Dva týdny štěstí (1940)

Popravdě, Přítelkyně pana ministra nebo Tři muži ve sněhu s podobným námětem mi přišly jako lepší filmy. Tady nějak chybí soudržnost scén, ten konflikt mezi sekretářkou a postavou Raoula Schránila je takový z prstu vycucaný, a Raoul není Oldřich, že? Adině Mandlové to zde sluší, o tom žádná, prostředí Jevan a dnes již neexistujícího hotelu je vizuálně působivé, ale některé ty scény působí skutečně křečovitě a jako z nouze ctnost.

Protektorátní filmy byly idealistické, pohodové, sociálně smířlivé s velkým morálním přesahem-paradox, dnes mají lidé v ČR náladu jako by byli  stále “poškole”. Pohodová komedie v ostrově ,protektorátního klidu, uprostřed rozbombardované Evropy. Do prvotřídního hotelu se mohou ubytovat jen movití hosté… aby se pan Marvan do něj po válce vrátil jako Revizor Pražského dopravního podniku jako “rekreant ROH”.

Čím delší, tím horší1)  je komedie, která působí dojmem, že její scénář napsali pánové v kavárně, zatímco čekali, až jim vrchní donese kávu._____ 2)  Začátek ještě jde, ale od okamžiku, kdy se odhalí, že na dvoutýdenní a jednotýdenní pobyt výherců all inclusive se složili zaměstnanci hotelu (!), aby udělali radost (!!) někomu, kdo si to jinak nemůže dovolit, je jasné, že něco je špatně. A pak už to jde ráz na ráz, nesmysl vrší nesmysl. Označit dějové lapsy a pokusy o vtip za naivní mohou opravdu jen lidé, kteří jsou... naivní._____ 3)  Líbil se mi 39letý Jaroslav Marvan ("dědeček" generální ředitel), který opravdu trochu svými hereckými kreacemi předznamenal o generaci mladšího Louis de Funèse (salfa72****). I 34letý Miloš Nedbal (ministerský sekční šéf) se svou typickou dikcí a známými gesty stál za pozornost._____ 4)Kulinářský exkurs.Malou studenou protektorátní večeři v hotelovém apartmá tvořil aperitiv (portské nebo cinzano), hors d'œuvre varié (rozmanité předkrmy), prsíčka štýrského poulard (to je kohout, který jaksi už není kohout, vysvětluje číšník, který má zřejmě na mysli kapouna) v aspiku, pudink diplomat a ovoce. Ve  filmu se přirozeně nijak nedebužírovalo jako ostatně v žádném protektorátním snímku. Při fingované zastávce ve venkovském hostinci objednává tajemník pro sebe a svou dívku míchaná vajíčka a chléb s máslem. Jo a pejsek Adam, který podle pana Nováka není žádný voříšek, dostal porci nepříliš tučné šunky. Jinak jsou stoly všude prázdné a krášlí je pouze alkoholické nápoje a květiny.

Písnička u jezírka o lásce . Tohle docela nechápu , vždyť úplně v každém prvorepublikovém filmu je stejná rovnice rodiče vybírají partnera/partnerku svým dospělým dětem sami . O lásce nemůže být ani řeč. Na vesnici rodiče prodávali své dospělí děti sedlákům za pole a dobytek . Slavinského typická komedie .

Milý nenáročný snímek s Adinou Mandlovou v roli chudé dívky, která vyhraje pobyt ve drahém hotelu na dva týdny. Zatímco ji ostatní považují za vysoce postavenou, Jaroslava Marvana, boháče v utajení, ona považuje za chudého a neustále ho poučuje, jak se má chovat k personálu a lidem okolo. Můj oblíbený film.