Beetlejuice (1988)

Přes dobrý humor, slušný scénář a dobrý maskérský záběr považuji tento film za jeden z nejslabších Burtonových filmů. Občas je film trochu nudný a zachraňují ho jen dobře propracované postavy. Film je víc než jen zábavný, ale podle mého názoru to není skvělý film v každém ohledu. Moje konečné hodnocení je 3, pro skalní Burtonovy fanoušky.

Hodně odlehčený a bláznivýTim Burton, kterému chybí smysluplnější a uspokojivější vyústění příběhu. Místy až dětinský, ale naštěstí kontrastně vyvážený sprostým humorem postavy Bettlejuicea. V jeho roli exhibicionisticky excelujeMichael Keaton. Krade si pro sebe každou scénu. A ty bez něj jsou čekáním na něj. Roztomile vyobrazený svět mrtvých s čekárnou v poradně a jejím obskurním osazenstvím. Loutkové efekty na úrovni sci-fi filmů z padesátých let minulého století nejdříve trpce zarazí, ale postupně se stanou sympatickou součásti Burtonovy maškarádní hry.

Přestože se scénář kromě několika extraterestriálních výletů odehrává v jednom domě, je dost překombinovaný, což Burtonovi vyhovuje, protože ho může přecpávat vizuálními nápady, než duchařský souboj  původních "recently deceased" obyvatel s novými nájemníky uzavře happyendem. Provádí při tom postmoderní twist na gotické horory a to doslova. Novou nájemnicí je totiž druhořadá afektovaná sochařka, která s pomocí interiérového návrháře celý dům redesignuje (a pak do něj pozve redaktorku Art in America), takže místo gotické estetiky připomíná v interiéru postmoderní manýrismus a v exteriéru New York Five nebo architekturu dekonstruktivismu, hlavně Gehryho. Výstava o dekonstruktivismu byla mimochodem v MoMA ve stejném roce, kdy šel do kin Beetlejuice. Závěrečné sblížení živé a mrtvé rodiny můžeme číst i jako synkretismus stylů podle postmoderního hesla "anything goes" nebo "less is a bore", které zároveň vystihuje celou Burtonovu kinematografii.

Jestli je něco co mohu říct tak je to že já tyhle ty praštěný komedie sakra zbožňuju, a když se k tomu zkombinuje Burtonův styl tak je to sakra zatracená podívaná. Michael Keaton do role sakra tupého Bioexorstisty Beetlejuice který i skrze délku kdy se konečně na plátnech objeví je sakra zábavnej a to nejen z jeho hlášek ale i fakt tupých srandiček ze kterých jsem se u toho začal smíchy válet. Gotická Winona Rider která si to taktéž hraje za perfektní jedničku a to už skrze její nevinný pohled. Praktický efekty které samozřejmě už působí old schoolově a to skrze ty stop motiony které jdou dost vidět třeba u hada atd. ale i tak taková byla ještě doba 1988. Příběh který dokonce působí celkem originálně a to skrze posmrtný život. A následně masky a hudba to jsou prostě perfektní třešničkou na dortu. Už se nemohu dočkat na zkouknutí druhého Beetlejuice Beetlejuice... sakra teď už jsem to řekl třikrát... tak zatím... Za mě 98%

Pokud hledáte tuctovou komedii a nechcete přijmout fakt, že kinematografie je doopravdy umění ve více než dvou směrech, na Beetlejuice se nekoukejte a táhněte. Tady se totiž mísí alternativní estetika Tima Burtona s pohodovým humorem a tradičními triky. Důkaz nějaké kvality tohoto snímku už je například sequel - Beetlejuice Beetlejuice, animovaný seriál a stejnojmenný muzikál. Beeetlejuice totiž přináší trošku zvláštní humor, kterému jinak není moc příležitost se zasmát, klasické filmové triky a i fajn vhled do vývoje Burtonovy práce.