Kyvadlo, jáma a naděje (1983)
Sledovat Kyvadlo, jáma a naděje online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Kyvadlo, jáma a naděje
Animovaný triptych o lidském utrpení a zoufalé vůli člověka žít. Scénář, výtvarník a režie J. Švankmajer.Na motivy próz E. A. Poea a Villierse de l´Isle Adama vznikl triptych Kyvadlo, jáma a naděje (1983). Vyjadřuje kruté destruktivní tendence moci, procházející dějinami lidstva v nejrůznějších podobách, i zoufalou vůli člověka žít. Jedná se o klasický hororový příběh z období působení inkvizice. Zatímco u E. A. Poea hrdina uniká z ďábelské pasti inkvizitorů, ve Švankmajerově pojetí - a zde je inspirace u Isle Adama - je jeho útěk rafinovaně vyprovokován. Podobně jako v jiných Švankmajerových filmech, hrdina nemá šanci uniknout svému osudu. Oživením drtivé, osudové makrostruktury hmoty, iluzivním pohybem věčného hledání, ohrožení a úniku dociluje autor strhujícího efektu.
Podobné filmy jako Kyvadlo, jáma a naděje
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (64)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Toto spracovanie slávnej poviedky E. A. Poea som mal v hľadáčiku už veľmi, veľmi dlho. Je to vlastne len druhé dielko Švankmajera, ktoré som videl. Na základe prvého filmu a povesti, ktorá filmára-vymýtvarníka predchádza som bol zvedavý, ako sa dokáže realizovať v hororovom koncepte. Veľmi ma prekvapil. Atmosféra by sa dala krájať najmä vďaka nastolenému rytmu prostredníctvom prestrihov na detaily mechanizmus kyvadla, jamy a uväzneného. Švankmajer veľmi umne zobrazuje malé svetielko nádeje v kontraste s neúprosnosťou presne nastaveného nezastaviteľného mechanizmu. Film je zároveň perfektným argumentom ako sa dal nástup zvuku zvládnuť bez degradácie filmového diela ako takého a využiť ho v jeho prospech na posilnenie vizuálnej stránky. Len škoda že sa Švankmajer nenarodil skôr a nemohol im to v 30tych rokoch ukázať.
Zdroj: ČSFD.cz (2020-10-29)Pravděpodobně vrchol krátkometrážního Švankmajera, který rafinovaně skloubil dvě rozdílné předlohy do jednoho funkčního tvaru plného zmaru, klaustrofobie, strachu i té naděje. Výborně využité PoV pomáhá v napojení se na anonymního hrdinu, animace pokorně slouží ději, přesto nemizí svojský autorský styl režiséra, jenž zde po Otrantském zámku a Zániku domu Usherů dovedl k dokonalosti svou už tak vytříbenou metodu specifického adaptování a pokrucování legendárních literárních látek. 95 %
Zdroj: ČSFD.cz (2019-02-23)Švankmajer tu nemá jednu věc. Nemá trpělivost. To kyvadlo padá dolů tak rychle, že by se za to nemusela stydět bondovka. Trochu to odporuje původnímu záměru z povídky, kdy tíseň pramenila právě z nekonečného času, kterým jednotlivé pasti sklapávají. Ale dobře, je to stále působivé. Jen se s tím posunem musí počítat.
Zdroj: ČSFD.cz (2014-01-11)Působilo to na mě silněji jako videoinstalace v domě U Kamenného zvonu než při samostatné projekci. Asi díky osudovosti opakovaného potkávání těchže útržků z děje při bloumání po výstavě v přítomnosti původních rekvizit (takový videoart má smysl, na rozdíl od toho, co bývá v galeriích běžně k vidění). Při izolovaném zkouknutí filmu od začátku do konce už toho tam najednou jaksi nebylo tolik.
Zdroj: ČSFD.cz (2013-10-10)Dokonalé surrealistické děsuplné ztvárnění povídky Edgara Allana Poea (a Villierse de l´Isle Adama), u kterého se strach a děs nezadržitelně každým okamžikem vpíjí do diváka. Moc se mi líbí, jak Jan Švankmajer dokáže pracovat s klasickou literární předlohou a vystihnout filmem vše, co je na ní z pocitového a obrazového hlediska nejpůsobivější.
Zdroj: ČSFD.cz (2012-11-03)