Zúčtování (2016)

Správná chlapácká podívaná o autistickém ninja účetním. Příběh spíš průměrný, ale pal to čert,  sledování Afflecka, jak doslova bez hnutí brvy likviduje své protivníky, jsem si fakt užil. Trochu mě iritovala  zubatá Dana - bál jsem se, že by mohla zlomit Chrisovo autistické charisma a příběh by začal tonout v romantických vodách. Naštěstí ji odbyl jednoučmáranicína památku a jako pravá sigma jí tak dal najevo, že pro Vlkka samotáře není vhodnou samičkou.

Myslím, že náš problém je v tom, že autismus vidíme jako poruchu, nemoc, či hendikep. A přitom nám autisté již od dob Dustina Hoffmana napovídají, že bychom je měli spíše brát jako počátek evoluce. Že bychom měli doufat, že i nám se jednou narodí dítě, jež bude umět využívat svůj mozek víc, než mamka s taťkou dohromady. Dnes je k tomu zatím třeba důsledná disciplína sebeovládání, zítra kdo ví. Ben Afleck opět dokázal, že si opravdu umí vybírat materiál. Akční příběh s minimem postav trvá přes dvě hodiny, ale nenudí ani minutu. O kolika filmech se tohle dá říct?

Hodně solidní akční pecka. Začátek je takový pomalejší a spíš nám představuje hlavní postavu a to autistického za to velmi inteligentního kluka v podání Bena Afflecka. Styl filmu mi hodně připomínal Bourna. Lehce špionáže kombinovaný s pěkně nasnimanýma přestřelkama. Už teď jsem zvědaví na dvojku, která vyšla po neuvěřitelných 9 letech. 8/10

Scénář možná trochu komplikovanější, než by bylo nutné, ale příběhové využití (ne)výhod poruch autistického spektra k účetnímu perfekcionismu dokonalé. J.K. Simmonsovi je role šitá přímo na míru, stejně jako Benu Affleckovi s jeho obsedantním nutkáním „dokončovat“. Viděl jsem nejprve dvojku, takže závěrečný twist už mě nepřekvapil, ale kromě překombinované zápletky (a vcelku pochopitelné akční neporazitelnosti hlavního hrdiny) vlastně není co filmu vytknout, proto poctivé čtyři hvězdy.

Velmi příjemné překvapení, v podstatě na hraně pěti hvězd. Affleckův hrdina je zajímavý a svým způsobem zábavný. Akce je prvotřídní. Jen by ji mohlo být více, zato by mohlo být o chloupek méně rodinných pout, někdy zbytečné překombinovanosti (Simmonse mám rád, ale tady byl vlastně zbytečný) a jakoby-twistíků. Ale to je jen drobná kritika. O´Connor to všechno ukočíroval dobře.