Ben Hur (1925)

Tento Ben Hur měl pro mě několik prvenství. Neviděla jsem jeho jiné verze, takže nemohu srovnávat, ale příběh byl velmi zajímavý, akce skvělá, i když překvapivě ne tolik u závodů koňských spřežení, ale u námořní bitvy s piráty. Herecké výkony byly slušné s mírným přehráváním, výprava a kostýmy velkolepé, stejně jako davové scény. Nejvíce mě však oslovily ty méně známé části, jako rozloučení matky se synem, kterého nechce nakazit nebo kouzelné ztvárnění Krista nebo Technicolorové scény, o nichž jsem netušila, takže to je můj nejstarší částečně barevný film.

S ohledem na rok výroby vpravdě mistrovské monumentální dílo, které beze zbytku využívá všech možností éry němého filmu. Nicméně ... nejvíc mě zasáhly úvodní scény, vztahující se k narození Spasitele: Tvář Panny Marie ... čistá a neposvrněná ... vyjadřující pokoru, soucit, odevzdání - ale i vnitřní sílu, která je schopna pohnout vesmírem. Sama za sebe můžu říct, že jde o jeden z nejpůsobivějších filmových obrazů, které jsem kdy měla možnost vidět ... a nejsem přesvědčená, že by ho digitální 21. století dokázalo trumfnout. Protože odráží i dobový styl herectví, které umělo vyjádřit veškerá hnutí mysli beze slov, a přitom - s ohledem na náboženský námět - se uchýlilo k uměleckému projevu velice výmluvnému, leč uměřenému. Další vývoj zápletky, jakkoli propracovaný a VELICE velkofilmově pojatý, už úvodní hluboký zážitek nezastínil. V porovnání s ním se naopak závěr, zaměřený na poslední dny pobytu Ježíše na Zemi, drží maličko při zdi - ač použil veskrze inovativní formu, nedokázal mi jejím prostřednictvím předat takovou šíři a hloubku emocí, jakou by si finále příběhu zasloužilo. 4,5* ... a pro tentokrát oproti svým zvyklostem zaokrouhluju nahoru ... snad pro Panenku Marii. P.S.: 1) S celkovým vyzněním, daným knižní předlohou, se pochopitelně nemusíte ztotožnit. Dle mého soukromého názoru (který už jsem prezentovala v novějších verzích "Ben Hura" - z roku 1959 a z roku 2010) většinu bitev bezbřehou a bezpodmínečnou láskou k nepříteli nevyhrajete. Jediné, čeho takovým přístupem dosáhnete, bude zotročení či rovnou likvidace vás samotných, vaší rodiny, všech vašich blízkých i vzdálených sousedů - a následné obsazení a vyrabování vaší domoviny. Kdepak ... milosrdenství a odpuštění můžete trousit kolem sebe, až pokud vyhrajete - a nepřítel se ocitne ve vaší moci a na kolenou. Dlužno podotknout, že i křesťanství samotné prošlo určitým, ne zrovna křesťanským vývojem, když se právě jeho jménem vedly války - nejen obranné, ale i dobyvačné ... a k větší slávě Boží se kolonizovala cizí území - než se z většiny z nás stali bezvěrci. A tak bylo nutné vynajít jiné symboly - "svobodu a demokracii" ... "západní hodnoty" ... a "humanitární důvody", ospravedlňující novodobé válečnické invaze, které probíhají - jak pozoruhodné (!) - bez oficiálního vyhlášení války ... patrně proto, aby nebylo na první pohled zřejmé, kdo je útočník a kdo napadený. Z toho vyplývá, že jednou skončíme v pekle ... pokud existuje Ďábel; 2) Hodnotím FILM ... filmový záznam z němé éry - z filmového pravěku, který měl odlišná měřítka pro ztráty. Tudíž se snažím nemyslet na oběti ... ty z říše zvířat mě vždycky dojímaly víc, protože člověk se může rozhodnout - poté, co vyhodnotí možná rizika, ale kupříkladu takový koník obyčejně nemívá moc na výběr.

