Generál Patton (1970)

Patton je povedený životopisný film, který ukazuje, jak dřívější filmy mohli být velké. Jméno režiséra, Franklin J. Schaffner, jsem už slyšel, především pak se skvělou o dva roky starší Planetou opic. Zde však žádné opice ani ikonické zvraty nejsou, zde je válka a velké ego generála Pattona. Film se nezaměřuje na celý Pattonův život, avšak pouze a jen na jeho aktivitu v armádě. Film má tříhodinovou stopáž, ale nijak film nenudí, film neustále drží Pattona v podání Georgeho C. Scotta v ráži a jeho charakter táhne celý jeho film. Film právě stojí na Pattonovi a jeho velkém egu, které dokáže zabavit více než velké takové bitvy, lehce s nadsázkou. I když je film velmi dobře zpracován, trošku jsem z něj cítil, že nemá jasný cíl. Film ze začátku nastíní to, že se bude jednat především o souboj mezi stratégy (Romell a Patton), to se však záhy přeruší. Je to životopisný film, čili tu je jisté odpuštění, že film nenastíní jasněji směr filmu, avšak i tak si myslím, že by mohl být více usmerněný. Na druhou stranu to není velká kritika, protože si film stojí velmi dobře. Dokáže vytvořit jisté napětí, které sice Pattonovým nadhledem na věc klidní. Co cením, je to, že i přesto, jak nepříjemný Patton na své podřízené byl, stále si ho člověk ve filmu oblíbil a bavil ho. Patton byl podle filmu velká patriotická huba, což je z filmu opravdu zřejmé. Film je velmi široký a každá z větších pasážích má své, ať už boje v Africe proti Romellovi, nebo poměrně komické soupeření proti Montgomerymu, vždy film dokáže bodovat, a to hlavně díky skvělému charakteru jménem Patton. Životopisný film by měla táhnout úhlavní postava a zde je tomu důkaz, ani na vteřinu se tu nepřelilo posazení postav, vždy jsem věděl, že sleduji Pattona a nikoho jiného. Z hlediska hereckého výkonů tu zmíněný George C. Scott odvedl velmi dobrou práci a Oscar byl opravdu zasloužený Z hlediska technické stránky tu zaujme panoramatická kamera, která se nebojí ukázat velké měřítko bojů. Zvuk se střihem přesně ví, kdy udeřit a hudba... hudební doprovod byl opravdu skvostný a zapamatovatelný. Samotná akce se pak lehce potýkala s produkčními mezery, kdy americké tanky válčí proti také americkým tankům, shodou okolností s tanky Patton. Když však tuto histrickou nepřesnost zkousnete, tak tu máte pěkné epické boje. Celkově se jedná o velmi povedený životopisný snímek, který stojí příkladem dalším životopisným filmům. Široce zachycuje tu nejdůležitější část Pattonova života a jasně ukazuje, kdo Patton byl. Známka:8,5/10

Patton se s ruským morem moc nemazlil. Nazýval věci pravými jmény a věděl přesně, kam spojenectví s nima povede. Škoda že nedošlo na jeho slova - "Dejte mi rozkaz, a poženu ty mongoly až za Ural!". Tohle je jeden z těch klasických velkých snímků, který nepotřebuje remake. Navíc natočený naprostou specialitkou Dimension 150, jako jen jeden ze 2 takových filmů (druhý bylThe Bible).

Povinná jazda pre nadšencov histórie a fanúšikov silných osobností, niekedy aj kontroverzných ako Patton. Nedá sa ho nemať rád aj preto, lebo Rusov odhadol správne. A platí to doteraz. “The difficulty in understanding the Russian is that we do not take cognizance of the fact that he is not a European, but an Asiatic, and therefore thinks deviously. We can no more understand a Russian than a Chinaman or a Japanese, and from what I have seen of them, I have no particular desire to understand them, except to ascertain how much lead or iron it takes to kill them. In addition to his other Asiatic characteristics, the Russian has no regard for human life and is an all out son of bitch, barbarian, and chronic drunk.”

Pozoruhodný filmový obraz spojeneckého vojevůdce George Smithe Pattona. Muže s tvrdou a schopnou rukou, kterého se bála i německá armáda. Jméno generála Pattona mi něco obecně říkalo, ale až po zhlednutí filmu, jsem se teprve více dozvěděl o tomto schopném veliteli. Jasně, že ve filmu není zobrazeno všechno z jeho bohaté vojenské kariéry, ale v téměř tříhodinovém snímku je toho ukázáno hodně. A není tedy nouze o to, že by se ve filmu něco nedělo. Hned ten úvodní burácející proslov k vojákům, je ohromující. Poté ho sledujeme v Tunisku roku 1943, kde začne dělat pořádek na místní základně. Nenávidí zbabělce, psychicky narušené vojáky, naopak velkou úctu má k padlým a zraněným vojáků, které považuje za hrdiny. Jsme svědky slavného tankového vítězství nad německým generálem Rommelem, kterého dosáhl společně s britskými jednotkami. Vidíme také invazi na Sicílii, dobytí Palerma a vjezd jeho vojsk do města za přítomnosti zástupu mnoha lidí, kterého ho oslavují. Pokračuje na město Messina, kde chce být dříve než jeho spojenec, britský generál Bernard Montgomery. Jeho výbušnost a vznětlivost se mu však vymstí, když je následně odvelen od 7. oddílu armády a jeho bývalý podřízený generál Bradley je pověřen jako hlavní velitel invaze do Evropy. Film nám ukazuje generála Pattona jako zdatného vojevůdce, který sice měl neortodoxní a rázné způsoby, které však fungovaly při válečném tažení proti nacistům. A ztvárnění této postavy válečných dějin v podání George C. Scotte je obdivuhodné a není se čemu divit, že za něj získal Oscara. A není ani překvapivé, že snímek získal dalších 6 cen americké Akademie, jelikož za svou velkolepost, výpravnost i režii si je zaslouží.

Z rozmáchlého portrétu sice úplně nevyplývá genialita Pattona jakožto taktického vojevůdce, avšak kontroverzi z jeho tvrdě nekompromisního, staromilského přístupu či umanuté, samolibé osobnosti (zároveň přímé a nediplomatické – viz jeho prognostický názor na ruské "spojence") vykresluje bohatými barvami; akorát po biografové přestávce už vítězné tažení po Evropě podává značně úsečně. Čím ovšem velkofilm brilantního Franklina J. Schaffnera ohromí, je měřítko poctivé výpravy, zejména tankových manévrů, přesunů a bitev v širokých kamerových záběrech. Samozřejmě nelze opomenout oscarový výkon soustředěného George C. Scotta v titulní roli.