Zabriskie Point (1970)

Ak americká kritika v roku 1970 po vydaní tejtoAntonionihosnímky film rázne odmietla, veľmi dobre vedela, čo robí. Necelé (úmorné) dve hodiny trvajúce dielo totiž v podstate nemá celistvý príbeh a skladá sa z troch väčších dejových(?) celkov, ktoré ho formujú. Tie možno pracovne označiť akoštudenti,lietadloavila. Dôležité je v každom prípade to, že poriadne, respektíve vôbec, ani jeden z nich o ničom nevypovedá. Za to je však z každej časti, obzvlášť potom z tej úvodnej, cítiť výraznú ľavicovú agitáciu. Tá prispieva k tomu, že diváka Antonioniho film nielenže nebaví pre absenciu poriadneho príbehu, ale navyše sa mu miestami aj dosť bridí, keď presakuje ľavicovými názormi. Americkí študenti sa tu uchyľujú k myšlienkam červených revolucionárov a najväčšími nepriateľmi sú pre nich kapitalistická buržoázia a polícia. Takmer vždy je až smiešne sledovať, ako západná mestská mládež sní o socializme, respektíve komunizme, ale absolútne netuší, čo to so sebou v praxi prináša. Každopádne, počúvať a sledovať to je otravné, ba až odpudzujúce. A vyznieva to rovnako v roku 1970, ako aj o vyše polstoročie neskôr.Zabriskie Pointje aj preto filmom, ktorý je ako celok tragicky nudný, nezaujímavý a kvalitatívne veľmi slabý. Antonioniho snímka najviac dopláca na absenciu poriadne vystavaného a aspoň trochu zaujímavého príbehu, ale takisto na už spomenutú ľavicovú orientáciu. Snáď jediným malým plusom je v tomto prípade výprava. Tá pôsobí vo filme veľmi dobre, vďaka čomu má divák aspoň vizuálny zážitok z americkej krajiny. To je však len malá náplasť.

Nu, přelom 60-70. let byla ta doba, kdy v Hollywoodu všichni fetovali a potom to takhle vypadalo. Nikdy jsem neviděl žádný z Antonioniho italských filmů, ani další z podobných "klasik" a pokud jsou všechny takové, tak po tom ani netoužím. Bezdějová kravina o vzpouře proti systému s dvěma krásnými neherci, krásnou pouští a artovou šukačkou. Ten děj by se dal sepsat na jeden řádek, ale škoda slov. Nesmyslná smrt hrdiny a nepochopitelné finále srazilo nakonec ještě jednu hvězdičku z původně plánovaných dvou. PS: Harrisona Forda jsem si nevšiml.

Hippies vnímám jako silný fenomén své doby, o kterém si je zajímavého cosi přečíst, vědět o něm a možná se podívat i na pár filmů s tímto tématem, ale nestotožňuji se s tímto kultem natolik, aby mě oslovila tak omšele zpracována hippie agitka. Začátek o studentských bouřích na univerzitě sliboval hodně zajímavý film, ale zase se mi přihodilo to, co u jiných Antonioniho filmech (NocčiPovolání reportér), že mě nadchlo a navnadilo několik scén ze začátku, ale čím to déle trvalo, tím více jsem vnímal jen typickou Antonioniho nudu plnou prázdnoty. Můj menší problém, pokud jde o osobní přínos, spočívá i v tom, že snad vše, co bych naZabriskie Pointvyzdvihl z obsažených motivů, jsem viděl zpracované mnohem atraktivněji v jiných filmech z úplně stejné doby: pohled na revoltující mládež v éře hippies vTaking off, romance uprostřed pouště během útěku a trampot s letadlem veVzali nohy na ramena, střet mládence na svobodné jízdě s drsným zákrokem policie veVanishing Point... V krásně nasnímaných exteriérech velkoměsta i exotické přírody se odehrává podivný milostný vztah, z něhož na mě nesálaly žádné emoce a nezasáhl mě ani kýžený tragický moment. V závěru s přeplácenými výjevy jsem až váhal, zda chápu správně, co mi chce Antonioni v souznění s ideologií hippies říci a díky Veseckého komentáři jsem si to potvrdil, ale... nemohu si pomoct, přijde mi to až jednostranně vyhrocené. Vážně představují hotely v oblasti přírodních rezervací až takové zlo, že je potřeba rozpoutat na čas exploze s daleko horšími následky? Jestli chtěl Antonioni v závěrených sekvencích podat zároveň i kritiku podobného jednání, tak se mu to z mého pohledu moc nepovedlo. Film na mě spíše než umělecký klenot působil jako dobová kuriozita, která utkví v paměti nejvíc díky scénám hromadného sexu hippíků v pouštním bahnu.[50%]

Podobne ako Zväčšenina je Zabriskie point fascinujúcim zážitkom, ktorý dokáže sprostredkovať iba médium, ako je film. A podobne ako vo Zväčšenine je výklad filmu otvorený. Akékoľvek konkrétne vysvetlenie príbehu by totiž zážitok nevyhnutne pokazil. Púšť, tak ako napríklad v Pasoliniho Teoréme, je tu miestom, kde sa človek nemôže pretvarovať. Iba filmy, ktoré sa nepretvarujú, stoja za niečo. Zabriskie point je takým filmom.

Eh. Kochal jsem se po stránce lokací, ale jinak prázdná pozérská post-hippie, post-modernist. nedějová sračka. Věřím, že imponuje všem rádoby revolucionářům a divnoart nadšencům, musí se vám strefit do krevní skupiny a najdete v tom ledacos. Ale odečti nemotorný muckání se v prachu + impotentní explozivní finále a možná bych nebyl zdaleka tak otráven.