Rozkošný příběh (1936)

Film, ktorý dokonale reprezentuje svoj názov, hlavne vďaka rozkošnej Vierke Ferbasovej. 
(Tá by v Deichmanne predala sprej do topánok úplne každému!) 
Vďaka nej - chudobnej predavačke Helenke Veselej a jej chémii so skutočne Veselým milionárom (Františkom K.) je to veľmi milé a úsmevné dielko s príjemným humorom a dobrými dialógmi. Oldřich Nový v postave zadudraného otca samozrejme takisto úžasný.
 
- Kam jdeš, Helo? 
- Na večeři a potom do biografu s tím protivným milionářem. 
- Vždyť jsi říkala, že ho už nechceš ani vidět. 
- Také že nechci. Přišel však za mnou do obchodu a nedal se odbýt. Ale dnes mu řeknu své mínění! 
- A co mu řekneš? 
- Řeknu mu: Pane! Nechte mě na pokoji. Jsem naprosto neromanticky založené děvče. Jenom v románech anebo ve filmech se milionáři žení s chudými děvčaty, ale ve skutečném životě? CHACHÁ! Skoro nikdy. Jděte si své štěstí hledat jinde, u mne najdete jenom mrazivý chlad! Poklona úctivá!

Prvorepubliková pohoda1)  je hlavní předností jinak ponudnělého šablonovitého snímku._____
2)  Sledování vyžaduje absenci naléhavějších činností, spoustu volného času, pro který nemáme vhodnější uplatnění a značnou dávku trpělivosti._____
3)  Když to všechno nashromáždíme, můžeme s čistým svědomím a odřenýma ušima dílo ocenit třemi hvězdičkami, jak to i činím.

Rozkošný příběh je vlastně další sladkobolný film, jichž se ve 30. letech dělalo mnoho. Mám představu, že mladé dívky jej v kině hltaly stejně jako červenou knihovnu po večerech. Chudá dívka se totiž zamiluje do milionáře, ale není jim přáno. Matka syna tlačí do výhodného sňatku, což tenkrát nebylo nic výjimečného. O to víc tak divám muselo ocenit, že dobrá věc se podařila a zvítězila lásky síla. Zajímavé také je, že Oldřich Nový hrál otce muži, k němuž byl pouze o pár let starší. A hrál ho skvěle. Věře Ferbasové zase máte chuť jít utírat slzy, když pláče upřímně a srdceryvně. Jde sice o pohádku pro dospělého diváka, ale místy zpěvnou, zábavnou a díky skvělému obsazení i milou.

Věra Ferbasová jako mladá chudá prodavačka, která žije v Ženském domově se spolubydlící Zitou Kabátovou a touží po štěstí. Když se seznámí s bohatým mladíkem, vypadá to, že by mohla mít vystaráno, ale raději je opatrná, protože její kamarádce se zbrklost nevyplatila. Děj má mnoho znaků červené knihovny, nepravděpodobná setkání apod. Přesto se jedná o milou, příjemnou komedii, které odpustím i naprosto přehrávající Kabátovou.

Jeden z mála filmů u kterého jsem si až po nějaké době vzpomněl, že jsem ho kdysi viděl. Důvod proč jsem zapomněl je prostý. Nemá v sobě nic, čím by vyčníval z desítek dalších sentimentálních příběhů o lásce. Milionář a chudé děvče je klišé, které je díky oblíbeným hercům snesitelné, ale nebýt to film pro pamětníky, šoupnu tam klidně jen dvě hvězdy. Atmosféra předválečných filmů, však pro mě má stále velké kouzlo. Stejně jako naivní ženskost Věry Ferbasové. PS: Písnička o gas masce v kontextu toho, že za dva roky propukla válka... . Je to připomínka, že jako mávnutím kouzelného proutku, můžeme přijít o vše, co jsme brali jako samozřejmost.