Ukrutnost nade vše (2012)

Pamatovat si už přesně vazby z prvního dílu je pro mě samozřejmě "science fiction", jak by řekl můj kolega, první díl jsem viděl tři a půl roku zpět, ale i tak bylo neuvěřitelně zajímavé opět sledovat ty politické tahanice, kdy se děje tolik setkání, piklení, domlouvání a kdo koho podrazí, sesadí, zavraždí, jak se to naaranžuje, aby to vypadalo, "oh, slyšel jsem šílené zvěsti... takže najednou otáčíme o 180 a máme zájem na tom, aby tohohle člověka někdo oddělal - toho, kterýmu jsme předtím pomohli". Otomo (sám od svých filmů neodmyslitelný Takeshi Kitano) je po úvodní půlhodině propuštěn z lochu, ale i tak se objevuje opět v roli "většího a chytřejšího, než život" a má ten svůj deus ex machina mód, kdy člověka vždy klame tělem, jakože "já vlastně nic, já vlastně muzikant", ale nakonec se ukáže, že má pod čepicí a člověk nestíhá valit bulvy, postava jako je Otomo je dokonalá ukázka toho, že jakkoliv se vám kdokoliv jeví, není radno jej nikdy podceňovat. Druhý díl hodně stojí na tom, že se zkorumpovaný detektiv Kataoka snaží hrát na všechny strany a nikdo vlastně neví, zda jeho motivace je v tom, mít přátelské vztahy s yakuzou, nebo se snažit naopak poštvat dvě rodiny yakuzy proti sobě, což se mu shodou spousty okolností a jeho talentem dost daří a to do takové míry, že manipuluje běh spousty události, aby tak oslabil vliv jedné rodiny (a byl dobrým poldou? - tuhle motivaci zpochybňuje do poslední chvíle i jeho kolega, který i nakonec odchází, protože metody Kataoka, jsou přeci jen, přes čáru, způsobuje, že lidé umírají). Kataoka patří k těm druhům lidí, které všichni všude nesnáší, kolik stran je, na tolik to hraje, notorická křivá svině, jenže skoro všude tyhle lidi vždycky špatně skončí, jako totální vyvrhelové, nenávidění a potrestaní všemi ostatními. Máme tu tedy další díl politikaření uvnitř yakuzy a odpravovaček "z principu" a jak to chodí v podsvětí, což jsou kupodivu víc businessmeni, než řezníci (ale na vrtačku a baseball a ukusování prstů taky dojde). Přísná hierarchie a dodržování pravidel, tedy jen dokud se nepřestanou dodržovat a začnou překračovat. Jediný, kdo to skutečně nabourává, je Otomo, který si kráčí vedlejší linií, jakoby mimoděk, až do samotného závěru, na jednu stranu, jakoby jeho principy byly ze staré školy, ve skutečně loajalitě, dál, za vší tou "krysárnou dneška"... film končí v dost cliffhanger moment, skoro jako kdybychom celý film čekali, až "to" někdo udělá. Takeshi Kitano tentokrát opět v roli sebe, mlčícího oldschool člena yakuzy, který opět začne být vlastní hybnou silou. Neduhem pokračování je vždy samozřejmě provařenost námětu. Smrt baseballovými míčky je jedna z nejvíc "japanesey" odpravovaček, co jsem za dlouhou dobu viděl, ale celkově to bylo rozvláčnější, na dvě hodiny, ale i tak mě to zaujalo sdostatek na to, abych si asi pustil i závěr trilogie a Kitano tím u mě definitivně nijak neklesl, ba naopak, je to pořád velmi solidní.

