Úsvit mrtvých (1978)

Úsvit mrtvých je geniálně vykreslená postapokalyptická atmosféra, kde Romero mistrovsky zachytí chaos úvodu – lidi jsou zmatení, nikdo neví, co se děje, chaos v TV studiu a na ulicích je chaotický a autentický. Skupina přeživších se ukrývajá v nákupním centru, kde Romeroův zvrácený smysl pro humor září – zombie se tu toulají jako nakupující idioti, což vede k absurditám, které vás donutí se smát i uhnívat.
Postavy se občas chovají tak nelogicky, že by si zasloužily pár facek – jejich debility (nákupy místo přežití) je Romeroova kritika konzumu a společnosti, kde zombie nejsou jen monstra, ale zrcadlo lidské stupidnosti a kapitalismu. Každé sledování odhaluje inspiraci pro Left 4 Dead – mise v mallu s hordami je přímá reference na tento Romeroův ikonický supermarket.
Úsvit mrtvých je skvělý zombie horor, kde pomalí mrtví lákají přeživší si s nimi pohrávat a zvráceně se s nimi bavit, ale jejich blížení zvyšuje adrenalin a napětí stoupá do hvězdných výšin – scény s dětskými zombie, které je třeba nekompromisně roztřískat, posunuly hranice gore a etiky. Nele opomenout  Goblinovu hudbu, efekty Toma Saviniho a samozřejmě Romeroův mix gore, humoru a kritiky – klasika, která drží i po 45 letech.

"When there's no more room in hell, the dead will walk the earth"… Deset let od kultovní Noci oživlých mrtvol přichází Romero s druhým snímkem, který opět posunul žánr do širšího vědomí a nově v něm zkombinoval i komediální prvky. Sledujeme tu osudy čtyř postav, které najdou útočiště v obchodním centru. Zásoby, zbraně, munice, šatstvo… přece když tu mají všechno, proč tohle opouštět že jo. I v současnosti film vypadá naprosto skvěle – oceňuji jakékoliv použité praktické efekty a v tomhle filmu (obzvláště na dobu vzniku) jsou prostě skvělé. I make up zombie je nadmíru úchvatný. Vím, že sám Savini potvrdil, že s ním ve finále nebyl spokojený, ale pro tón filmu to prostě funguje a stalo se to pro něj neodmyslitelné. Obsazení hlavní čtveřice rovněž parádní a bylo vidět, že Foree s Reinigerem si to prostě užívali. Za mne tedy rozhodně je Dawn of the Dead 1978 možná tím nejlepším zombie filmem, který kdy byl natočen.

