Tři muži ve sněhu (1936)

Pre tentokrát som sa opäť ponoril do československého filmárskeho praveku. Prvorepubliková veselohra s klasickým námetom zámeny postáv, s veľmi milým, naivným humorom, ponúka večnú sociálnu kritiku, prečo sa ku niektorým ľuďom chováme inak ako k druhým, i keď sú bohatstvo a peniaze len vidinou. Scenár je celkom slušne napísaný, teší ma prostredie horského hotela v Krkonošiach a miestami s otvorenými ústami sledujem zvyklosti a reálie tej doby. Trochu vyššia kadencia sofistikovaných vtipov a hodnotenie by bolo vyššie, takto len za tri hviezdy. Ale obohatil som sa tu o meno Hugo Haas.

Helena Kašparová (Vlasta Hrubá) jako  kouřící stíhačka . Jak byly dámy z 30 let cudné a stydlivé , tak zde jsem viděl známou rovnici, vy máte peníze já dvě dirky, pojďte dáme to dohromady .
Hugo Haas v typické roli , kde hraje pána o 20 možná 30 let staršího . Slavinského standard výborná komedie , která i po letech stále potěší .

Příjemná komedie s Hugem Haasem v roli postaršího továrníka, který si chce odpočinout, a tak odjede do hor pod jiným jménem. Překvapivě se mu dostane vlažného přijetí a snad poprvé zažije i horší zacházení, ale překvapivě v tom nachází určitou svobodu. A navíc přátelství s V. Borským a J. Plachtou přináší novou radost do života.

Tak jsem se těšil na prvorepublikovou předzvěstAnděla na horách, ale dočkal jsem se žel jen obyčejné konverzační veselohry s převlekovým/záměnovým motivem boháč<->chudák a krásnou dcerou která se do toho druhého zamiluje. Celé je to alepříliš naivní a schématické. Venkovních scének je tuze málo a kazí je ne moc povedené postsynchrony. Scéna sáňkování před plátnem je nepovedená.Technická stránka jevůbecna štíru, většinu času se třese obraz, snímání hlasů je slyšitelně na několik přístrojů s porůznou kvalitou. Ty dva tři záběry na Sněžku a okolí už nezachrání mdlý dojem z celého filmu.

Já si od Ericha Kästnera pamatuji jen knihu Emil a detektivové, kterou jsem kdysi četl. Zde se inspirovali Vladimír Slavínský a Otakar Vávra a napsali celkem slušnou komedii o záměně, které ale dost trvá než se rozjede. Továrník Bárta totiž schválně jede do hotelu v převleku chudáka, aby zjistil, jak se hoteliéři chovají ke svým hostům. Ti ale nemají rádi chudáky a tak se chovají slušně jen k doktoru Hájkovi, kterého ale považují právě za bohatého majitele továrny. Přiznám se, že jsem si dlouho myslel, že Hugo Haas si napsal postavu sám, trochu by to jeho stylu odpovídalo. Na druhé straně jsem našel situace, kdy jsem se hodně smál a pak jsem dlouho koukal na prostě se jen odvíjející děj. Snímek je bohužel nevyrovnaný, konec mi přijde trochu...neukončený.