The 39 Steps (1935)

Zatiaľ čo u väčšinyHitchcockoviekhejtujem práve stopáž, tak u 39 Steps som sa nestihol ani spamätať. Hneď na začiatku som s niekým 30min volal a potom sa mi to už nechcelo pretáčať, ale zistil som, že to k funkčnosti efektu prakticky ani nebolo treba, pretože som ho cítil aj tak moc príjemne. Krásne spracované dielo s pôvabným všetkým, vrátane hocijakej maličkosti, v ktorom dobové rúcho techniky, prostredia a iných aspektov pôsobí veľmi lahodne pre oko. Mistra hrúzy až tak zas nezvyknem velebiť, ale toto sa mu naozaj podarilo.

Abych pravdu řekl, už mně to Hitchcockovo pojetí humoru v 30. letech leze na nervy. Jinak ale film to byl ve své době ve svém žánru přes všechny ty přešlapy a nedošlapy určitě nadprůměr. Pro diváka klíčová scéna v závěru byla nechtěně komicky krátká, ale s tím se v tomto pojetí dalo těžko něco dělat. 3,5*

Výborný thriller s Robertem Donatem v roli kanadského turisty, který se omylem přimotá do špiónské hry. Hned na začátku je podezřelý z vraždy, na útěku potkává mladou ženu, která s ním rozhodně utíkat nechce a ještě musí přijít na kloub tomu, co se vlastně kolem něj děje. Ačkoliv mi Madeleine Carroll nebyla sympatická, tak Donat to vynahradil vrchovatě a konstantní akčnost mně nedovolila se nudit. Navíc podstata tajemství, které nesmí být odhaleno, je velmi originální.

Film The 39 Steps patří k počátkům Hitchcockovi tvorby. Už tady se projevuje jeho talent a typické znaky jeho filmů. Například kamera, která ze začátku zabírá jen část těla bez obličeje, což dodává napětí. Přidává také další pokusy a experimenty. Některé se povedly více, některé méně… třeba honička ve zrychleném záběru působí dnes spíš směšně. Příběh a zápletka je jako ze šestákového románu, když použiju citaci jedné z postav. Souhlasím. Navíc mě ani moc nedokázala napnout. Tvůrci se během vyprávění vydali z dramatu k odlehčené komedii, což mi nesedlo. Dvě hlavní postavy spolu v napatých chvílích flirtují a laškují. Bohužel ani jedna z nich si mé sympatie nezískala. A konec? Popravdě mi to přišlo hodně slabé… asi to bylo tím, že jsem u toho z výše uvedených důvodů postupně usínal. Přesto to není úplně špatný film a za pozornost (zejména Hitchcockovým fanouškům) stát může. Jen patří spíše k jeho slabším snímkům.

Snímok je nepresvedčivý a príbeh je prakticky trápny. Chýba prepracovanosť zápletky a miestami logika (ak sa vrahovia dostali do zamknutého bytu a zavraždili Lucie Mannheim tak mohli hneď zavraždiť aj Roberta Donata. Madeleine Carroll ako Pamela sa objaví v príbehu len tak, prakticky je to nepodstatná postava). Neviem či sa diváci v 30. rokoch kochali týmto filmom, mne sa pripadá šeredný.