Laurel a Hardy v cizinecké legii (1939)

Klasický film Laurela a Hardyho s jejich typickou směsicí komediálního humoru. Jako obvykle je jejich komediální načasování a chemie nejsilnější stránkou filmu. Protože víme, co od těchto dvou čekat, jsou vtipy a gagy samozřejmě předvídatelné, ale přesto stále zábavné. Vždy věděli, jak dané prostředí vhodně využít. A ve francouzské cizinecké legii, dokonce takřka s totožným příběhem, se ocitají podruhé, viz ´Beau Hunks´ (1931).  Takže vlastní předělávka? Hudební číslo „Shine On, Harvest Moon“ je špičkové a chaotická sekvence v letadle je vrcholem všeho. Značná jednoduchost zápletky už k tomu patří. Kde jsou Laurel a Hardy, tam není o zábavu nouze. A je to zábava, která vlivem jejich charakterů neomrzí.

Od filmového výtvoru z roku 1939 bych očekával kvalitnější technickou stránku obrazu, bohužel. Film Laurel a Hardy v cizinecké legii střídá slabší momenty se silnějšími a originálními. Základ spočívá na klasickém schématu gagů němých grotesek, obehraných v tolika variantách, a jeho opakovaná působnost nemůže mít stále stejný účinek. Alespoň ne pro mě. Ovšem nalezne se zde několik velmi chytrých a jedinečně rozjetých úseků, které pobaví a nadchnou. Přes kvalitativní rozkolísanost jde o příjemné zábavné dílo, které se nebojí rozpustilé hravosti a provokativní absurdnosti. Hrdinou příběhu je dvojice amerických turistů Stan (zajímavý Stan Laurel) a Ollie (příjemný Oliver Hardy) při svém evropském pobytu v Paříži. Jejich pevné přátelství a romantické zklamání jednoho je vrhá na trnitou cestu za osvobozením ducha ve znamení prostomyslné bodrosti, naivní upřímnosti a bezelstné prostoty. Vše ve jménu svobody a života. S hejnem holubic a neplánovaně chtěnou reinkarnací. Nezbývá nic jiného, než roztáhnout svá nevyvinutá křídla a plachtit ve větru vstříc novému počátku. Hlavní ženskou postavou je pařížského hostinského mladá šarmantní dcera Georgette (půvabná Jean Parker), jako cíl Ollieho milostných tužeb. I ona je překvapena zmatenou schizofrenní situací, která se strhla kolem dvojice popletů. Významnou postavou je Georgettin manžel a oficír cizinecké legie Francois (sympatický Reginald Gardiner) ve své šlechetné pomoci i rozezlené ochraně. Důležitou postavou je velitel posádky francouzské cizinecké legie v Maroku (zajímavý Charles Middleton) v poloze uražené ješitnosti a zuřivém pátrání po slabodušších dezertérech. Z dalších rolí stojí za zmínku již jen na ústřední dvojici alergický seržant cizinecké legie (Jean Del Val) a v němém úžasu zahadám přihlížející žalářník (příjemný James Finlayson). Škoda toho zachování lacinější tradice vlastní tvorby ústřední dvojice. Ale i tak zůstává slušná porce nenucené potřeštěné zábavy ve svěžím rytmu živočišných pudů.

Jedna veľká báseň, veľa vtipu a heftov, ktoré sú ozaj úsmevné. Film som si užil a spomedzi tých starších to má ozaj energiu a nepripadalo mi to otravné a ani nudné. Zvláštne je, že sa mi pri tomto nechce ani nejako rozpisovať, ono to treba vidieť a užiť si ten nadnesený humor. Či už smiešne spojenie hoď to za seba, či oblievanie vodou, pochodovanie vojakov, cesta tunelom, jazda a let lietadlom, či záver s reinkarnovaným Hardym boli ozaj úžasné, len velitelia, ktorí hovorili anglicky a nie francúzsky, napriek tomu, že to bola cudzinecká légia sú pre mňa takou malou chybičkou krásy, inak kvalitný film.

Ztřeštěné gagy Laurela a Hardyho jsem měl rád jako kluk, byl to jeden ze žánrů, na kterém jsem vyrostl, ale když jsem se po dlouhé řádce let k filmu vrátil, tak jsem zjistil, že jsem se už posunul někam jinam, a tenhle styl humoru mě až tak dalece neoslovuje. Ovšem pro příznivce klasické grotesky je to bezpochyby skvělá volba. Celkový dojem: 55 %. Kvalita DVD, které je na našem trhu, mě v negativním slova smyslu překvapila. Je ale možné, že film opravdu není dostupný v technicky lepší kvalitě.

Jsou tu opravdu skvělé scény, zvláště s tradičním partnerem L+H Jamesem Finlaysonem, předchůdcem Louise de Funése. Závěrem filmu člověk trochu posmutní, ale pointa vás dostane. Kdysi jsem to viděl na Hallmarku jako Strmhlavý let a L+H byli nadabováni(!) slovensky, což by tak nevadilo, kdyby nemluvili hlasy, které se k nim vůbec nehodili.