Temný rytíř (2008)

Nemyslím si, žeTheDarkKnightje film s najlepšiou úvodnou scénou (úvodné scény vInglourious Basterdsalebo ešteNoCountryforOldMensa mi páčili viac) no isto je to film s najlepšiou rivalitou protagonistu a antagonistu. Alebo teda Batmana a Jokera, alebo teda nádeje a nihilizmu. Recenziu píšem až po tretiom zhliadnutí filmu, ale napriek tomu, narozdiel od ostatných filmov, sa mi po každom ďalšiom zhliadnutí páči viac a viac. Nolan, Zimmer, Ledger a vlastne všetci ostatní, čo sa podielali na filme odviedli briliantnú prácu.

Najlepší Batman. Máme tu úžasné herecké obsadenie, úžasnú hudbu a úžasný príbeh. Nolan nám dal realistického Batmana na filmové plátno, teda, väčšinu času realistického. Neverím, že by po páde z mrakodrapu prežili dvaja ľudia pristaním na auto. Asi nie som jediný, kto spoznal Heatha Ledgera vďaka tomuto filmu. Predviedol fenomenálny výkon a stal sahranýmJokerom pre 21. storočie. S odstupom času vidím v tomto filme odraz Ameriky Bushovej éry, a to nie len prítomnosťou teroristu, ale aj masívnym sledovaním za účelom bezpečnosti.

Ano, Heath Ledger je fantastický.
Ano, Christopher Nolan natočil jeden z nejvlivnějších komiksových filmů historie.
Ano, Joker je skvělý záporák.
A teď, když jsme si odbyli povinnou část internetového katechismu a nehrozí mi okamžitá exkomunikace z nerdské komunity, můžeme se bavit normálně.
Temný rytíř je totiž podle mě přesně ten typ filmu, který se postupem let proměnil z výborného blockbusteru v náboženství. A jakmile se z filmu stane náboženství, přestává být možné o něm mluvit bez toho, aby někdo nezačal křičet, že jste právě urazili svatého Nolana. Kritici i publikum ho dodnes řadí mezi nejlépe hodnocené komiksové filmy všech dob.
Jenže já mám problém.
Ten problém se jmenuje Batman.
Respektive Christian Bale.
Respektive Christian Bale snažící se mluvit jako člověk, kterému někdo právě přiskřípl koule do dveří od Batmobilu.
Kdykoliv se objeví Joker, film ožije.
Kdykoliv se objeví Dent, film ožije.
Kdykoliv se objeví Gordon, film ožije.
Pak přijde Batman.
A začne chrčet.
A já si zase vzpomenu, že hlavní hrdina je paradoxně nejméně zajímavou postavou vlastního filmu. Ostatně i část kritiků tehdy považovala Baleova Batmana za méně výrazného než zbytek obsazení.
A pak je tu Joker.
Kristepane.
Ten zasraný Joker.
Ledger zde skutečně předvádí něco mimořádného. Není to komiksový klaun. Není to gangster. Není to psychopat v klasickém smyslu.
Je to lidská katastrofa v make-upu.
Chodící teroristický útok na zdravý rozum.
A pokaždé, když se objeví na scéně, ukradne film tak brutálně, že po jeho odchodu člověk skoro čeká, kdy se vrátí. Jeho výkon získal téměř univerzální uznání a posmrtně i Oscara.
Jenže právě tady leží můj druhý problém.
Temný rytíř není pro mě geniální Batman film.
Je to geniální Joker film, ve kterém se náhodou občas mihne Batman.
A čím víckrát jsem ho viděl, tím víc jsem si to uvědomoval.
Nolan navíc místy trpí svou typickou chorobou.
Syndromem strašně důležitého režiséra.
Každý dialog musí být osudový.
Každá scéna musí být významná.
Každá postava musí mluvit tak, jako kdyby právě sepisovala novou ústavu lidstva.
Místy to funguje skvěle.
Místy bych byl rád, kdyby si všichni na pět minut sedli a drželi hubu.
A pak je tu délka.
Dvě a půl hodiny.
A upřímně?
Film na mě vždycky působil asi o dvacet minut delší, než by bylo ideální.
Linka s Hongkongem mě nikdy moc nebavila, některé části kolem mafie ztrácejí tempo a občas je cítit, že Nolan má tolik nápadů, až je do filmu cpe lopatou.
Na druhou stranu nelze popřít řemeslo.
Praktické efekty.
IMAX.
Převrácený kamion.
Atmosféra Gothamu.
Zimmerovo dunění připomínající blížící se infarkt městské infrastruktury.
To všechno funguje fantasticky. Nolan byl známý důrazem na praktické efekty a minimum CGI.
A závěrečná linka Harveyho Denta?
Možná nejlepší část celého filmu.
Protože právě tam se skrývá skutečné téma Temného rytíře.
Ne Joker.
Ne Batman.
Ale otázka, jak málo stačí k tomu, aby se hrdina proměnil v monstrum.
A právě díky tomu film pořád funguje i po letech.
Jen ne tak bezchybně, jak se často tvrdí.
Je to výborný blockbuster.
Skvělý thriller.
Fantastický Joker.
Ale pro mě ne ten nedotknutelný filmový monolit, před kterým by měl každý povinně padnout na kolena.
Tři netopýří chrchly z pěti.
A jeden rozmazaný klaunský úsměv navíc za Ledgera, který prakticky sám vytáhl film o celou hvězdu výš.

