Dva ohně (1949)

Příjemný výkon Krejči. Svou komunistickou agitku řeší s úsměvem a dobrou náladou. Pan továrník si s ním užije mnoho psiny. Výborný Bek jako záporák. K jeho zmoudření naštěstí dojde až v samém závěru, kdy se dočkáme typického širokánského úsměvu. Ani ostatní nehrají špatně: Hlavatý, Kurandová. Zajímavá svůdnice Eva Karelová. Napínavý závěr hned na několika frontách. Povede se nebezpečná oprava ventilu přímo v rozpálené peci? Jak dopadne rizikové těhotenství Bekovy manželky? Politiky je tam hodně, ale povětšinou to jsou různé humorné zápletky. Mezi továrníkem a předsedou odborů to vesele jiskří, dodávky cihel na černo jen kvetou, továrník se správcem kují pikle, např. sabotáž ve své vlastní cihelně, při které jsou přistiženi předsedou a musí dát vše do pořádku jak malí kluci. Divadelní projev Gottwalda naštěstí zabírá jen krátkou část. „Kluka jsem vzal k sobě, když ho Němci připravili o tátu.“, rozfoukejme trochu nenávist. / „Závodní rada zamítla příplatek 700 korun hlasováním.“, fuj, peníze! / Nejlepší hláška: „Když všichni budeme mít lepší místo, tak kdo bude pracovat?“ „Na co pracovat?“ / „Reakcionáři vystoupili z vlády.“ „A je to jistý?“ „Hlásili to v rádiu.“ /„Hlavní je, co říkali v rozhlase.“ – rozhlas / rádio vyhodit na smeťák a máte pokoj! / „Nás, co pracujeme, nebude už nikdy nikdo vokrádat.“ – perlička z projevu předsedy odborové rady.

Toto socialistické drama je přeci jen v lecčems unikátní. Za prvé třeba v tom, že zde už se nechodí kolem horké kaše. Majitel cihelny kšeftuje s cihlami a dělníci to zjistí. S úlevou vítají únor 1948 a provolávají slávu Klémovi. Zkrátka je naplno řečeno vše, co se v jiných filmech spíše naznačovalo symbolicky. Faktem je, že majitel si se svým podnikem může dělat prakticky cokoli se mu zlíbí a dělníky ani na moment nenapadne, že by třeba stávkovali nebo opustili místo a hledali si jiné. Znárodnění, tedy krádež na státní úrovni jim připadá v pořádku. Unikátní je snímek ale i v tom, že například Josef Bek tentokrát nehraje kovaného komunistu. Naopak. Je tzv. na špatné straně, ale happy end nesmí chybět, takže se zavčasu obrátí. Ovšem takoví lidé, kteří za úplatu budou dělat pro šéfa cokoli jsou i dnes, v tom doba nehraje roli. Taky máme takového v práci a vysloužil si přezdívku udavač.

,,Podívej se na ten jeho auťák.“Další socialistická agitka, tentokrát v prostředí cihelny. Příběh se motá kolem cihláře Honzy, který zažívá těžkou životní krizi. Zajímavé je, že tuto rozervanou postavu hraje Bek, kterého si jinak než jako vymaštěného rozesmátého úderníka nedokážu představit. Děj je klasicky šablonovitý: lidé chtějí makat, ale ne pro majitele, ale pro sebe, protože majitel je okrádá a šmelí. Tomu učiní přítrž 48 rok a pak je hned veselo. Dialogy jsou toporné (hlavně nadšené děti jsou nesnesitelné), postavy veskrze černobílé. Zaujalo mě jen prostředí staré cihelny, kde jsem mohl nahlédnout do různých fází výroby cihel.

Budovatelska uderka jak se patri. Aneb znarodnena cihelna frci a delnici prekonavaji prekazky se soudruzskou soudrznosti a s usmevem. Za delnicke zeny hezka Hegerlikova, svudnice Karelova, ale taky treba Kurandova...

Dva ohne -  hrozná agitka.  Boj pracujúceho ľudu  proti hroznému vykorisťovatelovi...  Dávam  15%  , iba preto , že tu hrali O. Krejča a J. Bek..