Píseň života (1924)

Hanička je odložené dítě, kterého se ujme starý drožkář. Po jeho smrti žije Hanička u bratra svého pěstouna a pracuje v továrně, kde ji obtěžuje svými návrhy ředitel Mára. Jednoho dne se ředitel pokusí vynutit si dívčinu přízeň násilím. Když se mu to pro dívčin odpor nepodaří, označí ji za zlodějku. Hanička je odsouzena a uvězněna. Později se ukáže, že před lety šílený komorník unesl jednu z dcer velkostatkáře Zalužanského a položil ji do drožky. Ředitel Mára je postřelen a před smrtí se přizná továrníku Silverovi, že Haničku křivě obvinil. Silver chce křivdu napravit, ale Hanička si už trest odpykala a po propuštění našla útočiště v hájovně poblíž sídla Zalužanských. Petr, syn továrníka Silvera, navštíví svého přítele Zalužanského a společně s ním v hájovně objeví Haničku, která je nápadně podobná Zalužanského dceři. Vše se vysvětlí a Hanička se vrátí ke svému otci na velkostatek. Nic nebrání jejímu sňatku s Petrem. (Podle dochované části filmu.)