Škaredá dědina (1975)

Nebo krásná dědina a škaredý komunismus? Kdyby platily zákony přírody a všechny třešně visely, mohl to být docela pěkný film. Ale co naplat, překrucovat a měnit věci ve svůj prospěch, to těm prašivým sviním šlo vždycky dobře. Když něčemu nerozuměli nebo jim to nehrálo do karet, tak to pošlapali a zničili. Žítková nedopadla jinak. Kachyňova poetika a nádherná atmosféra starým venkovských obyčejů z toho sice často prosvítá, ten spisovný jazyk, kterému by zde v té době nikdo nerozuměl, bych dokázal odpustit, někdy slušné herecké výkony, ale jinak si, vážení soudruzi, ten svůj socialistický, normalizační paskvil strčte hluboko do špic, já vám to nežeru. Bůh nás ochraňuj před rudou špínou.

Je to neuvěřitelné, ale to že jde oKachyňůvfilm je doslova hmatatelné hned z prvního záběru na vrata do dvora chalupy, pocit dále prohlubuje zpívající postavaVáclava Babky, a opakující se záběry na skotačící zpívající děcka, tento motiv se mi ale zdál NADBYTEČNÝ až vatový, děj příliš neposouval a vzhledem ke stopáži filmu jich bylo moc. Zajmavýmixčeských a slovenských hercůa jako vždy vynikajícíPetr Čepek.

"Tož bi! Bi! Na víc se stejně nezmůžeš!"Starnúci gazda Pfeiffer hospodári so synom Čepkom, ktorý si aj s manželkou Málkovou robí nárok na celé gazdovstvo a nervozitu z čakania až mu bude celé patriť pravidelne zapíja. Aktuálne prebiehajúcu hospodársku krízu na dedine pociťujú predsa len o trochu menej ako v meste, odkiaľ sa po rokoch navráti na čas druhý syn Chromík a bratovi naruší dedičské vízie. Rovnako ako v o 14 rokov staršej Lettrichovej adaptáciiBratiatu sledujeme stret starého a nového sveta, kedy ten starý zosobňujú lipnutie na majetku a zmeska kresťanstva a pohanských povier, svet nový spočíva v informovanosti, uprednostňovaní medicíny pred zariekaním a pomaly prenikajúcich socialistických ideách."Ve sváteční den a se sekyrou v ruce, jak ten bolšán!"Rozpory medzi nimi symbolizuje napríklad scéna s kostolníkom, hotujúcim sa skopať na zemi miestneho slabomyseľníka Hrušínskeho mladšieho, narušujúceho bohoslužby pískaním na píšťalke, na obranu ktorého zasiahne uvedomelý brat z mesta. Všeobecnú bezútešnosť, z ktorej ma pred rokmi, keď som film videl prvýkrát, najviac iritovalo všetkými apaticky akceptované všadeprítomné blato na dvoroch aj cestách, odľahčujú hudobno-tanečné vsuvky v podobe fašiangov, vynášaní moreny a iných zvykov. Oproti slovenskému filmu absentuje násilie na deťoch, naopak alkoholizmus a v sebe dusená potlačovaná zloba sú prítomné v oboch."Mordyjé samec, to už čepujou aj v záložně?"Veľmi dobré, vydarená atmosféra aj hudba, vynikajúce herecké výkony a keby sa ubralo z folklórneho skotačenia, bolo by to aj za plný počet. Takto za štyri ruské rybičky.

Škaredá dědina a v ní žijící lidé svoje nelehký životy. Úroda není zaručená, není práce, všude bída a hlad. Ve filmu jsou zachyceny všechny dobové folklórní zvyky a tradice. Třeba jako Tři králové, Masopust, pálení a topení Morany.Škaredá dědinasoudě i dle zdejšího hodnocení je asi jedním z méně známých filmů Karla Kachyni. A je to škoda. Svoje kouzlo i díky (myslím si)věrohodnému zachycení své doby bezesporu tenhle film má.

Československý film odehrávající se v třicátých letech v období hospodářské krize na jihomoravském venkově. Na statek, kde hospodaří starý otec (V. Pfeiffer) se svým synem Vendelem (P. Čepek) přijíždí jeho druhý syn s manželkou a synem, kterému se nepodařilo sehnat obživu ve městě. Vzhledem k nesnášenlivé povaze amorálního Vendela je jasné, že toto soužití nebude dělat dobrotu. P. Čepek zde ztvárnil další z jeho nezapomenutelných rolí, neboť jeho bídák Vendel je známý jako necitlivý a zhýralý alkoholik, který navíc neváhá pojistit otcův statek vysokou částkou proti požáru, který má v plánu úmyslně založit. Jeho pracovitý a klidný bratr K. Chromík je povahy naprosto opačné, v dramatické scéně na konci filmu zachrání s nasazením života na poslední chvíli navzdory Čepkově paličské snaze rodinnou zemědělskou usedlost. Kachyňovo drama se na můj vkus věnuje až příliš místním folklorním tradičním zvyklostem místních obyvatel v průběhu roku, až se může zdát, že je hlavní příběh odsunut do pozadí. Ve vedlejších rolích manželek obou bratrů se objevily M. Málková, podobných nedobrých charakterových vlastností jako její manžel Vendel a J. Hlaváčková, hezká a milá manželka jeho bratra. V rolích venkovanů se ukázali místní blázen R. Hrušínský ml., výborný V. Babka zpívající a hrající neustále na cimbál a sedlák L. Munzar. Srovnáme-li toto Kachyňovo dílo s o rok mladší šíleností zvanou Smrtí mouchy, rozdíl ve všech filmových aspektech je naprosto diametrální, přesto však cítím, že ani přes neveselý a zajímavý příběh z prostředí, kde se těžce pracuje od rána do večera, ani přes tradičně vynikající výkon P. Čepka nemohu udělit vyšší než průměrné hodnocení.