Přelet nad kukaččím hnízdem (1975)

Mám z filmu zmiešané pocity. Na jednej strane je to dobre natočené a všetky postavy sú skvele zahrané. Na druhej strane, film sa snaží hlavnú postavu vykresliť ako rebela, ktorý naučí psychiatrických pacientov žiť a zabávať sa, napriek striktnej a rigidnej inštitúcii v ktorej žijú a postaviť sa na odpor autoritatívnej zdravotnej sestre. Táto idea ale začne zlyhávať, čím viac sa človek nad filmom zamýšľa. Za prvé, McMurphy je zavretý v blázinci preto, aby si nemusel odsedieť trest za niekoľko napadnutí a za znásilnenie mladistvej. Všetky "krásy" života, ktoré ostatných pacientov naučí sú stupídne - fajčenie, chľastanie, gemblenie, spanie s prostitútkami (a sledovanie športu). Na oddelení neustále robí bordel. Tak isto počas filmu unesie autobus, ukradne loď, ničí cudzí majetok, podplatí zamestnanca ústavu a pokúsi sa zavraždiť zdravotnú sestru. Táto postava vo mne naozaj nevyvoláva žiadny súcit. Na druhej strane sestra Ratched, ktorú máme vnímať ako stelesnenie Satana, je v skutočnosti prepracovaná zamestnankyňa v mimoriadne vyčerpávajúcej pozícii a na jej mieste by väčšina ľudí do troch dní podala výpoveď, alebo by sa sami zbláznili. Áno, snaží sa na oddelení mať poriadok, ale psychiatria nie je holubník, tak to je hádam normálne. Samozrejme, má svoje chyby a niektoré jej praktiky sú kontraproduktívne, ale prakticky všetko, čo robí je v mantineloch vtedajších poznatkov. Ľudia ju vinia za to, že poslala McMurphyho na lobotómiu (po tom, čo sa ju pokúsil zavraždiť, BTW), ale ona ako sestra nemá autoritu, aby mohla také niečo vykonať alebo naordinovať, takže to je čisto fabulácia istej časti publika. Navyše lobotómia bola braná ako seriózny zákrok (ocenený Nobelovou cenou) používaná presne na takéto účely, takže je nezmysel brať to ako nemorálne z pohľadu ľudí, ktorí máme o 70 rokov modernejšie vedecké poznatky. Samozrejme, najväčšou obeťou vo filme je chudák Billy, z jednej strany odtrhnutý od reality systémom v ktorom žil a na druhej strane McMurphim, ktorý mu nahovoril, že najväčší životný zážitok je vyspať sa so ženou. Je pravda, že sa tu Ratched správala neprofesionálne (to aby niekto netvrdil, že ju len obhajujem). Podľa toho, čo som čítal reakcie iných ľudí, väčšina problémov tohto filmu je následok nepochopenia alebo nerešpektovania knižnej predlohy.

Když člověku ke konci filmu dojde o čem to vlastně je, tak si přijde duševně povznesen, ale zároveň cítí tisíce dalších emocí, které nejdou slovy vyjádřit. Jeden z nejlepších filmů všech dob, který se právem navždy zapsal nejen do historie světové kinematografie, ale taky do mnoha srdcí diváků, kteří ho za těch 51 let viděli. 10/10

Nikdy jsem nepochopil slávu a oblibu tohoto filmu. Mnohem raději mám jiné Formanovy filmy - Lásky, Taking off, Hair, Amadeus, Goyovy přízraky. Vrchní sestra mi nepřijde nějak obzvlášť zlá, despotická. Natož monstrózní. Chce pořádek a řád. Co je na tom zlého? Co je špatného na disciplíně? Svobodomyslnost v léčebně? Přijde mi to docela jako rozpor. Svobodomyslnost měla cenu u Beethovena, Goy, Newtona... Uchvacující film? Lepší než Amadeus? Zřejmě pro mnohé ano. Mne neuchvacuje. Že by tu hrál trochu roli všudypřítomný snobismus? Asi na to nikdy nepřijdu. A Jacka Nicholsona mám taky mnohem raději v jiných filmech. Třeba v Lepší už to nebude. Všechny filmy, co jsem tu jmenoval, mají nižší hodnocení než ten první Formanův slavný americký blázincový. Že by to bylo tím blázincem? Prostředí psychiatrické léčebny baví ještě víc než hudba a osudy géniovy. Mou malou satisfakcí je, že Amadeus získal víc Oscarů než Přelet.

Film, v ktorom rozpočet nehral žiadnu úlohu, hlavnú úlohu hral Jack Nicholson so skupinkou v nápravnom liečebnom ústave a každú jednu postavičku som si obľúbil, každá postavička dýchala svojim vlastným životom a bojovala sama so sebou a Randle vstúpil do ich životov a rozjasnil im bežné dni v v prísnom hormonograme ústavu. Obrovskú sviňu, vrchnú sestričku bez mihnutia oka zahrala skvelá Louise Fletcher a verím, že to bola jej životná úloha. Psychologická dráma so silným koncom, po ktorom som sa ešte dlho bál obrovských indiánskych rúk, tie dve lopaty sa mi vkrádali do snov držiac vankúš tesne pred vykríknutím a zobudením do bdelého stavu. Miloš Forman navaril.

Toto je rozhodně film, který ve vás zanechá velkou porci emocí.
Je to tak silné a dost depresivní.
Ona sama o sobě psychiatrická léčebna je téma jako hrom.. nemluvě o lidech, jenž tam pracují ale i o těch co tam jsou zavření.
Přelet je v tomto fenomenální.
Pocity které se během sledování dostavují jsou často až nepopsatelné.
Vrchní sestra to je postava,kterou bych chtěl vidět vážně brutálně trpět.
A samozřejmě její herecký výkon povýší film úplně, protože tohle se musí ocenit, ačkoliv během toho děje vás šíleně štve a to je slabé slovo.
Opravdu nezapomenutelná postava, klobouk dolů.
Cítíte zoufalství,vztek a bezmoc a celé se to ve vás pere,když se vžijete do životů pacientů.
Indián je též správný týpek a ten závěr zanechá ještě větší pachuť.
Často překvapí,jak stačí málo,jak rozpočtu tak kulis atd. ,aby přece vzniklo něco co vezme dech a způsobí tak silné zamyšlení a vjemy.
Mám rád takové filmy,kde není zapotřebí moc a přesto se z toho stane totální pecka.
Nicholson není nijak zvlášť hercem, který by mě bavil nějak extra,ale tady jeho výkon byl precizní a v podstatě celé je to až moc reálné,proto tak dobré