Tajemství velikého vypravěče (1971)

Chvíli jsem přemýšlel i o pěti rudých hvězdičkách. Skvělý výkon Martina Štěpánka. Hlavní roli utáhl s přehledem. Zásluha kvalitní režie. Zazdil to prkenný Petr Štěpánek v roli syna svého bratra. Jen jsem čekal, kdy se začne ve scénách s brašulem smát. Skvělá hudba Lišky. Spousty krásných žen. Nádherné kostýmy. Krumbachová odvedla dobrou práci. Maskéři se také blýskli. Přerod Dumase st. z mladíka v dědka se povedl.

Originální životopisná komedie ve stylových ateliérových kulisách. Bratři Štěpánkové výborní, byť Martin ještě o třídu lepší. Ale pravda, Dumas starší je k tomu mladšímu jako Mozart k Salierimu. Snad poprvé jsem viděl takto dynamicky zpracovaného Dietla a nechal se unášet vypointovanými dialogy, snovými pasážemi nejlepších Dumasových kusů a vtipem ostrým jako špička husího brku. Jako bych se ocitl v Dumasově spisovatelské dílně. Victor Hugo na hrad!

Tomuhle já říkám film! Pořád čekám na nějaký nový film, který mě ohromí a ono se to naprostou náhodou povede tomuto 51 let starému filmu. Naprosto precizní filmařina, která mě vsadila do křesla a nedovolila mi se zvednout. Práce kamery, způsob vyprávění, hudba a špičkové herecké výkony mnoha a mnoha herců, v čele s naprosto brilantním Martinem Štěpánkem. Škoda, že díky svému politickému přesvědčení už později hlavní roli nedostal.

Pro mne zatím nejlepší Štěpánkova role. Musím přiznat, že tento film na mne dýchl silně sentimentálně - svým ještě šedesátkovým vizuálem i obrazovým vyprávěním, vyzněním některých scén, zvláště pak té poslední ("Němci táhnou na Paříž!" - "Tiše! Nebo vstane a půjde s nimi bojovat!"). Taky tradiční silná Liškova hudba. To vše pro mě jednoznačně přebíjí mnohé zkratkovitosti a vynechávky v ději (třeba synův přerod z odpůrce v obdivovatele), na které, předpokládám, bylo více prostoru v o něco starší trojdílné adaptaci.

Poutavě odvyprávěný příběh o mistru vypravěči příběhů Alexanderu Dumasovi starším. Zajímavé je, že český "mistr vypravěč" Jaroslav Dietl se osudům Alexandera Dumase věnoval hned dvakrát. Doposud jsem znal jen stejnojmenný seriál s vynikajícím Vladimírem Menšíkem. Po zhlédnutí tohoto Kachyňova filmu váhám, které ztvárnění Dumase je lepší, zda Menšíkovo nebo to Martina Štěpánka. Mimořádný je tento film minimálně tím, že tu postavy otce a syna Dumase hrají dva bratři Štěpánkové. Pozorovat přitom kontrasty v charakteru obou postav a tudíž i kontrasty v hereckých polohách obou bratrů je vskutku velmi zajímavé. Hodně se mi líbily krátké němé etudy na Tří mušketýry a Monte Christa, kde mi Kachyňova filmařina připomínala verneovské filmy Karla Zemana. A stejně jako na uživatele Monologa i na mě hodně zapůsobila scéna soudního procesu o autorství Dumasových knih. Již samotná Dumasova obhajoba, v níž zdůrazňuje, jak jej uráží, že z něj žaloba dělá prodavače příběhů místo jejich vypravěče, je působivá. A když po přesvědčivé promluvě Viktora Hugo (Petr Kostka), v jejímž závěru tento slavný spisovatel konstatuje, že "s Alexanderem Dumasem můžete být v jakémkoliv nepřátelství, ale nikdy ho nemůžete přestat číst,"zní soudní síní bouřlivý potlesk, má člověk pocit, že tento aplaus nepatří nejen jemu případně Dumasovi, ale přeneseně i autorům tohoto skvělého filmu.