Zločin a trest (1970)

Keď som pri Viscontiho verzii Bielych nocí písal, že Rím tej poviedke sluší viac, Zločin a trest sa, naopak, musí zákonite odohrávať v ruskej biede a chudobe.  Adaptácia je to presná (aj keď samozrejme; predloha je dynamickejšia) a dve tretiny jej neskromnej stopáže som za jedinú výraznejšiu slabinu považoval, že predstaviteľka Soni nevie hrať (zvyšok castu super; Raskolnikov aj všetci, a zvláštnu zmienku zaslúži Duňa, ktorá bola krásna a v scéne s revolverom priam ikonická). No a potom pokazili všetky tri moje najobľúbenejšie scény a  tak si teraz hovorím, že prečo to vlastne muselo trvať tri a trištvrte hodiny? SPOILERy: Posledné ťaženie Kataríny Ivanovny skrátené, ukrátené o pochodovanie a šaškovanie. Tá scéna tým utrpela. Koniec Švidrigalova mimo záber. Odíde do tmy a potom ho už len spomenú ústne. Film tak prichádza o najsilnejší moment jednej z naj-nejednoznačnejších postáv literárnej histórie. A na záver na Sibíri nevyšiel čas vôbec.

Velmi dobré, Taratorkin je sympatický v hlavní roli, ale trochu se to táhlo a k tomu jsem viděl i seriálovou šestihodinovou verzi https://www.csfd.cz/film/243636-prestuplenije-i-nakazanije/recenze/, která mi přes mnohem delší stopáž nepřišla tak zdlouhavá, a to i díky naprosto skvělé temné hudbě, která vyplňuje ty momenty, kde by jinak něco chybělo.

Ačkoliv docela sečtělý, tahle část sovětské klasické literatury mě minula obloukem. Na Wikipedii se lze dozvědět, že Dostojevského román nemá příliš košatý děj. Já bych řekl, že tyhle k uzoufání nudy by se asi ani natáčet neměly. Respekt k českým dabérům, že si s tím takto poradili. Hlavní hrdina vypadal jako Klaus Kinski.

Opravdu věrné zpracování vynikající knižní předlohy. Akorát bych dodal mnohem více vnitřních monologů hlavního hrdiny, abychom se dostali až do jeho hlavy, jako se to podařilo románu. Více mučivé nejistoty, více horečnatých fantasmagorií, nějaké ty sny... Stejně si myslím, že "Zločin a trest" by si zasloužil sedmidílný seriál (každý díl po hodině), to by bylo ideální. V románu je ještě krátký epilog, kde se dozvíme, co bylo poté...

Kniha je možná pro někoho nudná, ale já byla tímto dílem doslova fascinovaná a hltala jsem jednu stránku za druhou.
Film jsem musela shlédnout ve dvou dnech, protože jeho délka je opravdu úmorná. Nicméně se jedná o snad nejlépe přenesené Dostojevského dílo na filmové plátno.
Taratorkin tu roli nehrál, on se Raskolnikovem prostě a jednoduše stal. To šílenství v jeho očích,ty grimasy, tiky, to je něco herecky tak perfektního, že se to nedá ani vyjádřit.
Chválím i to, že film se věrně drží knižní předlohy, pokud máte Zločin a trest v povinné četbě a nechce se vám číst kniha, mrkněte na tento film.
Psychologický rozbor vrahovy mysli je excelentní...