Takéto filmy jednoducho musia dosiahnuť svojho ocenenia. Toto bol asi prvý nemý veľkofilm, ktorý som videl a musím povedať, že aj napriek tomu, že dnes je to už vykopávka, v tom čase to musel byť filmový orgazmus a vidieť to na mnohých scénach, ktoré boli na nemý film skutočne premakané a nečudo, že právom sa tento film hrdí titulom najdrahší nemý film histórie. Prelínanie osudov Ben Hura a Ježiša Krista tomuto filmu dalo osobitý nádych a aj preto jedna hviezda navyše. 70 %

Výborne zadaptovaná verzia Ben-Hura sa môže pýšiť perfektnou výpravou, leskom farieb a žiarivých efektov. Za tie 2 a pol hodinky ide o naozaj perfektné remeslo, do ktorého tvorcovia vmiešali postavy s emóciami a túžbami, ako i široké masy komparzov, ktoré zase lepšie odrážajú identitu doby a miesta. A napokon, môžem teda skutočne s čistým svedomím povedať, že v tomto prípade sa podarilo remakeu s Charltonom Hestonom natočiť ešte pôsobivejší a nádhernejší film ako tejto slávnej nemej verzii.

Bez nadsazky vpodstate srovnatelne se slavnou 11cti-oscarovou verzi z r. 59, coz doted nechapu, kdyz to tocili v r. 25! I kdyz je to samozrejme neme, ten styl vypraveni, prace s herci i kamerou, snaha o dramaticke momenty...to vsechno uz filmari umeli tenkrat a ja jen smekam. Jestlize se da zcela vpohode koukat na neco, co je temer 100 let stare a clovek ma z toho plnohodnotny filmovy zazitek, tak si rikam, jestli oni nebyli tenkrat tak trochu kouzelnici. Dneska mame tuny CGI triku, ale treba sceny v cirku v tomhle pravekem snimku, kdy jeste lidi ani netusili, co je to pocitac, strci i lecktere dnesni (zvlaste televizni) kusy do kapsy. Vsechny ty ochozy plne lidi, vysoke steny, sloupy...nebo i ta namorni bitva...jsou tu sceny doslova se stovkami, ba tisici lidi (vsak se pry jedna o nejdrazsi nemy film v historii). To si dovolim rict si i dnesni filmari jen malokdy muzou dovolit a vsechno prave nahrazuji klonovanim postav v pocitaci. Tady je to vse poctive. Dokonce je tu i par scen plnobarevnych - ale nedokazu rict, zda nevznikly nejak dodatecne pri dig. remasteru, protoze vetsina scen je cernobilych nebo sepiovych. Sice je obraz 4:3 a absence mluveneho slova samozrejme velmi ubira na emotivite, protoze intonace lid. hlasu je proste nenahraditelna, ale i tak se jedna o poutavy snimek, protoze uz predloha Lew Wallace je silnym pribehem sama o sobe. Zidovsky knize z rodu Hur je kvuli nestastne nehode svym byvalym pritelem Messalou zatcen i s matkou a sestrou a je poslan na galeje. Podari se mu vsak zachranit zivot namornimu veliteli, ktery jej adoptuje, cimz Juda opet ziskava svobodu a patra po sve rodine, aby se nakonec v cirku v zavode quadrig utkal s nenavidenym Messalou. To vse doplnene o paralelni prvky z Kristova zivota, Hurova dalobyserict soubeznika, coz film pozveda na vyssi uroven. Film je v dnes dostupne verzi obohacen o hudbu a zvuky, takze chybi opravdu jen mluvena rec. R. Novarro (Ben Hur) je sice na muj vkus trochu zzenstily a hlavne maly, ale da se na nej zvyknout. I kdyz teda ta "plavecka cepice", co mu nasadili na zavody, vypadala debilne :) Zenske postavy jsou asi presne to, co si clovek vybavi, kdyz se rekne "pocatek stoleti" - takovy ten bledy makeup, pouze ostre malovane rty a oci, jen lehoulinka sexualita. Celkove opravdu neskutecne prekvapeni a stoji za to, precist si Zajimavosti. Akorat nedoporucuji pro milovniky zvirat - pokud vazne pri nataceni zemrelo pres sto koni, mohli by dostat infarkt O:)