Na sluneční straně (1933)

Neskutečně diletantsky natočený snímek se zajímavou kamerou, která snímá neuvěřitelně špatně poskládaný děj. K tomu dětští herci, kteří se jako jediní snaží. Ale ta maminka Babuly, ta překonává i služebnou v Černém plameni, a to už je výkon. Tady je prostě všechno špatně kromě jediné věci, a to zcela unikátní záběr na holý kopec nad Palmovkou.

Sympatický Vančurův pokus o výlet do rodícího se nového druhu umění - filmu. Vzniklo tak zajímavé sociální drama na aktuální společenské poměry s akcentem na výchovu dětí v dětských domovech. V lecčems je to film naivní a jindy zase idealizuje poměry v dětském domově, nicméně se výrazně svým tématem odlišuje od většiny tehdejší lehkovážné produkce, které nešlo o nic jiného než pouhou zábavu. Silná je také výtvarná stránka snímku, kdy se kamera spolupodílí na jeho uměleckém vyznění, naopak slabší stránkou jsou některé amatérsky působící herecké výkony, což bylo dáno zřejmě i Vančurovou režisérskou nezkušeností. Celkově jde ovšem o pozoruhodný počin.

Nestravitelné. Vančura byl zcela okouzlen filmem a snažil se proniknout do jeho tajů se vší sveřepostí a umíněností, ovšem dnes se na výsledky jeho snah a pokusů díváme se značnými rozpaky. Přestože k ruce měl jak básníka Vítězslava Nezvala, věhlasného rozhlasového režiséra a pedagoga Miloslava Dismana i zkušené kameramany, film se příliš nevyvedl a odezvu nenašel ani tehdy, ve třicátých letech. Současného diváka, který se pokouší prolomit hradbu vančurovského příběhu, zaujme zcela určitě představitel malého Jeníka, jedenáctiletý synek věhlasného hudebního skladatele Erwina Schulhoffa (1894 – 1942) Petr, pozdější filmový režisér a scénárista, autor populárních komunálních veseloher z období normalizace.

Na sluneční straněje důkazem, že film byl, je a vždy bude brán na prvním místě jako konzumní produkt s předpokladem finančního úspěchu. Vladislav Vančura byl součástí avantgardních směrů, byl ovlivněn expresionismem a neváhal užívat experimenty. Spojovacím znakem proudů avantgardy je odmítání sociální nespravedlnosti, Vančura sám byl renesančním lidumilem a k člověku je laskavý a pozorný. Otázkou, je kolik lidí zná umělce Vančuru a kolik jich ho zná pouze z filmových adaptací jeho knižních prací. FilmNa sluneční straněpro mě není ani nudným, ani statickým, ani nesrozumitelným. Je pln metafor, kultivované zdvořilosti, sociální rozervanosti, zpupné arogance nadřazenosti a ctnostné důstojnosti představitelů veřejných institucí, existenčních úzkostí a též neprofesionálních herců, Jazykovědec Roman Osipovič Jakobson, pedagog Miloslav Disman, básník Vítězslav Nezval a píšící lékař Vladislav Vančura společně stvořili filmové dílo, dokáže nahlížet na příčiny, prostředí a rozpolcenost institucí mezi puritánskou důstojností a schopností účinné pomoci. Režijní nezralost je pro mě nahrazena odlišnými záběry kamery a ušlechtilou září laskavého mentorování. Vypravěčem tragédie lidských duší je vychovatel náhradního dětského domova (příjemný Jindřich Plachta), laskavý vedoucí. Vědomí důležitosti při formování osobnosti člověka v jeho dětském věku zaujímá zcela srozumitelné stanovisko. Hlavním odstrašujícím příkladem je Josef Rezek (pozoruhodný Václav Vydra st.), povrchní licoměrník. Jeho zájmem je pouze osobní prosperita a opojení krásou života, rodina slouží jen k vytvoření seriózní domněnky. Peníze jsou na prvním místě. Hlavní obětí lehkovážnosti bytí je Rezkova žena (zajímavá Zdeňka Gräfová), submisivní žena, usilující především o přízeň lásky vlastního manžela. Přesto je hranice, kterou není schopna překročit. Chlapeckým hrdinou příběhu je Honza (příjemný Petr Schulhoff), malý klučina z chudobných poměrů a nepřímá oběť Rezkova finančního hazardu. Pochopení je zásadnější a přínosnější, než disciplína v trestu. Holčičí hrdinkou příběhu je Alžběta (zajímavá Babula Treybalová), malá dcerka manželů Rezkových a Honzíkova nejlepší kamarádka. Život občas nenabízí lákavé vyhlídky, ale radost ze života není automatická. Z dalších rolí: chudá a pracovitá Honzova maminka a Rezkových posluhovačka Anežka Kolbenová (Magda Kopřivová), Rezkova avantýra Willi (Hana Maria Pravda, za svobodna Becková, nikoli Beckmannová), důstojná i důstojnická předsedkyně Dětského domova (Růžena Šlemrová), k Rezkovi nepříliš důvěřivý rada (Čeněk Šlégl), či opatrný budoucí Rezkův obchodní partner Seidl (Ludvík Veverka). FilmNa sluneční straněje dramatem na Vančurův způsob. Kritika poměrů nedokáže zapřít tvůrcovo dobročinnění. Já jsem s Vančurou spokojen!(11.03.2020)

Honza, Babula, Rezková, nerozeznatelné děti, každý mele cosi jiného stejně jako dospělí, to mi udělalo hned v prvních deseti minutách dokonalý zmatek. Celkově je to takový podivný film. Mohu jej doporučit, to ano, ale snad jen pro jeho podivnost. Já to sice dokoukal až do konce, ale že by mne to nějak moc zaujalo.(01.02.2019)