Pardon, nezastihli jsme vás (2019)

Jak jsem se uDaniela Blakeazačal obávat, že poslední Loachovy filmy možná ztratily rozsáhlost, komplexnost a realističnost sociální tématiky ve prospěch "poselství pro poselství", tak tady jsem byl (naštěstí!) vyveden z omylu. Loach tady přinesl solidní sociální sondu do nevděčných pracovních pozic, ve kterých si zaměstnanců váží jen, když si neustále berou přesčasy (a i pak je "vážit si" příliš silné slovo) a jinak jsou pro ně naprosto k ničemu. Navzdory náhlým událostem, navzdory možnostem vzít si volno, navzdory přihlédnutí k složité životní situaci. Přistupuje k tomu skrze vhled do jedné rodiny, kde manžel i manželka dělají naprosto nevděčnou a blbě placenou práci, z níž ale nemůžou utéct, jelikož by bez ní nemohli živit sebe ani děti. A jelikož se jim nemají čas věnovat a děcka ani nechápou, že jen díky jejich pracovnímu nasazení ještě žijí aspoň takhle, přinese to spoustu velkých problémů... Obžaloba vykořisťovaných zaměstnanců z toho jde přesně a velice trefně poznat, což se dá u Loache automaticky čekat, avšak mě potěšilo, jak moc a z kolika úhlů se přihlíží k životům jednotlivých postav, hlavní rodiny především. Jak moc je vším ovlivňují jednotlivá setkání, události a nejdrobnější změny vztahů mezi nimi, jak na sebe navazují a jak moc trvalý mají dopad... Vše pak zapadá perfektně do sebe a tvoří vysoce uvěřitelný pestrý obraz, který zachycuje všechny důležité podrobnosti životů jednotlivých postav, které ale vzájemně nikdy nemůžou ostatní plně vidět, poznat a pochopit. Protože, jak to i funguje, všichni vyvozují život druhého jen z toho, co přímo viděli či s ním zažili nebo o něm či od něj slyšeli. Nejvíc mě asi potěšilo, že se tohle děje i u asi nejvíc záporné postavy celého filmu, Maloneyho, který je představen pořád tak, že se dá nějak pochopit, byť je jasné, že je hovado, avšak stejně tak je jasné, proč takový je a proč se na nikoho jiného neohlíží. Celá tahle provázaná životní mozaika je zde velice dobře načrtnutá a výstižně zobrazená, byť je jasné, že potřebuje přijít s velkými zvraty, asi aby celou dobu nepůsobila tak "stejně". S čímž vůbec nemám problém, oproti pár náběhům na zjednodušující pojednání o některých subkulturách nebo typech lidí. Naštěstí se nikdy nic z toho plně nerozjelo tímhle směrem (čímž naopak trpěl Daniel Blake), ale stejně mi to brání v udělení plného počtu. VKesoviněco takového rozjel ještě o něco rozvitěji a zdařileji. Nicméně z mé strany jde pořád velká spokojenost, jelikož je to velice trefný a vrstevnatý film, navíc s jednou z nejvýstižnějších kritik kapitalismu a nekonečného tlaku na výkon, jakou jsem kdy viděl. Silné 4*

Pozerať tento film na Blue monday (najdepresívnejší deň v roku) vám veľmi náladu nevylepší. Už dlho som smutnejší film nevidel a ten záver asi málokoho nechá chladným. Celý snímok pôsobí neuveritelne civilne a realisticky. Možno to nie je úplne za plný počet ale  tá téma bežného života pracujúcej triedy  v ktorá je kolotoči dlhov a kopiacich sa problémov vám nedá vydýchnuť... Toto je skutočná cynická tvar reálneho kapitalizmu ktorý má niekoľko víťazov ale príliš veľa porazených. Pracovitý Ricky a jeho manželka robia čo môžu ale to svetlo na konci tunela sa im neukazuje. Dakujem STV2 že ma občas upozorní na tento typ nekomerčných filmov ktoré vás vrátia do reality a človek si zrazu viac váži aj to málo čo má...

Film začína pekne optimisticky, keď otec mladej chudobnej rodiny získava vysnívanú prácu s vidinou neskutočného zárobku, deti chodia pekne do školy, a mohli by nasledovať už len samé pozitíva a svetlá budúcnosť. Nebola by to ale sociálna dráma, keby sa niečo neposralo, v tomto prípade prichádzajú průsery pekne pomaly od najmenšieho po najväčší, ktorý si ale scenárista mohol odpustiť a vymyslieť niečo prirodzenejšieho. Trochu je vo filme ukrytá problematika aj našej súčasnosti, kedy sa zamestnanci dobrovoľne alebo z donútenia stávajúspolupodnikateľmi, tentokrát v doručovacom biznise, a vystavujú sa tak nedoziernym následkom v prípade, že nepôjde všetko podľa plánu.

Dobrá sociálna rodinná dráma o neľahkom živote obyčajných pracujúcich vo Veľkej Británii. Ricky a Abby sú priemerný manželský pár s obyčajnými túžbami. Chcú len slušné bývanie a dobré podmienky pre život a výchovu svojich detí. Obaja tvrdo pracujú, aby to aspoň sčasti dosiahli, ale žiaľ neľudsky nastavený systém im neustále hádže polená pod nohy. Nakoniec nemajú čas ani na seba ani jeden na druhého a predstava o spoločnom živote sa im rúca pred očami, takže podobne ako filmJa, Daniel Blakeneprináša žiadny optimizmus, ale iba marazmus doby. Produkcia je celkom dobrá ale s nulovou dramatizáciou. Emócie a atmosféra tak úplne závisia na výkonoch hercov, ktorí síce hrajú veľmi dobre, ale bez pomoci produkcie vybudovať slušnú atmosféru nedokážu. Tá tak zostáva na úrovni priemerného dokumentu. 70%

Úžasne civilné, ohromne empatické a zdrvujúco skutočné. Žiadne herectvo. Žiadny prikrášľovaný a umelo dramatizovaný Hollywood. Len tvrdý život uprostred svinského kapitalizmu a láska blízkych. Títo ľudia robia čo sa dá, úplne som im rozumel, bol som s nimi a na konci som plakal spoločne s Rickym. Skvelé. 75 %