Kmotr II (1974)

Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary... Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla... Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli.