Zahrada (1968)

Velký maraton krátkých filmů– č. 7:JAN ŠVANKMAJER. Československá nová vlna v 16ti minutách jak vyšitá. Nebudu první, kdo to napíše, ale i já jsem vnímal silnou inspiraci Němcovým filmemO slavnosti a hostech, jenž vznikl o dva roky dřív. Asi by šlo mluvit až o variaci, ale o kopii se určitě nejedná, taky vzhledem k novým nápadům v čele s doslova živým plotem. Způsob podání alegorie ve víru principů totalitního systému i celková stylizace filmu jsou hodně podobné, aleZahradase samozřejmě skvěje i typickým Švankmajerovým rukopisem, nejvíc viditelným v bizarních detailech na ústa (i čenichy) a jiné části obličeji. O skvělých hereckých výkonech nejspíš ani nemá scénu psát. Snad se příznivci Němcova filmu nebudou zlobit, udělím-li vyšší hodnocení právě tady. Přijde mi, že pro tak vysoce stylizované podobenství, plné symbolů, bizarních jinotajů, hodně absurdní stylizace a zároveň minimálním počtem (rovněž symbolisticky podaných) zvratů, se krátká stopáž tady krásně šikla a díky ní se miZahrada(ve srovnání se sledováním Němcova filmu) nestihla omrzet.

Formou atypický, obsahem a vyzněním velmi typický Švankmajer. A jeden z nejlepších. Každý dialog, každá věta je dvojsmysl a napsat, vzhledem k roku vzniku, že se jedná pouze o alegorii doby je hrubé podcenění tohoto mnohovýznamného a mnohovrstevnatého filmečku. Nelze nepochválit autora předlohy Ivana Krause a herecké obsazení, kde obzvláště Luděk Kopřiva si svého slizouna zahrál s očividnou chutí. 95%.

Film vzbuzující spoustu otázek, na něž buď neznáte odpovědi nebo je znát nechcete. Výjimečně obsahově bohatý, obrazově přitom jednoduchý, ale šokující. Typický Švankmajer. Už tím ulpíváním na detailech je poznatelný. Zvláště snímání úst, která ale nemluví, v sobě symbolizuje tajemství a nevyřčenosti, a je to tak dobře. Protože my (já tedy určitě) nechceme nic odtajňovat. Nechceme mít vysvětlení naservírované na talíři. Chceme přemýšlet a diskutovat. JO, JO. LÍBILO SE MI TO.

"Zahrada"disponuje (ne)uvěřitelnou sílou výpovědě a rok 1968, ve kterém pan Švankmajer natočil film určuje optiku, skrze které se na snímek díváme a "překládáme" si jeho obsah pro sebe. Ale ta nadčasovost, kterou toto (podle mně jeho nejkvalitnější) dílo vlastní,  nás přímo vyzývá použít obsah, sdělení a přesah (ten především) na jakoukoliv dobu i kulturu, která přímo či nepřímo "našeptáva" člověku, resp. vyvíjí na něho tlak (dnes především prostředníctvem médií  - tradičních, ale zejména internetu), aby dělal to či ono, choval se tak či jinak, (ne)zveřejňoval své názory, věděl a použil to či ono na toho či onoho a"myslel správně",v konečném důsledku - nevyčníval z řetězce živého plotu...(jinakost vzbuzuje vždy podezření, hm) Hlavní hrdina svým přístupem nemohl být lépe a výrazněji ztvárněn."Zahradu"vnímám jako memento.

Neuvěřitelné! Za mě nejlepší Švankmajerův film, co jsem zatím viděl, a to tu ani neanimoval. Jeden z nejlepších Československých filmů a stačí mu k tomu tak málo, originální mrazivě vtipný nápad, jednoduchá myšlenka, skvělé herecké výkony, krátká stopáž. Herecký part každé postavy je zhuštěný do úplného základu a stlačený do diamantu, i když tu hrají jen pár sekund, nemají dialog, nebo mají jen jednu větu, jsou to plnohodnotné postavy. Za všechny vyzdvihnu Mílu Myslíkovou, chudinka se tu mihne jen párkrát, ale je skvělá a důležitá.