Ano, jednou jsem to již řekl jasně. Nicméně boomer nemá problém znovu promluvit:  Filmy o superhrdinech, v současnosti (nebo minimálně ještě dodedávna) drtící současný filmový průmysl šly zatím vždycky mimo mě. Spíše jsem se vůči nim vymezoval a byl to pro mě  spíše znak krize současné kinematografie, když musí být částečně živina nekonečnými variacemi na přetechnizované adaptace filmových komiksů...Jenže buď je zkrátka Batman superhrdinou, který mi nevadí nebo je Christopher Nolan  po Timu Burtonovi dalším režisérem, který dokáže natočit superhrdinský film, jenž baví i mě. Nevím... Každopádně když jsem dostal nabídku, nechal jsem se i jako na ,,nesuperhrdinovec´´ zlákat na jeden nejen z nejcenějších komiksových fillmů, ale i nejceněnějším filmů všech dob vůbec.:o A nelitoval jsem.  A když jsem si poté přečetl, co pro film obětoval excelující Heath Ledger a jaký mu to přinesl neslavný konec, musel jsem si říct, že tady mám, co do činění opravdu s něčím, co přesahuje běžný comicsový film. Burtonovo uvolněnější pojetí mi možná sedí víc, ale Temný rytíř na oplátku nabízí celkovou pozoruhodnou reflexi superhrdinského žánru - hlavně v té závěrečné myšlence, Hrdina může být hrdinou jen tehdy, když ho společnost potřebuje. Vzniká z okolností. Je jenom rolí, si společnost v určité chvíli vytvoří. Někdy je totiž pro snazší věřit v hrdinu než přijmout obyčejnou pravdu, která může příliš obyčejná nebo nudná. Temný rytíř jinak funguje už jenom jako dobrá kriminálka zaměřena na přímočarý boj  s archetypem sobnosti, která touží vidět svět v plamenech a jeho pohnutky nelze osvětlit logickými pohnutkami - pro kterou je zlo smysl žití. Osobnost, která vidí za roh. Zloun, který je vždycky o krok napřed. Zloun, který neplanuje a chce všem ukázat ubohost snahy mít vše pod kontrolou.  Převrácí věci vzhůru nohama a vychází mu to.  Kromě toho ale scénař  zvládá zreflektovat komplikované vztahy v policejním prostředí a nastolovat nejednoznačné otázky jako, že cesta k záchraně a ochraně společnostri může být lemovaná řadou jiných zmařených životů i a za turbuletních podmínek může být nemožné zachovat si čistý štít. A finále na lodi přináší teprve rozsekávající  masakrovité strašidelné morální dilema mezi záchranou života a morálními zásady. I ten přerod komisaře na padoucha je zajímavý stejně jako motiv nestranné náhody.

Dlouho jsem hledal slova jak zrecenzovat toto mistrovské dílo. Po několikátém zhlédnutí si stojím za názorem, že Temný Rytíř je tím nejlepším komiskovým filmem co byl dosud natočen. Psychopatické výkony Heata Ledgera, bravůrní scénář, geniální režie a dokonalá kamera v jednom. Zkorumpovaný Gotham plný kriminality a rivality vás utvrdí v tom, že Batman je tady to jediný co může tohle město spasit. Ze sežranýho ksichtu Harveyho Denta mi i po několika letech pořád nahání hrůzu a je až k nevíře co z hodnýho právníka se může vyrojit za psychopata neboť film dokazuje jak je lidská psychika křehká. Film je pro mě i po letech stále ohromnou nostalgií a Batman doteď jedním z mých nejoblíbenějších superhrdinů a tento film je snad jeho synonymum.