Žena pod křížem (1937)

Žena pod křížem je ještě docela slušné melodrama se dvěma rovinami příběhu dvou sester. Ta starší, kterou hraje Helena Bušová, se vdá za muže mimo svou společenskou třídu, protože jí imponuje jeho sebevědomí. Díky tomu se mladší sestra vdá za odkopnutého nápadníka, se kterým najde své štěstí, i když jí nadbíhá jeho dospělý syn - Herbert Lom. Ten je překvapivě nejlepší složkou filmu, ať pěknou zajímavou češtinou, tak svým výkonem, který je pohodový. Věra Ferbasová trochu přehání svou naivku a Helena Bušová až moc přehrává tu osudem stíhanou ženu, co si špatně vybrala. Její volba a řešení problému jsou samozřejmě hloupé a naivní. I tak se může stát, že i takto sebevědomá žena se nechá až tak moc vodit, aby nepřiznala chybu a nepožádala o pomoc. Např. její manipulativní manžel je dokonale napsaný, včetně střídání odměn a ponižování, používání matky k šikaně apod.

Ano, je to červená knihovna, ale to ještě nemusí nutně znamenat, že je to špatné. Filmy dle románů Maryny Radoměrské jsou zde vůbec na odstřel ("Světlo jeho očí", "Krb bez ohně"), tento je v mých očích zatím nejlepší. Ke konci se z něho stane oslava života, a takové filmy nám dnes zoufale chybí. Potěší Herbert Lom v jedné ze svých prvních rolí a samozřejmě krásné ženy Ferbasová a Bušová.

Zvláštní film, v jehož jedné části se odehrává drama, jelikož bohatá dědička si vezme chudého kmána. To se ale nelíbí jejímu otci a z bohatství není nic. Manžel tak odhaluje pravou povahu a jí nastává peklo. Zajímavé je, že bezohledně se chová i matka hrdiny ačkoli jsou ve velmi těžké finanční situaci. Komediální složku zastupuje Věra Ferbasová, která si pro změnu chce vzít staršího muže. Jenže přijde láska k nevlastnímu synovi. Ve výsledku snímek nenabízí ani jednoho pořádně. Ale takové kategorické rozdělení se jen tak nevidí. Herberta Loma jsem absolutně nepoznal.

Hrozně nepovedený film. Drama, které už herecky bylo obsazeno velmi nešťastně. Helena Bušová nikdy neměla vlohypro to stát se milovnicí. Ferbasová se sice zhostila role nedospělé a nevyspělé sestřičky, ale svým vlastním způsobem, který se deo tohoto dramatu vůbec nehodil. Gustav Hilmar byl takový nijaký, Eva Vrchlická v této roli naprosto nevhodná, přehrávala tak, jak bylo tehdy zvykem v divadle, snad jen Pfeifferovi jeho role seděla. Herbert Lom jako doktorův synek byl zajímavým zpestřením vzhledem k jeho filmové budoucnosti, ale tady hrál ještě taky hodně nevyspěle. Jinak to bylo drama plné omylů, ještě že Raoul Schránil to nakonec zachránil a Ferbasová se vrátila k doktůrkovi... Přesto to nebyla nuda, takže s bídou dvě hvězdičky.

Žena pod křížem je zvláštní kominace dramatu a frašky. K vážnému tématu mistrovsky zpracovanému v díle Johna Knitla Therese Etienne se zde přidává komediální herectví Věry Ferbasové, které by mělo napětí odlehčit, nikoliv však zlehčit. Divák ale nedostane ani plnohodnotnou komedii ani napínavé drama. Příběh pak snad sklouzává ke zmiňované červené knihovně, což je velká škoda.