Tenkrát o Vánocích (1958)

Každý máme nějaké prazážitky jak říká Zdeněk Svěrák a jeden z nich jsem měl i já. Jak jdou naše životy časem se nám některé podaří si s něčím spojit a dekódovat je. Někdo třeba objeví ono místo ze vzpomínek, věc nebo jméno dávné písničky z dětství. Můj prazážitek se váže ke kinematografii a to dokonce již tehdy válečné :-). Celá léta hledám film, kde jakýsi voják (v prazážitku rudoarmějec) s kulatými brýlemi hází ve sněhu granát na německý tank. Ten jej kosí palbou a voják padá do sněhu s rozbitými brýlemi... Vždycky jsem si myslel, že to muselo být v nějakém ruském filmu točeném ještě v dobách SSSR. Viděl jsem už z válečných věcí opravdu lecos a na ten film ne a ne přijít. A dnes na samém sklonku roku 2025 jsem konečně objevil o jakou scénu šlo. Když jsou ty vánoce, venku sníh, co si nepustit klasiku řekl jsem si? Dukelská operace mne pravda nikdy tolik nezajímala jako válka na západě, ale což. Film je plný skvělých herců a navíc jsem ho doposud neviděl. Kachyňa si dal práci aby vojáci vypadali dobře a tak jsou všichni v dobovém oblečení i s dobovými zbraněmi. Jako kulisa jsou ve filmu použity náklaďáky Studebaker a jeep, dokonce se s tínítky na světlech. Pro někoho pitomina, ale kdo mne zná, ví, že já to tak rád. Němci tam měli Stugy III. V roce 1958 se válečné filmy točily snadno, protože výstroj se dala snadno ještě dohledat a třeba ty Stugy měla dokonce ve výzbroji jako kořistní i nějaký čas naše armáda. Samotný film je opřen spíše o dialogy a psychologii postav, než o nějaké větší válečné a bojové scény. Co u něj po hříchu postrádám je nějaké větší napětí. Herci hrají dobře, líbil se mi Korbelář, Deyl i Haničinec v roli neoblíbeného degradovaného kapitána. S kým mám problém je Menšík. Nějak mi typově do válečných filmů nezapadá a vážně to není jeho pozdější érou baviče v Silvestrech. A to si zahrál podobnou roli opět z Dukly v roce 1960 v Práčeti. No a onen prazážitek? Ano, je to závěrečná scéna se Stugem a Rudolfem Deylem ml. Uh. Další bílé místo v mapě mých vzpomínek vybarveno. Dávám za tři německé vánoční šlágry.***

Vzhledem ke kvalitě filmu si divák nemůže vychutnat krásy slovenského pohraničí, ale užije si pohostinnosti slovenských horalů, kteří se o to málo, co jim zbývá, podělí s Čechoslováky, kteří přišli osvobodit jejich zem. Většinu stopáže poznáváme jednotlivé členy praporu, ať už charizmatického Otomara Korbeláře (kapitán Hloušek), mladičkého talentovaného Petra Haničince (podporučík Jílek), nebo spoustu obyčejných, ale důležitých členů-vojáků, Rudolfa Deyla ml, Jiřího Sováka, Jiřího Valy, Otty Lackoviče, Menšíka a dalších. Závěrečná bitva jen podtrhuje bratrské vztahy v praporu a odhodlání bojovat za svobodu. Film se, jako jeden z mála, nesnaží vyzdvihovat důležitost vládnoucí strany (KSČ), což bylo v době natáčení filmu běžné.

Na začátku se ozvou hromové varhany, následuje jízda kamery zabírající vojáky ležící ve sněhu a připravené k palbě. Válečný a vánoční film v jednom? Funguje to velmi dobře, celou dobu jsem čekal, že si nakonec Němci a naši padnou do náruče a oslaví spolu Štědrý večer. Ale může to tak vůbec dopadnout? Škoda, že třeba Česká televize tento snímek úplně ignoruje, a ze zapomnění ho vytahuje CS film. Naše kinematografie padesátých let byla na vysoké úrovni.

Třetí film Karla Kachyni, ale jeho první scénář stejně jako pro Františka A. Dvořáka. Ty slavnější filmy měl teprve před sebou, ačkoli zde se sešla skutečně legendární herecká parta. Mě snímek svou první polovinou připomněl film Šťastné a Veselé, který popisoval skutečnou událost během 1. světové války na Štědrý večer roku 1914. Vojáci totiž vystoupili ze svých zákopů a podali si ruce se svými nepřáteli. A to se skutečně stalo. Bohužel Němci zde se chystali jen na něco hrůznějšího.

Mrazivý atmosférický film, který je obsahem tak trochu o ničem. Herecký výběr byl ve své době nejlepší, co mohla tuzemská scéna nabídnout (Haničinec, Sovák, Menšík, Korbelář a další), a herci skutečně hrají výborně.  Samotný film vypráví o vojácích Československé armády na východní frontě, kdesi na Slovensku. Sledujeme vojáky co si chtějí jen odpočinout od všeho válčení a oslavit vánoční svátky – ovšem před nepřítelem se musí mít voják na pozoru stále i když vyhrává koledy, že je slyší každý široko daleko. Ačkoliv je příběh tohoto filmu řekněme prázdnější, tak se stále jedná o film na který se vyplatí podívat (ale pouze během vánočních svátků).