Plukovník Redl (1985)

Kvalitní film o rusínském důstojníkovi Redlovi v rakousko-uherské armádě, který se věnoval špionáži. Depresivní nádech prostředí monarchie těsně před vypuknutím Velké války. Vynikající herectví všech postav. Celým příběhem probublává Redlova homosexualita a zazní tu mnoho nejednoznačných narážek na židovství.

Ať chceme nebo nechceme, je stále potřeba mít na pměti, kdy film vznikl a jaká byla v té době současná vládnoucí garnitura i zde tak vyvstává, stejně jako například ve Dnech zrady, nebo možná dobově příhodněji "Signum Laudis", fakt, že i toto je komunistická propaganda, byť se ztenčují do role kritiky režimu předešlého. Stálo by za to spíše mít zpracovaný nestranný obrázek z faktů. Nicméně film a drama je to bravurní.  Někdo se tu ptal, jaký byl DeEste.. Inu stačí zajet na Konopiště. Dozvědět se, na co umřeli právoplatní dědici trůnu, jelikož DeEste jím nebyl v první řadě. Následně se také následnictví vzdal, jak je obecně známo. Miloval hony a to tak, že když mu v Kanadě zakázali v již tehdejším národním parku hon, tak jak sám si poznamenal do deníku, vzal klacek, vyběhl do lesa a umlátil tím klackem 6 veverek a čtyři tchoře.  Sbíral mučící nástroje, že je na Konopišti sbírky na třítunovoý šrot. Z Afriky si přivezl nohy slona, kterého zastřelil a na těchto nohou stojí na Konopišti desky klubových stolků. Jen tu svou Žofii tak moc miloval... K události však se váže i fakt, že jeho vztahy s Frantou Pepou jedničkou, neoplývaly vřelostí. Obrázek ať už si z toho každý udělá sám... Příjemná persona, to podle mě zrovna nebyla.

Je pro mne těžké to nyní srovnat s Mefistem, protože toho už jsem viděl před lety, ale filmy jsou si trochu podobné. Zatímco Mefisto je zasazen do nacistického Německa, tak Podplukovník Redl je zasazen do úpadkové doby Rakousko-Uherské monarchie. A zatímco v Mefistovi jsme sledovali vzestup a pád sice schopného, ale zakomplexovaného a morálně slabého jedince, tak v případě Redla se nejedná o jedince (zcela) morálně slabého, ale spíš postiženého slepou loajalitou k císaři. Film je založen na knize, ale čerpá i z něco z reálného života jakéhosi Redla. Film představuje několik epizod ze života Redla od jeho dětství na rusínské vesnici (měl rusínský původ), kde císař Franz Josef I. prokázal jeho rodině jakousi laskavost a jeho rodina císaře následně uctívala, jeho následný vstup do armádní školy, a kariéru a vzestup uvnitř rakouské armády, až k dosažení vrcholu jako jeden z šéfů tajné služby, až po jeho pád zosnovaný Františkem Ferdinandem d'Este (oním arcivévodou, na nějž byl v Sarajevu spáchán atentát a díky němuž vznikly 2. světové války a v Rusku se dostal k moci bolševismus). Redl kvůli slepé loajalitě upadajícímu režimu vzdá rodiny, snaží se zapřít svůj původ, zradí přítele, a nakonec se stane obětí toho, co sám léta budoval. Film má krásné dobové reálie, je skutečně natáčen ve Vídni, zobrazuje etnické problémy monarchie

"Každý si musí uvědomit, že je důstojník armády jejího veličenstva."Místy trošku zdlouhavé, přesto jinak velmi kvalitní historické drama (s výbornou výpravou) na pozadí neúprosně končící doby valčíků. Životní příběh Alfreda Redla je velmi zajímavý v tom, jak se z oddaného a loajálního důstojníka, pro něž byl císař otcem a armáda matkou, stal nakonec totální kariérista a cynik. Přesto jsem nečekal, že to s ním skončí tak zle, jak to ve finále skončilo a tento Szabóův film mi na otázku, co dotyčného přivedlo k přechodu na druhou stranu barikády, moc neodpověděl. Ale možná to bylo i proto, že sami historici připouští, že dotyčný mohl být nevinný a že to celé na něj někdo ušil. Takže kdo ví...

Spočiatku sa film dlhšie rozbieha, ale neskôr ponúka zaujímavú drámu vťahujúcu do pomerov rakúsko-uhorskej monarchie. Národnostné pomery v multietnickom štáte, tajné služby, bohužiaľ aj buzerantizmus. Do toho ešte aj konšpiračný prvok, v ktorom následník trónu (výborne zahraný Mueller-Stahlom) chcel vojnu, aby udržal monarchiu pokope. Síce to potom nekorešponduje s historickým námetom, ale rozhodne to je zaujímavé. Záver so zbavením sa nepohodlných má tiež svoje grády. Pomohlo by ale skrátenie obrej stopáže; hluchších miest, hlavne na začiatku, je dosť.