Aguirre, hněv Boží (1972)

Aguirre, hněv Boží je hypnotizující a vizuálně ohromující film, který dokáže pohltit svou atmosférou. Pomalé tempo a opakující se záběry džungle však mohou pro některé diváky působit monotónně a vleklé jako třeba pro mě. Minimalistický příběh klade důraz především na atmosféru a vizuální stránku, což může snížit napětí v některých pasážích.
 
Na druhou stranu, film nabízí nezapomenutelné scenérie, nádherně zachycenou Amazonku a okamžiky, které zůstávají dlouho v paměti. Některé scény mohou působit experimentálně, ale právě tato odvážná vizuální volba přidává snímku unikátní charakter a hypnotický efekt.
 
I přes drobné nedostatky je Aguirre, hněv Boží fascinujícím zážitkem, který zanechává silný dojem a potvrzuje Herzogův mistrovský cit pro atmosféru, ale budu muset ohodnotit spíše k těm 3/5, ale dokázal bych dát i 4/5.

Obávám se, že zdejší hodnocení (80 % k dnešnímu dni, 2225 hodnotících) odpovídá spíš tomu, že "tohle je přece ten slavný film od Herzoga", než současné skutečné hodnotě filmu. Je dost možné, že se hodně projevil zub času a to, co bylo dříve zdlouhavé ale zajímavé a umělecké, se dnes už prostě jen příšerně vleče. Rozumím tomu, že ještě i dnes si někteří "milovníci umění" cvrknou do kalhot z toho, že některé záběry jsou asi tak 20x delší, než by měly být... Ale já v tomhle přidanou hodnotu nevidím.Agguirre, hněv Božíje tak strašně statický film, že je mi záhadou, proč byl vlastně točený přímo v pralese. Statické kompozice a zoufalý nedostatek akce by se hodily spíš na divadelní prkna. Ovšem divadelní hry jsou zpravidla založené na dialogu - ani dialogy ale nejsou silnou stránkou tohoto filmu. Vlastně ani nevím, co je jeho silná stránka. Rozhodně ne konzistentní vývoj charakterů, jeden příklad za všechny: Hned v úvodu Agguirre prohlásí, že by se měli vrátit, protožetady všichni zemřou. Ovšem cca za 15 dalších minut už se vracet nehodlá za žádnou cenu a intrikuje, aby k návratu nedošlo. Proč ta změna? Bůhví, protože během těch 15 minut se nestalo vůbec nic, co by jeho náhlou změnu názoru odůvodnilo. On vůbec Kinski je tady pohříchu nevyužitý - většinu času není hybatelem děje, jen přihrble popochází sem a tam, nemluví a kouká. Zmínil bych i amatérskou kameru, která je často nezáměrně rozostřená a nekompetentní práci s indiánským komparsem - sestup z vysokých hor do pralesa v úvodu filmu by byl víc působivý, kdyby se kompars každou chvíli nepodíval do kamery s úsměvem. Bohužel, ještě dlouho bych mohl pokračovat o tom, co je na tomhle filmu podle mě špatně. HerzogůvNosferatu: Phantom der Nachtpatří mezi moje oblíbené filmy,Aguirrese mi ale nelíbil.

Film snad ještě podivnější než rozhodnutí natáčet dobyvatelskou výpravu v Peru německy a ve formátu 4:3. Už z prvních záběrů bylo jasné, že je celá skupina předem odsouzena k zániku. Příběh je nedotažený a neutáhne ani vcelku skromnou stopáž. Nic zajímavého se neodehrává ani po herecké stránce. Vyzdvihl bych snad jen záběr na plavající opice, což člověk jen tak nevidí, potažmo i celý odvážný výlet za natáčením.

Tomuto filmu jediné, co ubírá na kvalitě je rozvleklost. Je mi samozřejmě jasné, co se snažil tvůrce těmito scénami navodit, ale na to, že děj je velmi zajímavý, dobře napsaný, napínavý a strašidelný, je možná vleklost a pocit prázdnoty už trochu navíc. Líbí se mi i že tyran jakým Aguirre bezpochyby byl nebyl vykreslen sympaticky ani vzdáleně a samozřejmě (což byl i důvod proč jsem film sháněl a shlédl) nádherná hudba Popol Vuh, bez které by film hodně ztrácel na svém kouzle.

Krátký, pomalý a epický historický dobrodružný film o skupince španělských dobyvatelů, kteří se vydali hledat bájné El Dorado oplývající zlatem, místo toho ovšem našli jen hlad a smrt pod vedením šíleného samozvaného velitele s posedlýma modrýma očima a silnými rty.DĚJ:Vánoce 1560. Skupina španělských conquistadorů se v peruánské džungli vydává na voru hledat zlaté El Dorado. Výpravu vededon Pedro de Ursúa, jeho zástupcem jedon Lope de Aguirre. Postupně se mezi nimi rozhoří vzpoura a Aguirre se chopí moci. Výprava se mění v zoufalou plavbu hlubokou džunglí, kde je čeká hlad, nemoci, indiánské šípy a stále šílenější velitel.ZHODNOCENÍ:Skvělý film, který není ani tak o příběhu, jako spíše o psychologii postav, o husté a nepřehledné džungli a o skvělých hereckých výkonech. Klaus Kinski jako Aguirre je naprosto děsivý a hypnotický. Celá atmosféra bezvýchodnosti, šílenství a pomalého rozkladu je až hmatatelná. Jeden z nejlepších a nejsilnějších filmů o dobyvatelství a lidské pýše vůbec.