AčRomeropostavil základy zombie filmů už v roce 68 se svouNocí Oživlých Mrtvol, tak ho považuji za poměrně neschopného režiséra. Stává se, že nějaké špatné filmy jsou uznávány kvůli nějaké inovaci nebo originálnímu konceptu. Mně však záleží na výsledku (nikoli historickém přínosu), tudíž spíše ocením filmy, které na konkrétních základech stojí, avšak jsou kvalitativně vybroušenější (viz.Braindead). Režisér se po deseti letech vrátil ke koncepci svého prvního filmu, ale nezdá se, že by se jeho cit výrazně vytříbil. Je sice pravda, žezasazení do obchoďákuje velmi vhodné vzhledem k tomu, žezombíci jsou metaforou konzumní společnosti. Postavy to asi 2x zreflektují interpretací mrtvých dobývajících se do obchodního domu, jakožto snahy dostat se na místo, které pro ně kdysi hodně znamenalo. Do hloubky to v těchto sociálně kritických směrech ale fakt nejde, takže to opravdu není nikterak sofistikované ani intelektuálně stimulující. Je to jenomnekonzistentní a hloupé béčko, což znamená, že to nemá žádnou hutnou atmosféru, načež to nelze považovat za thriller ani horor, jak je zde uváděno. Spíše to má blíže k nějakénevydařené komedii, protože to celé působí dost amatérsky, postavy hází zombíkům do xichtů koláče a zombící se pohybují jako kdyby měli obrnu a jejichnamaskováníse sestává prakticky jen z nekvalitního modrého makeupu -V tomhle směru je lepší i o rok mladší FulcihoZombi 2. Osmdesátkové zombie filmy už mají poměrně kvalitní masky, což dosvědčuje třebaNávrat oživlých mrtvolnebo Romerův následující kousekDen mrtvých. SeriálovýŽiví Mrtvíjsou pak po této stránce snad vrcholem.Zde však zombies svým vyobrazením nevzbuzují děs ani obavy, páč jsou tak pomalí a zkriplení, že by snad nemohli být žádnou hrozbou (scénář však občas vyžaduje aby jí byli, což vede k vyumělkovanosti a nekonzistentnosti) a také  vypadají jakoby snědli pukavce. Ač kvalitní namaskovaní zombies jsou dle mého silným vizuálním stimulem, tak Romero si tento aspekt skoro vůbec nepohlídal, alepraktické efekty násilífungují (snad díkySavinimu) docela dobře a svou groteskní povahou přidávají na komediálním dojmu celého filmu (explicitní násilí se totiž nutně nerovná hororu). Nevím jestli někdy dříve bylo filmové násilí takhle kreativní (useknutí hlavy vrtulí vrtulníku, vykousnutí šíje...), ale jelikož jsem vidělBraindead, jež jsou v tomto směru mnohonásobně kreativnější, tak jsem uhranut nebyl. Přesto se jedná o primární kvalitu celého filmu, ačkoliv to nejlepší nastane asi v prvních 45 minutách. Největší vadou jest to, žepostavynejsou zábavné (napočítal jsem jen jednu vtipnou ač krátkou slovní přestřelku) ani zajímavé, jelikož nejsou nikterak psychologizované), což je esenciální chyba, která způsobuje, že není důvod se o ně (tedy ani o jejich snahy) vůbec zajímat, což zásadně ovlivňuje požitek z celého díla, protože když divák není zaujat děním, tak jak by se mohl bavit? Já viděl 139min verzi a docela jsem se tím pronudil. Z důvodů výše jmenovaných bych se nebavil ani kdybych viděl jakýkoliv jiný, kratší či delší, cut. Romerova původníNoc Oživlých Mrtvolmě však vyloženě srala ač má jenom 90min. Řekl bych, že postrádá i tu špetku kvalit, kterou má tento o deset let mladší kousek.

V poradí druhá Romerova zombie show. Ako celok odlišná, nechcem povedať striktne že slabšia, iba jednoducho iná. No a ja mám osobne radšej komornejšieprevedenie,preto aj nižšie hodnotenie. Úsvit Mŕtvych je zábavnejší, akčnejší aj viac krvavejši. Je ale menej hororovy a to je škoda. Masky sú super a prostredie obchodného centra využité ako sa patrí. Z celého filmu srší old school, v dobrom aj v zlom a napínavých momentov som tiež pár našiel. Posledná pol hodina ale výrazne stratí tempo, najradšej by som začal pretáčať a koniec už si ma neudržal. Toto mohlo kľudne mať max 100 minút a bavil by som sa omnoho viac.

Romerov Úsvit mŕtvych ma baví viac, ako kedysi. To, ako si s cynickou ľahkosťou uťahuje z ľudstva je naozaj komické, ale trefné zároveň. Post-apokalyptickú atmosféru vystihol na jednotku a charaktery a vzťahy medzi preživšími detto. Veľmi dobre sa na to pozerá aj po takmer 50 rokoch. Na čom sa však zub času podpísal najviac sú rozhodne chodiace mŕtvoly. Nejde z nich strach, rešpekt ani napätie. Sú to v podstate iba obyčajní ľudia natretí modrou farbou, ktorí sa tvária príšerne komicky a degradujú každú scénu, v ktorej sa objavia.. Na Saviniho pomery skutočne veľmi slabé masky. Pár minút pred koncom už konečne ukázal, čoho je tento šialenec schopný, a na niekoľko minútiek nám naservíroval črevá a nejaké tie odtrhnuté končatiny.. ale na horor (ktorý vlastne hororom nie je), je toho proste málo. Remake Noci oživlých mŕtvol z 90. roku je u mňa čo sa tohto žánru týka jednoducho stále neprekonaný, aj keď je celé tie roky neprávom všetkými prehliadaný, a ja vôbec nechápem, prečo..