Výkřik do sibiřské noci (1935)

To je teda dílo!

I kdyz se tvurci udajne potykali s nizkym rozpoctem, tak si myslim, ze i presto sel natocit daleko lepsi film nez tento slepenec udalosti. Jedine co me na filmu alespon trochu bavilo, tak byly pisnicky a sem tam nejaky ten tanecek. Hotove utrpeni...

podle mne to není nízkým rozpočtem, ale absolutní nechopností. Film vypadá jako natočený před dvaceti lety od doby vzniku, naprosto příšerné dialogy a nepřirozená dikce hereček (těch zejména) i herců (Pištěk je jak pohlazení). Jako kdyby se sešlo pár uprchlíků před Sověty a natočili za pomoci českých herců a za bůhví čí peníze něco obtížně popsatelného. Fandu Mrázka rád nemám, srry Nino, takže ten to pro mne nijak nezachraňuje, i když uznávám, že má mimiku skoro jako Jim Carey. Ale toho taky nemám rád. Děj je obtížně popsatelný, pokud se to tak dá nazvat, když hlavní (asi) hrdina pěje s kytarou něžným tenorkem, málem jsem zešílel. Tohle v roce 1935 ??? OMG(03.01.2018)

Mělo mne varovat, že je to melodrama. Ale já ne, já mudrlant. Vlastně jsem asi ještě žádné neviděl, povídám si a pustil jsem to. Koza mne měla poskákat. Během půl hodiny se nikam nic neposunulo, zato vytí si divák užije až až. Takže u mne zabodoval jen Fanda Mrázek. Zato hezké byly chyby ve střihu. Na závěr mi chybělo nějaké rozhřešení, nebo trest. Místo toho vytí tam měli šoupnou sekerovou akci chá chá.(14.11.2017)

Nevím, jestli na tento film mám být zlý nebo ne. Film je špatný, skoro bych řekl, až katastrofický. Selhává skoro všechno. Hned určení je obtížné. Co to mělo být? Satira? Drama žárlivosti? Zločin a trest? Melodramatický příběh ruské lásky? Obraz širé ruské duše? Netuším. Motivace většiny jednání je nahodile určena režisérem, který nedokáže ani pospojovat záběry v rámci jedné scény, natožpak je nějak navazovat. V jednom záběru si mužik obezřetně otevírá závoru u dveří. Vzápětí se dveře rozletí a mužik rázně vkročí do jizby. Podobných příkladů bezpočet. Kamera neustále krouží po dekoracích, aniž by brala ohledy na hereckou akci. Jedna scéna začne stejnou replikou pro jistotu dvakrát. Střih scény shledání milenců je přímý útok na bránici. Kameraman snímá detaily obličejů přes různé předměty, které v odpovídajících polocelcích nejsou nikde v dohledu. Občas má ovšem tato "koncepce" nečekané výsledky, scéna, ve které záletná Evženie instruuje svého milence, jak má odpovídat a současně klame manžela, působí svým střihem vlastně velmi moderně. Jenže to je spíše výjimka. Vladimirov sice hrát uměl, tady ho ale "shodila" nutnost dabingu. Pištěkův hlas se k patriarchální ruské tváři vůbec nehodil. Herecké výkony se jinak plynule rozprostřely od jedné krajnosti k druhé. Dobré: Augustová, Vladimirov; ucházející: Sadílek (byl-li to on); nevyvážené: Vítová; nemám co hrát: Velecký až po naprosto otřesné: všichni ostatní, včetně Pištěka. K tomu je tu ještě etudka úplného mimoně Mrázka. Naprostou raritou, která ale má své kvality, je pak každý okamžik, kdy se zčistajasna objeví ruský soubor Zlatý kohout. Škoda, že Vladimirov nedotáhl svůj hvězdný okamžik se sekyrou k lepšímu konci, jistě by zastínil nejen našeho Brůnu, ale i Jacka Torrance.(28.06.2017)