Syn (2019)

Vedel som, že Tunisko nie nemá až také prísne zákony ako iné moslimské krajiny, ale ten úvod filmu ma dosť prekvapil - piknik, kde sa manželské páry bavili a popíjali, žiadne hijáby ani iné pokrývky na ženách, všetci prišli na drahých autách, úplne ako v normálnom západnom svete. Prvé náznaky, že sa predsa len nachádzame v moslimskom svete prišiel až pri diskusii o transplantácii, kde im zákon určuje, že darca môže byť len z rodiny (inak musí byť schválený ministerstvom spravodlivosti). A neskôr aj pri tom, že nevera je trestný čin. Čakal som, že tam majú prísnejšie zákony, sú to takí liberáli islamu. Aj ten jeden zákon, týkajúci sa transplantácií ale spôsobil vo filme dosť závažný problém.
Veľmi kvalitná a napínavá dráma, ktorá viac ako o synovi je o krachu dovtedy šťastného manželstva a úplnej straty dôvery v ňom. Výborní boli Bouajila aj Najla. Škoda, že viac nebola rozvinutá téma obchodovania s orgánmi od detí z Líbye, to by mohla byť silná káva. Takto to vo mne emočne až tak nebublalo, myslel som že to bude väčší doják. Ale aj tak veľká spokojnosť.

Život Farèsovej rodiny sa zmení v jedinom okamihu. Napriek všetkým prekážkam (rodinnému tajomstvu, byrokracii zdravotného systému a náboženským obmedzeniam) sa snažia situáciu riešiť. Film je vkusne natočený, herci pôsobia veľmi prirodzene, kamera aj hudba sú pekné.

Tuniský film o tragédii co postihne rodinu při cestě autem. Nehoda způsobí synovi vážná zranění. Film se odehrává v nemocnici, kde je to především hrou o čas. Celou dobu drží diváka v napětí, jak se bezvýchodná situace vyřeší. Je to skvěle udělaná emotivní podívaná. Doporučuju!

Napínavý thriller, který mi lehce připomněl filmy íránského režiséra Asghara Farhadiho, jelikož i ty svůj příběh mají postavený na situaci, která by se v Evropě vyřešila naprosto jednoduše, zatímco v Tunisku je její řešení výrazně složitější. Tady jde o transplantaci jater syna Azize, jež byl postřelen na dovolené s rodiči na jihu Tuniska a jediným legálním dárcem může být pouze otec - jenže jak se ukáže, není jim Farés, který je tak prezentovaný od začátku nejen filmu, ale i celého jeho vztahu s Meriem. Tudíž to přináší řadu nových problémů, které Azizovi rodiče řeší po svém a uchylují se k vyhroceným, až vyloženě nelegálním snahám zachránit mu život, které na všech frontách mohou vést k zničení nejen jejich manželství, ale taky vlastních životů. A zároveň se dá chápat, že si někdy neuvědomují důsledky svých momentálních činů, jelikož na to je vztah rodič-dítě moc silný, aby vás dohnal k záchraně života vlastního potomka, ať to stojí cokoli. Tudíž tu v přeneseném významu o život bojují všichni. Na pozadí se pak řeší začínající revoluce v Libyi, téma rasismu mezi sousedními státy, lehce i postavení žen v arabské společnosti a hlavně problémy s obcházením striktně nastavených zákonů, které je na jednu stranu pro záchranu lidských životů skutečně potřeba nějak obcházet, ale na stranu druhou to dává extrémně volnou ruku zločincům na černém trhu, tady konkrétně obchodníkům s bílým masem. A stejně jako v mnoha arabských filmech je to hlavně ukázka toho, co se stane, když je stát veden skrze tradice náboženství, jež se odmítá kamkoli posunout a promyslet svá nastavená pravidla. Zároveň to má celkem působivě propletenou narativní strukturu, jež mi ale ve výsledku přijde mnohem méně skvěle vymyšlená, než mi chvílemi přišlo. On totiž závěr ukáže, že SPOILER stačilo být v klidu, dospět k nejlogičtějšímu možnému řešení a to za každou cenu zrealizovat - což se taky povedlo, pravý otec se našel, játra daroval a vše zůstane promlčeno. KONEC SPOILERU A ačkoli je jasné, že šlo o to ukázat, jak se v takových momentech nedá uvažovat zrovna nejracionálněji, pořád mi přijde příliš snadné tohle vyprávěcí nastavení rychle odhalit a vyvodit následný průběh. Ne závěr příběhu, ale cestu k němu bez přesnějších typů o jeho podobě. Navzdory této "průhlednosti" a některých ne úplně využitých prvků to pořád vnímám jako nadprůměrný film, kterému by možná slušelo působit krapet "prostěji" (asi jako Farhadiho filmy), aby ve mě plněji zarezonoval, ale silný zážitek mám i tak. Zvlášť když i změna veškerých vztahů je dotažena k uspokojivému, ale zároveň ne plně uzavřenému závěru - poslední scéna to celé skvěle reflektuje, byť působí jako obyčejný záběr-protizáběr. 4*(08.10.2025)

[3,5*]     Napínavá dráma s výborným scenárom, ktorý sa môže pochváliť viacerými nečakanými zvratmi. Celé dianie pritom pôsobí veľmi skutočne, takže divák o to viac prežíva s hrdinami ich desivé zážitky a následne aj ich tiesnivú situáciu. V priebehu filmu som musel trochu bojovať s antipatiami voči otcovi chlapca (najmä pre jeho správanie) a naopak, matka chlapca mi bola čím ďalej tým sympatickejšia, hoci tiež nebola žiadne neviniatko. Akoby na pozadí dokáže film vypovedať mnohé o tamojšej spoločnosti (kultúra, náboženská kliatba).(22.08.2022)