Velký případ malého detektiva a policejního psa Kykýna (1982)

Dětský film a tak je třeba i vnímat jeho snesitelně mravokárnou zápletku. Hodina a půl je ale tady docela dost a přece jen viditelně idealizovaná dětskost hrdinů, která prosvítá za sešněrovanými dialogy a replikami, zas až tak nebaví. U Kachyni jsem právě zvyklý na přirozenost a hlavně u dětí. Kykýn byl ale skoro stejně dobrej jako Pajda a rozhodně měl boží pelech.  A jako děcko bych nefrflal, tedy za tři.

Při vší úctě k panu Kachyňovi, televizní film neměl ani jeho styl. Chyběla ta pověstná poetika. Navíc si myslím, že by víc příběh posloužil se stopáží bakalářské povídky. Takhle dlouhý film se po jisté době motal v kruhu a jakoby z něj neznal cestu ven. Připadá mi dost nelogické, že si jak vedoucí, tak ostatní neuměli na případného zloděje za takovou dobu počkat sami. Měli na to dost příležitostí a upřímně řečeno i míst, odkud mohli pachatele sledovat. Samotná zápletka je ale z dnešního pohledu hodně směšná. Ženská šetří a proto krade jogurty? Tak kdyby je prodávala, tak to pochopím, ale takhle...

Ale jo, dobrý. Z dětského pohledu určitě. Dějová konstrukce je ovšem tak naivní, že se sned nechce uvěřit, že se to nakonec natočilo. Matka vdává dceru a aby měla nějaké peníze, krade jogurty!! Neuvěřitelné. A máme tu i výjimečnou ingredienci socialistické (křesťanské) morálky: lítost (pokání) ze spáchaného činu.

Jak by asi po jogurtech pátral Sherlock Holmes?1)  Ani velký mistr scenárista a režisér Karel Kachyňa se nevyhnul slabým kouskům. Toto je jeden z nich._____ 2)  Krátké povídce by slušel krátký film, tak 40 - 50 minut. Vše nad je úplně zbytečné, snímek je roztahaný, pomalý a nudný._____ 3)  Už jsem málem zapomněl, že tehdejší jogurty byly na 150 nebo 200 gramů, nevzpomenu si. Ale je vidět, že kelímky jsou větší než dnes._____ 4)  Z hereckých výkonů oceňuji zejména jezevčíka Džina.

Televizní inscenace je natočena s takovým gustem, že i tak primitivní a z jistého pohledu možná i směšný příběh, jakým je tajné pátrání po zloději jogurtů, může být vcelku napínavý. Ač tentokrát v oddechové rovině a bez výraznějších poetických prvků, opět se Karel Kachyňa projevil jako zkušený specialista na kvalitní filmové počiny v hlavních rolích s dětskými herci. Se zaměřením pro ty nejmenší nabídl pro televizní obrazovky detektivku s dětskou klukovskou fantazii v sobě, s níž se kdysi každý z nás toužil v koutku duše stát se důležitou součástí čehosi velkého, záhadného a prožívat u toho stejně napínavá dobrodružství, jaké zažil malý Péťa se svým čtyřnohým Kykýnem. Příběh je to rozhodně důmyslný a neškodně úsměvný, asi jako ty Péťovy představy všech možných variant krádeže s různými pachately. Dojmy za mě silně nad očekávání;75%