeckého expresionizmu – prehnané gestá, hlboké tiene a tváre ako masky, čo umocňuje pocit nočnej mory.Prevedenie:Na rok 1927 je to technický zázrak. Praktické efekty, obrovské kulisy mrakodrapov a revolučná „Schüfftanova metóda“ (kombinácia zrkadiel a modelov) stvorili vizuál, z ktorého dodnes čerpá sci-fi ako Blade Runner alebo Star Wars (C-3PO je priamou kópiou tunajšieho robota). Fritz Lang nešetril komparzom ani rozpočtom – film bol vo svojej dobe najdrahším európskym projektom.Pocity:Je to neskutočne zaujímavé a nadčasové. Tá hlavná myšlienka – „Sprostredkovateľom medzi hlavou (tými, čo vymýšľajú) a rukami (tými, čo pracujú) musí byť srdce“ – je krásna a hlboká. Pôsobí to priam prorocky. Je až neuveriteľné, že národ, ktorý dokázal vyprodukovať takúto humanistickú víziu o zmierení tried, o pár rokov neskôr na popud jedného rakúskeho maliara (ktorý sa, mimochodom, do tohto filmu a jeho estetiky zamiloval) skoro vyhladil Európu. Ten kontrast medzi veľkosťou ducha v tomto filme a neskorším barbarstvom je priam nepochopiteľný.Pridaná hodnota:Dielo, ktoré dokazuje, že umenie dokáže vidieť ďaleko dopredu, ale človek sa napriek tomu odmieta poučiť. 🌆🤖❤️85%

Tak a dal som si túto klasiku ako môj rest 99 rokov po premiére. Film je ocividne ovplyvnený politickou situáciou tej doby, takže sledujeme ako si postupne nájdu cestu najnižší robotníci k vyššej riadiacej triede. Stačí k tomu ako inak - láska. Je to oveľa menej sci-fi, než som si predstavoval a veľa scén je davových, čo určite sťažilo natáčanie. Technicky tak nie je čo vytknúť, keďže je to však stále nemý film, je tu častá len symbolika, čo sťažuje prehľad súčasnému divákovi. Subjektívne som videl lepšie nemé filmy, objektívne je toto obrovský míľnik kinematografie a preto z úcty jednu hviezdu prihodím.

Děsivá dystopická vize1)  neootrokářské společnosti působí hrůzostrašně i dnes._____ 2)  Nicméně film je pro mě jen těžko koukatelný, protože prakticky vše, co nabízí, rozpracovaly novější snímky lépe a kvalitněji a divácky přístupněji. Mohu sledovat snímek z piety či jako součást studia a to se taky stalo. Respektuji roli díla ve filmové historii, ale dnes mi snímek už nemá co nabídnout.

Konečně jsem se dostal k Metropolis - k 2,5 hodinové restaurované verzi. Nebudu se sáhodlouze rozepisovat, to zde učinili jiní - mnozí jiní. V roce 1927 musel tenhle film působit jako zjevení z jiného světa. Fantastická dystopická vize, geniálně zpracovaná a stále i dnes aktuální. Možná dnes ještě více, než v době svého vzniku.