Alice už tu nebydlí (1974)

| Warner Bros. Pictures |Ellen Burstyn je tu absolútne úžasná! Až mi je to trocha ľúto, pretožeAlice Doesn't Live Here Anymorenie je na konci dňa až tak zábavný a kvalitný počin, ako som si najprv myslel, aj keď viaceré elementy v tomto sú fakt super. Jej syn je strašný pain-in-the-ass, ale v deji určite funguje, skákanie medzi manželmi a snaha o ustálenie v živote je tu spracované dosť presne. Asi jediný Martyho film s hlavnou postavou ženy, od teraz sa Marty začína zapodievať menej drsnejšími vecami, ako Goodfellas, alebo Taxi Driver. Hehe. ViacTU.| Hodnotenie: 7/10 |

Těžce zkoušená žena, která bojovala s nepřízní osudu a s chlapy, které na své (životní) cestě potkala. Byl to jeden ocas vedle druhého a od tvůrců to vyznívá jako obžaloba hnusného mužského světa. Proč ne, tak to občas může být. Alice se tomu nechtěla poddat a tak vzala synka a udělala si takový klasický americký road trip.Jedeme kamkoli, nemyslíme na budoucnost, budeme žít ze dne na den a ono to nějak dopadne.Tohle řešení „problémů“ mi moc sympatické nepřišlo. Stejně tak jako hlavní hrdinka. Ellen Burstyn to možná zahrála autenticky, ale vůbec mě k srdci nepřirostla. Z jejího přístupu k životu mě brala kopřivka, i když ti chlapi okolo ní ji život nikdy neulehčili, spíš právě naopak. Co bylo ale hlavní negativum? Vůbec mě to nebavilo. Celý film postrádal napětí, akci i nějaké zajímavé myšlenky. V kombinaci s nesympatickými postavami bylo na nízké hodnocení zaděláno. Možná pohledem žen by si film vysloužil hodnocení vyšší. Že to točil Martin Scorsese, jsem zjistil až po filmu. Docela mě to překvapilo, ale i on má občas slabší kousek.(40%)

Neobyčejné romantické drama pod režijním dohledem Martina Scorseseho. Nevěděl jsem téměř vůbec nic, do čeho jdu, maximálně jsem se dozvěděl, že Ellen Burstyn získala za roli Oscara za nejlepší herečku, přesto jsem si snímek docela užil, zejména díky titulní hrdince. Alice, žena zralého věku, která po nešťastné události musí vychovávat svého mladého syna sama. Rozhodne se opustit současný domov ve městě Socorro v Novém Mexiku a vydat se do městečka Monterey v Kalifornii, kde v dětství vyrůstala. Zároveň chce oprášit svou zašlou kariéru zpěvačky a tím si vydělat na cestu do vytouženého cíle i zajistit peněžní prostředky na to, aby její vyvedený a rozmazlený syn Tommy, mohl v září nastoupit do školy. Jenže samotná Alice není úplně v dobrém psychickém rozpoložení, což se projevuje různým způsobem. Její chování je nevyzpytatelné, náladové, nerozhodné, dětinské, až skoro zoufalé. Navíc když potká okouzlujícího Bena v podání Harvey Keitel, ze kterého se však vyklube násilnický muž, moc jí to zrovna nepomůže. Naštěstí pro ni, se záhy objeví také Kris Kristofferson jako dobrácký David, jenž je přeci jen jiné povahy než Ben. Působivý pohled do nitra jedné ženy a také vztahu mezi synem a matkou a jejími partnery. Hodně mě také zaujala mladičká Jodie Foster, u které jsem skoro celou dobu myslel, že vlastně hraje kluka. Ačkoli film nedosahuje takových kvalit, jako následující Scorseseho snímky, rozhodně film má co nabídnout a čím bavit.

Scorsesev začiatkoch trochu netradičnou polohou jasne uviedol diváka do poznania, že mu je blízke pôsobivo spracovať aj bežne ladenú drámu zo života obyčajných ľudí, ktorá sa primárne sústredí na medziľudské alebo rodinné vzťahy, resp. pomery. Výkony výborné, réžia znamenitá, ale v rámci širšieho pohľadu nemôžem povedať, že by to zhltnúť pre nenáročného/neznalého/nezaujatého diváka malo zmysel. Na podobnú tému je mnoho efektívnejších a údernejších snímkov, ktoré stoja za viac než "len" chutný požitok z takmer geniálnej filmárčiny.

Pátý celovečerní snímek Martina Scorceseho je příjemná i vážná roadmovie o nesmírně houževnaté ženě, která je až po tragickém konci jejího nenaplňujícího manželství nucena postavit se na vlastní nohy, zabezpečit milovaného, ale docela náročného syna, odstěhovat se do jiného státu, najít si první práci, dokázat se vypořádat s nenaplněnými ambicemi stát se zpěvačkou a snad i najít si muže svého srdce tak, aby neublížila dítěti. Osobně velmi inspirativní. Slušné nakouknutí do Ameriky, tak jak si ji představuji spíš než typicky režisérův New York – skromné bungalovy, nekonečné silnice, bary, motely, bistro… A jak je pro pana režiséra typické: kvalitní výběr doprovodných písní. Filmu vévodí Ellen Burstyn (zasloužený Oscar), skvělou roli opět dostal Harvey Keitel, ale nyní, po více než 10 letech, opětovně zhlédnuto jako vzpomínka naKrise Kristoffersonaa jeho plnovous."Co chceš?" "Kdybych to věděla, nebrečela bych na záchodě."