Zuřící býk (1980)

První půlku filmu se to teprve sbíralo. Bronx, vztek lidí, co nic nemají a mezi nimiž se nejspíš generačně dědí nuzota a s tím související duševní prázdnota, zabedněnost, i rozhovorů, bez ideálů, knih, hudby, vzdělání... co víc můžou chtít než pozlátko a než rozbíjet. *** První půlku člověku chybí něco víc, něco stmelujícího, rozhovory jsou jen prázdné, nesouvislé plkání, gesta i slova jsou jen dráždění, co nemá vyšší smysl, směr, hlubší strukturu, návaznost. Divák je ztracený, co si z toho vzít, mrhání časem, mlácení prázdné slámy, doslova... --- Jenže pak se to prostě v čase nasbírá a člověku dojde, že to je už ono, oni takhle žijí, to prázdno je jejich plno, a najednou je to fascinující, se dívat, a dívalo by se ještě i o hodinu déle... Film váš jednoduše nepustí z klinče sevření nízkého sociálního prostředí, podprůměrného, nerozvíjeného intelektu, a mlátí to do vás, dokud se vám nerozjasní. Je to tichá obžaloba společnosti, v níž nezáleží na lidech, a mlátit a zuřit je hlasitý a viditelný projev rezignovaného zoufalství. Jakmile přestanete čekat víc, dialog a uklidňující intelektuální rozpravu, můžete se napojit na to snímání, pozorování, splynutí se zlobou jako přirozeným projevem, reakcí na nepřirozeně nesoucitnou a rozdělenou společnost. *** (21. 11. 2025, ve Zde, s R.) *~

❮60%❯ Challenge číslo 3-Round 3-80´s a 90´s-hráč číslo 5-Hanka Zouharová.Možná jsem od toho čekal, že dostanu dalšího Rockyho, ale místo toho jsem dostal intenzivní lekci z italsko-americké psychopatologie. Tohle v jádru není moc sportovní film, je to spíš takový praktický manuál na téma, jak si během dvou hodin systematicky zničit život, kariéru i rodinné vztahy. Režie Martina Scorseseho je samozřejmě precizní a ten černobílý vizuál vypadá stylově, skoro jako byste listovali hodně depresivním albem starých fotek. Robert De Niro tam sice předvádí neuvěřitelný fyzický i herecký koncert a Joe Pesci mu zdatně sekunduje, ale i tak mi tam něco podstatného chybělo. Samotné boxerské scény už mají svoje nejlepší léta dávno za sebou a upřímně mě moc nebavily, protože tenhle styl snímání už dneska působí trochu vyčpěle. Mnohem zajímavější bylo sledovat to šílenství mimo ring, tu chorobnou žárlivost, paranoiu a čistý vztek, jenže ani tyhle emoce mě nedokázaly do děje pořádně zaháčkovat. Celý ten příběh kolem mě jen tak proplul bez většího zájmu a já zůstal sedět s pocitem, že jsem sice viděl technicky dokonalý kousek, který mě ale emocionálně úplně minul. Možná je chyba u mě a před deseti lety bych tam ty čtyři hvězdy nasázel s nadšením, ale s dnešním odstupem se přes ty tři průměrné prostě nevyškrábu. Kombinace Scorsese, De Niro a Pesci obvykle funguje jako jasný recept na úspěch, tentokrát mi ale v tom výsledném jídle chybělo nějaké výraznější koření nebo aspoň jedna skutečně kultovní scéna, kterou bych si chtěl pustit znovu. Prostě se někdy stane, že i ta nejsilnější sestava na hřišti neuhraje výsledek, ze kterého by si divák sedl na zadek. Škoda, tohle byl za mě jeden z favoritů.

jeden z tých filmov, ktoré už v prvých sekundách dávajú jasne vedieť, že budete sledovať výnimočné dielo. Jakeov tanec v ringu, krásne BW kompozície, časovanie záberov (detail, polocelok, celok). a štúdia človeka, v ktorom sa hlboko implozívne správanie strieda s explóziami násilia voči najbližším (pritom ale cudzích ľudí chce zabávať).  film, ktorý patrí na plátna vybraných filmových klubov aspoň raz ročne. jediný "problém" je, že Jakeovi som od začiatku nemohol držať palce, tobôž sa s ním stotožniť (konflikt s manželkou kvôli jedlu, neskôr s bratom i druhou manželkou).

EsenciálníScorsese. Mafiánské prostředí New Yorku se všemi typickými rysy režisérova autorského rukopisu, je zde pouhou půdou pro rozbor hlavní postavy boxera, který zápasí nejenom s podsvětím a protivníky v ringu, ale i se svojí rodinou. Psychologicky vyhrocenými scénami vystavěný úpadek výbušného bojovníka s neúměrně nesebejistou osobností v osobním životě. Tak moc, jak jeCasinoopulentně pestrobarevné, je černobílýZuřící býkobsahově hutný. S neuvěřitelným, pro mě nejlepším hereckým výkonem kariéryRoberta De Nira. S konfrontačními dialogy a monology, které tají dech.

Štýl Scorseseho nieje pre každého, neponúkne vám špeciálne efekty, rýchle kamerové strihy a nabušený soundtrack. Ponúkne vám starosvetský pohľad do reality a je to jedno aký rok sa píše, ako by ste tam s ním boli a zažívali to. DeNiro a Pesci opäť skvelí, ako časovaná bomba pred výbuchom. Citlivý pohľad ani tak nie do ringu ako v samotnom živote žiarlivého a výbušného boxera po zápase. Niektorí to môžu kritizovať, že ženy boli len pre domácnosť a facku a nič iné, ale takto to asi bolo. Čiernobiely formát, ktorému trošku nerozumiem a mierna uťahanosť mi ale bráni dať plný počet. 8/10