Vyhnání z ráje (2001)

"Ona chce dělat umění a neřekne prdel!"  Musím říct, že jsem se toho filmu fakt bál. Ale Věra mě nezklamala. A opět se mi potvrdila základní věc u přístupu k tvorbě a umění - nedej na hodnocení a komentáře, utvoř si svůj vlastní pohled. Chytilová byla vždycky provokatérka. Dneska by ji už jen za úvodní scénu roznesli na kopytech sem, na kopytech tam. Ale ona by to měla u řiti. Zde odhalila člověka doslova až na dřeň. Ta přirozenost je úchvatná. Jen úchyl vidí všude úchylnosti. Skvělý Barin. Zábavný Štaindler. Naprosto úchvatná božská Chantal. "Přátelé! Zapomeňte na to, že jste lidi, jste červi."

Věra Chytilová si prostě šla za svým. A snad to právě tak chtěla, se vší trapností skutečné obyčejné nepornové nahoty, kam se jen podíváš. nahoty, která ztratila kouzlo tajemna, nahoty, kterou zabily devadesátkové trafiky. Chytilové s Polívkou a Pitínským vlastně vyšlo vyjádření marného pinožení se všeho živého, na té naší bramboře kulící se vesmírem.

Opravdu jsem nepotřeboval vidět ptáky všech mých oblíbených herců z dědictví :D achjo, moc experimentální filmy rád nemám a tady to zůstane stejné. Chytilová se utla. Nevím. Bolek hraje skvěle, je to pan herec, který by zahrál skvěle i pod Edem Woodem. Nicméně Šteindler hrozný obecně, ta jeho postava tragický. Byly tam sem tam pěkné ženské, ale ten keporkak, ten mě bude strašit dlouho. Divím se, že do toho šli. Peca, Matonoha, Liška, Goldflam. Vůbec jsem tam nepostřehl samotnou režisérku, což je možná dobře, vzhledem k jejímu tehdejšímu věku. Pustil jsem si to primárně kvůli Bolkovi, takže jsem zhlédl a už si to nikdy nepustím, byť některé broskvičky tam byly tuze pěkné.

Já se vám musím přiznat, já nejsem přesvědčeným nudistou. / Hlavně že jste doktor.... / Ale my nejsme tak ortodoxní. Jsme přece demokrati. Nemohl byste se mi podívat na tu prdel...?Nebudu tvrdit, že jsem ve filmu dokázal bezpečně identifikovat něco jako ústřední myšlenku. Chytilové odpověď naAmerickou noc, líznutá8 a 1/2, líznutáSluncem, senem a erotikou,je nesourodým cirkusem skvělých scenáristických, dramatických a režisérských šlehů, improvizací etablovaných (Polívka, zničující Pecha) i začínajících hereckých es (neuvěřitelný Pavel Liška a jehorána gentlemanů).
Děj se odehrává před-, za- kamerou i jaksi zcela mimo. Hlavní postava režiséra je vysmívaná, vysmívající se, někým úplně jiným. Chvíli je tvůrkyní samotnou, občas mozaikou pitomých chlapů, kterým to Věra rozhodla dát pravě sežrat.
Film se dá se celkem dobře číst jako pokus předat přesvědčení o marnosti snah velkým vyprávěním zachytit skutečnost, která je z podstaty bez podstaty, komplikovaná, prostě ženská. Marnosti, která je vlastní především mužům.
I kdyby to nebylo to, co se nám Věra Chytilová snažilaVyhnánímsdělit (či kdyby se ukázalo, že to stejně klade jako popírá), povedlo se jí vyprodukovat ojediněle jízlivou frašku, která bohužel pohořela hlavně proto, že její skeptické vyznění příliš neladilo s krátkozrakým módním optimismem.
Možná je vhodný čas se její pozdní tvorbu znovu zaměřit.

Věra Chytilová natočila pár špičkových a řadu dobrých filmů. Přesto nepatřila k těm šťastlivcům, jimž se povede všechno, na co sáhnou. Mám zde na mysli hlavně její kritikou i diváky velmi vlažně přijatý film Vyhnání z ráje (2001). Je zajímavé, jak skvělé filmy dokázala vytvořit za socialismu, a to navzdory cenzuře, s níž neustále zápasila, zatímco v období relativní tvůrčí svobody, jaká existovala v roce 2001 (všechno to LGBT, multikulturalismus a další neomarxistický hnůj se lidem tehdy ještě nevnucoval; dnes by jí natočení tohoto filmu možná zatrhli kvůli tomu, že se tam ukazují nahaté děti) vyprodukovala dílo tak slabé. Že by šlo o úpadek jejích tvůrčích schopností? To si ani nemyslím. Podle mého názoru byla Chytilová vizionářka, která tímto snímkem chtěla symbolicky poukázat na to, do jakého srabu se v dalších letech propadne česká kinematografie.