New York Beat Movie (1981)

Časová kapsle.Basquiatpluje uměleckým New Yorkem ranných '80s. Hip hop se nezadržitelně blíží! //"I'm a tax payer, I can paint anywhere I wanna paint."

Existencialistickýday trippo štvrtiach Veľkého jablka s filozofujúcim Basquiatom, jeho jointom a dvomi plátnami ako sprievodcami od nablýskanej ulice, kde sídli neprehliadnuteľné Guggenheimovo múzeum, cez nahrávacie štúdiá a night cluby až ku oprýskaným stranám, ktorým glanc dodáva len nezaschnutá farba z najnovších graffiti prosiacich tých, čo idú okolo, aby aspoň na chvíľu otvorili oči. Bertoglio sa zahráva s mýtickou podstatou NY (pretožewho will make it there, will make it anywhere) a taktiež s archetypom bohémskeho umelca-génia. Pátos na plátne je však miestami prehnaný. Ťažko súdiť nakoľko sa Basquiat do roly štylizoval a nakoľko v nej reflektoval kúsky samého seba, no jeho večné hĺbanie pôsobí občas neprirodzene. Forma filmu je taktiež nevyvážená. Línia sledujúca Basquiatove pokusy o predaj obrazu a snahy o získanie peňazí na nájom sa javí ako nepodstatná.Downtown 81pôsobí viac ako prehliadka new-wave kapiel, miestami trochu ako koncertný film, miestami ako sled šotov pre MTV, ktoré sú oddeľované Basquiatovými vandrami po periférií. Pozitívom je priama a ostrá kritika politiky nahrávacích spoločností, ziskuchtivých manažérov, oblbujúceho marketingu či bohatých malomeštiakov, ktorí zbierajú diela nie pre ich umeleckú, ale trhovú hodnotu. V závere poteší zakliata princezná Debbie Harry, ktorá výmenou za úprimný bozk splní Basquiatovi jeho najväčšie prianie, čím dejová línia, aj keď nepodstatná, získava svoju bodku. Produkt doby, vytriezvenie z flitrových sedemdesiatok, tu i tam po kúskoch roztrúsené zbytky punku, tisícky hlasov volajúcich zo stien... I tak, žiaľ, nezaujalo.(05.02.2026)

Ani ne dvacetiletý Jean Michel Basquiat hraje hlavní roli v tomto filmu odehrávajícím se v prostředí newyorkských undergroundových umělců. Označení filmu jako dokument není úplně pravdivé. Jedná se totiž zcela jednoznačně o hraný film s prvky fikce. Jeho dokumentárnost tkví především v ukázání zásadní umělecké komunity té doby a ve faktu, že většina účinkujících, včetně Basquiata, zde vystupuje sama za sebe. Film popisuje jeden den v Basquiatově životě. Ten je propuštěn z nemocnice a po zjištění, že přišel o střechu nad hlavou se toulá po ulicích, maluje po zdech a setkává se se známými. Díky tomu může být divák svědkem např. vystoupení new wave kapel Plastics a Tuxedomoon nebo legendární no-wave kapely DNA, jejichž video záznamy jsou značně sporadické. Největší hodnotou filmu jsou dnes bezesporu výše uvedené skutečnosti, na druhou stranu příběhová linie, ač není nijak zásadní nebo originální, má slušné zakončení a rozhodně nenudí. Film měl zvláštní osud, díky finančním problémům zůstal nedokončen a část materiálu se na dlouhá léta ztratila. Až v roce 1998 byl chybějící materiál objeven, díky čemuž mohl být film dokončen a následně v roce 2000 i uveden v Cannes pod názvem Downtown 81.(17.12.2010)

Zajímavost z okraje umělecké scény s Basquiatem a jinými osobnostmi.(14.01.2025)

Tenhle film je zjevení!(20.12.2022)