I cannibali (1970)

Aj napriek svojmu kurióznemu názvu nie je I cannibali žiadny béčkový horor, ako by sa dalo na prvý pohľad očakávať. Liliana Cavani vytvorila jasné podobenstvo o spoločenskej a politickej situácií v Taliansku na prelome 60. a 70. rokov a vypomohla si parafrázou Sofoklovej Antigony, ktorú však zasadila do prostredia, kde panuje orwellovsky prísny a neľútostný režim. Ide o mesto nachádzajúce sa v akomsi policajnom štáte, v ktorom sa mŕtve telá rebelov len tak povaľujú na cestách a v uliciach, úplne ignorované ostatnými ľuďmi, pretože je zakázané ich odnášať či pochovávať, a to pod trestom smrti. Hlavná postava menom Antigona sa rozhodne tento zákaz porušiť a pochovať telo svojho brata, pri čom jej pomáha cudzinec hovoriaci zvláštnym jazykom, ktorého si pre jeho divokosť a nespútanosť vládnuca moc nazvala Mowgli, podľa knihy Rudyarda Kiplinga. Obaja sú však zatknutí a na konci sa ich mučenícka a heroická smrť stáva inšpiráciou pre povstanie a symbolom prichádzajúcej revolúcie. Liliana Cavani sa vo svojom filme nebráni ani použitiu satiry, ktorá je namierená najmä na rozrastajúci sa militarizmus (scéna prijímacích skúšok do armády, kedy sa nováčikovia hrajú s kockami, aby boli neskôr vykastrovaní, hovorí sama za seba), rovnako ako na dôležitosť a pomyslenú autoritu uniformy – za scénu v saune by sa nemusel hanbiť ani samotný Pasolini, beztak akoby vypadla z jehoSalò o le 120 giornate di Sodoma. Orwellovská je aj kompozícia mizanscény, kedy sa na múroch objavujú trojjazyčné protirebelantské heslá typu "rebbels = garbage"či" rebels make you vomit". Morriconeho hudba je podmanivá a dokazuje, že jej autor bol v polyštýlovej kompozícií naozaj doma – zaznie solídny sedemdesiatkový rock, folkový protestsong, ale aj drobné klavírne fugato. Dôvodom, pre ktorý je film nazvaný po kanibaloch, je asi ten, že kanibal, ako predobraz neviazanej pohanskej slobody, slúži Cavaniovej ako metafora budúcich revolucionárov.(25.09.2024)

Ja jakozto megafunda kubanskeho katolika Miliana som si film zohnal a pozrel. Uzivatel fragre ma pravdu s tymi mrtvolami porozhadzovanymi po meste, ludia okolo nich nevsimavo chodili, a brali to ako beznu sucast bezneho dna. Mlady Milian s akousi holkou /Antigona/pochovaju jedno telo - fakt sa nepamatam ci to bol jej brat alebo nie. No kazdopadne privolaju na seba hnev vladnucej moci a o tomto je tento film. Tempo je vyborne, clovek sa nebude nudit ani chvilu, prostredie /vaznica, mesto, akasi jaskyna/ zobrazene perfektne, nemam slov. V malom mnozstve tu boli aj nahotinky, ale jak pisem, v malom mnozstve. Kazdopadne nemakany film, oplati sa mat a napozerat obcas : 77 %(17.12.2019)

Film dobově tak přetížený symboly, jinotaji a absurditou, že jsem v něm bloudil, a vlastně nevím, zda jsem jej zcela pochopil. Trochu pomohlo, že hlavní hrdinka se zde jmenuje Antigona, a toto drama zřejmě bylo inspirací k filmu. Děj se odehrává ve fašistické diktatuře, v ulicích města leží mrtvá těla odpůrců režimu, lidé chodí nevšímavě okolo, neb je zakázáno pod trestem vězení na mrtvoly sahat. Antigona však hledá mrtvolu svého bratra, kterou chce pohřbít, ač je od toho odrazována přítelkyní (sestrou) a snoubencem (Tomas Milian v nezvyklé roli), synem vysokého hodnostáře režimu. Při nalezení těla bratrova seznámí se Antigona s cizincem, který nerozumí žádné známé řeči. Spolu s ním bratra odvezou mimo město a pohřbí, oba se vrací a začnou se starat i o ostatní těla. Jsou proto následně honěni vojskem, Antigona je nakonec zatčena a mučena. Ve vězeňské nemocnici ji nalezne snoubenec, nemůže jí pomoci, rozejde se s otcem a je následně zatčen za péči o těla mrtvých. Ve vězení zcela odmítá lidství, které vede k zesurovění, a chováním se připodobňuje nevinnému zvířeti. Neznámý hledá po městě Antigonu, leč najde ji vedenou vojáky (snad k popravě) a při snaze dostat se k ní jsou oba zastřeleni. Film končí záběrem na mladé lidi vynášející mrtvá těla do kopců, kde je ukládají do jeskynního hrobu. Film je to vskutku fantasmagorický, leč působivý hlavně v obraze. V čs. filmografii je podoného druhu film Případ pro začínajícího kata. Rozhodně to není film na jedno shlédnutí, spleť symbolů a možných výkladů je mocně rozrostlá. Neznámý je leckdy připodobňovám ke Kristu, ve scénách s Antigonou jsou pak připodobňováni k novým Adamovi a Evě. Působivosti přidává Morriconeho hudba, který zde dokázal napsat i pop-rockový hit:http://www.youtube.com/watch?v=fSIYxJlWFhE(03.11.2013)

Popis Fragre(ho) je dobrý, jen podobu s Případem pro začínajícího kata tu žádnou nenacházím. Film ve své době, kdy byla vzývána revolta, asi měl příznivce, ale velmi zestárl. (50%).(09.12.2019)