Vsequelochsa zvyčajne zakaždým iba neustálepreháňa(pravdaže až na zopár ojedinelých prípadov), pričom musím následne podotknúť, že aniprostredný diel→trilógie Pobúrenies približným prekladom titulu, akoPobúrenie nadovšetko, tentoraz, bohužiaľ, nie je toho vôbec žiadnou väčšou výnimkou, čo「natešeného diváka」z úvodného dielu, bohvieako extra nepoteší... • No, musím rovnako tiež skonštatovať, že sa už vjednotkedosťpreháňalo, čo sa teda konkrétne týkalo toho, ako vlastne väčšinou pracuje tento originálny ("klišovitý") scenár s jednotlivými charaktermiyakuzského, vrátane i toho opačného prostredia, a to mimochodom od samotného autora Takešiho "Beata" Kitana, ktorý zároveň stelesnil aj jednu z ústredných postáv. • Predsa by som mal byť trochu viacej zrozumiteľnejším, a tak načrtnem, čo mám tým vlastne teraz konkrétneho na mysli. Podľa mňa týmto počinom, teda zatiaľ v dvoch príkladoch, nadmieru škodila nielen prílišná prekombinovanosť diania, naplnená mnohými spletitými intrigami, snáď ešte oveľa robustnejších rozmerov, ako vmimoriadne prehnitej, skorumpovanej,『slovenskej politike』, čo mi vskutku začína čoraz intenzívnejšie prekážať, súčasne kvôli čomu napokon nepôjdem ani do priaznivejšieho, konečného (o)hodnotenia recenzovanej snímky, aj keď som dokonca chvíľu premýšľal práve nad tým, žeKitanoviudelím štvorhviezdičkovú, výslednú známku na druhom stupni vysvedčenia (v škole by to predstavovala pekná dvojka, aby sme sa tým pádom rozumeli), nakoľko ma ďalší zo zvratov, zrovna ten úplne záverečný, značne potešil, keďže som mal tohto「slizkého hajzlíka」, doposiaľ už naozaj plné zuby, no na základe predchádzajúceho vývoja udalostí, mi to moje svedomie, akosi vôbec nedovoľuje. • Ďalej by som nadviazal na vysoký výskyt postáv, z ktorých sa celkovo zorientovať, nie je vždy celkom jednoduchou vecou, čo zase na druhej strane aspoň častejšie kompenzovali naprosto dynamicky nakrútené a zostrihané pasáže sthrillerovoudoménou, čo je v spoločnom zovretí, tak trošku「rušivým elementom」, ktorý sa mal trebárs radšej pretaviť do akýchsi, povedzme,seriálových sérií, čo by zrejme nakoniec dávalo trošku väčší význam, však? Veď, posúďte sami. • Čochvíľa sa vari blíži i to『záverečné zúčtovanie』, a pritom na koncidvojky, sa zaujímavým spôsobom vykryštalizovala istá situácia, ktorá sa dala možno dopredu očakávať, ale ako som už predtým niekde spomínal, v jeho prípadesa vždy stane to,čoprostečlovek/diváknajmenej očakáva, a tak podobný prístup bude iste prebiehať i v poslednom dieli, kde sa to, pevne verím, medzi sebou vhodne vyváži, t.j. línia udalostí a (ne)vzťahov.

Chladnokrvne presný a emočne umiernený popis fungovania japonskej mafie. Zaštiťujúcej sa kódexom cti a tradície. Ten však funguje len naoko, v súbore dôstojne pôsobiacich obradov a úkonov. Kaligraficky krásne vyvedené zmluvy na papyruse medzi jednotlivými rodinami, čajové obrady pri delení vplyvu, predpísané tmavé obleky pri poradách, kimoná pri pohreboch, čierne limuzíny. Alebo aj odhryznutie prsta, ako prejav oddanosti hlave mocného zločineckého rodu. To všetko je len pozlátkom faktu, že akákoľvek zrada v mene upevnenia moci sa hodí. Polícia nie je lepšia. Žmýka odrobinky mega ziskov mafie v podobe úplatkov, v snahe urvať si krajec. Vo vzťahu k vedeniu sa tvári ako rafinovaná, rôzne strany hrajúca ruka spravodlivosti, no dôsledne trestajúca zločin. Čestní policajti sú znechutení, ale pasívni. Až na formálne odlišnosti, ide o univerzálne vykreslenie sveta organizovaného zločinu. Poznámka: porovnanie filmu so Slovenskom: 1. scéna: na polícii sa objavia kompromitujúce fotky ministra s mafiánskou prostitútkou - milenka talianskeho mafiána žijúceho na Slovensku (momentálne si odpykáva 9 a pol ročné väzenie v Taliansku) sa neskôr stala hlavnou štátnou radkyňou na Úrade vlády a asistentkou premiéra Fica. Počas štátnej služby čulo komunikovala s ex-milencom, členom ´ndrangety, rozbiehajúcim kokaínový biznis s účasťou colníkov. 2. Spolupráca polície a mafie - Na Slovensku nedávno (2020) sedeli vo väzbe za podozrenie z účasti na organizovanom zločine dvaja poslední policajní prezidenti Už sedí len jeden. Druhý sa vo väzbe zabikmovraždu (30. december 2020) so zvláštnym pozadím. 3. Boje mafiánskych rodín. Najmasovejšia poprava mafiánskeho klanu sa udiala v Dunajskej Strede - v bare Fontána zastrelili 10 členov klanu. Iní bossovia skončili tiež (napr. zastrelenie v nemocnici pod policajnou ochranou, odpálenie auta, odrezanie hlavy atď.) 4. Yakuzácky samurajský folklór. Na Slovensku sa prejavuje na pohreboch bossov. Na cintorín príde fúra čiernych limuzín. Z nich sa vyvalia gorily v luxusných oblekoch, s partnerkami pod pazuchou. Policajti tomu hovoria demonštrácia sily.

Jestliže v prvním díle jsem tápal, kdo je kdo a proč ten vraždí tamtoho, tak v díle druhém mi to přijde ještě zmatenější. Někdo se s někým baví, střih a záběr na mrtvá těla a vim prd kdo a proč koho povraždil. Navíc už mě navlas stejné věty o pitomcích začaly i nudit a nic nového se neobjevilo. Tři hvězdy z nostalgie...

Solidní pokračování. Klanová politika pochybné hrdosti, pletichaření jednoho vykutáleného policajta a kruťárny starého yakuzáka. Víc tu nenajdete. Chybí mi tu přesah na který jsem si u Kitanových filmů tak nějak zvykl, přesto mě potěši návrat do známých vod japonské mafie. Herecké výkony jsou špičkové, režie přesná, jen ten příběh je rozmělněný a silných momentů je pomálu. Doufám, že letošní finále to celé hodí do toho správného kontextu.