Vánoce s Alžbětou (1968)

Vynikajúci Vlado Müller v príbehu osamelého vodiča zásobovania s drsnou poetikou Karla Kachyňu, ktorý môže trošku pripomínať neskorší Müllerov filmChlap prezývaný Brumteles. Aj tu sa musí jeho postava postarať o dieťa z detského domova. Tu to však nie je školák, ale dospelá no nezodpovedná Alžbeta. Produkcia udržiava jemne poetickú atmosféru konfrontovanú s drsným socialistickým realizmom, výbornými dialógmi, okorenenými ostrými hláškami. 75%

Film pravdivě ukazuje realitu života v socialistickém systému, kterou si dnes mnozí přikrašlují. Výborné herecké výkony, žádné přehrávaní, ale poctivé civilní herectví. Mimo dvou hlavních postav, řidiče v podání Vlado Müllera a jeho závoznice Pavly Kárníkové, zaujala hlavně Zdena Hadrbolcová v sice malé roli, ale byla opravdu nepřehlédnutelná.

Nevím, že tenhle film nevídáme na obrazovkách. Tam je to pořád dokola s filmy, které zná člověk nazpaměť. Drama o chlapovi, kterému zkříží cesta mladá žába z děcáku a rozhodí jeho klidný svět. Kromě toho příběhu se mi líbí ta obyčejnost věcí, které v něm jsou. Práce od rána do večera a pak takové ty drobnosti, které si člověk schovává sám pro sebe aby se z té šedi nezcvokl. Vlado Müller mě překvapil jak se v téhle roli lidsky objevil jako opravdový řidič z povolání a pokusil se trochu vychovat Alžbětu, která z normálního světa poznala pramálo. Líbí se mi jejich lidské konflikty i střety dvou světů v kabině náklaďáku. Hezký film.

Mohla by to být alternativa filmu Vesničko má středisková. Akorát, že nejde o komedii a závozníka Otíka nahradila žena. Ta dívka je problémová a on je bručoun, klasický filmový motiv. A jak už to tak bývá, ona ho dost změní. Tento film vlastně nemá žádný jasný děj. Popisuje postaršího muže, který se začne měnit pod dravým, nespoutaným mládím holky, která si zažila peklo a proto o světě nemá valné mínění. Objevuje se tu také mírná kritika tehdejšího systému. Slyšíme kolik kdo bere a jak jsou vánoční kolekce drahé. Film ale také nikam příliš nesměřuje a nekončí happy endem. Je to trochu zvláštní film od Kachyni.

Dvojice Kachyňa - Procházka je předem zárukou kvalitního filmu. Snímek není nijak oslnivý, o to však působí pravdivěji a zachycuje život ve své době, jaký skutečně byl. Až na mě z řady tehdejších reálií padala příjemná nostalgie, byť až zpětně si člověk uvědomí, jak chudobně jsme tenkrát ve srovnání s dneškem žili. O to bohatší a hezčí ale byl asi náš vnitřní život a mezilidské vztahy, kdy víc záleželo na charakteru a bezprostřednosti lidí než na majetku, který si stačili nahromadit. Kdo tu dobu neprožil, už asi nemůže úplně porozumět. Film je sympatický také svou civilností, nic nepředstírá a na nic si nehraje, nemá to totiž zapotřebí. Dnes už takto točit asi ani není možné, nikoho by to nezajímalo. Škoda. Líbil se mi i ten na tehdejší dobu překvapivý otevřený konec.