Umřít na lásku (1971)

Proč tolik zloby?Film byl natočen před 65 lety, vypadá jako současný, ale přesto se od té doby mnohé změnilo. Znám (z první i druhé ruky) několik současných příběhů na toto téma. Sociální pracovnice pracují více ve prospěch dětí (pokud tu jde vůbec ještě o dítě) a především rodiče zaujímají jiné postoje, protože jsou si vědomi, že tohle je nejjistější cesta jak přijít o syna, jak to nutně dopadlo i zde, a to bez možnosti jakékoli nápravy. Současní rodiče se snaží o smír za všech okolností, i když na tom tratí; možná proto že ví, že i čas dělá své, Na druhé straně, učitelka a její žák jsou inteligentní lidé znající zákon, a měli by se scházet v skrytu (čili neprovokovat) a počkat necelý rok do plnoletosti; pak bychon tu ovšem měli o jednoho Cayattea méně. - Kdo posoudí, o kolik let za tuto dobu zestárli? Tento nelineární chod času zkoumá rezisér u Gabriely, u Gérarda pouze v závěru na pozadí Gabrieliny smrti.

ĎalšiaCayattehožaloba justície– dnes sa ale časy už zmenili a taký Macron si ako 15-ročný užíval so skoro 40-ročnou učiteľkou a dnes je sostarou babizňouaj ženatý. A ešte ho aj volia. V každom prípade by som túto skutočnú udalosť vôbec nevidel tak jednoznačne. Súdime spoločnosť, zákony, právo, odsúdenie justičné aj zo strany ľudí - ale do akej miery by sme to robili, keby nešlo o učiteľku a chlapca, ale oučiteľa a mladistvé dievča? To by už bola skoropedofília, že? Takže nemôžeme rovno povedať: hnusní neprajníci nedopriali láske. Prečo by sme mali súdiť rodičov, že bojovali o svojho mladistvého syna? A to v čase, kedy hranica dospelosti vo Francúzsku bola 21 rokov? Ako by hodnotitelia, ktorí píšu"bigotné a netolerantné Francúzsko"alebo"zadupávanie lásky", hodnotili, keby sa to stalo im a  kľudne aj teraz a nie pred 60 rokmi, kedy spoločnosť ešte presadzovala akúsi morálku? Cayatte je majster svojho remesla a svoju rozporuplnosť tu prejavil mierou vrchovatou. Hoci sa stavia na jednu stranu a nedáva priestor divákovi na iný názor (aj toho chlapca doladil do staršej podoby než v skutočnosti bol -Bruno Pradalmal už 22), priviedol na plátno príbeh, ktorý by dnes už bol zabudnutý, ale s jeho menom sa na neho nezabudne.

U tohoto filmu jsem si víc než jinde uvědomil tu klišovitost typologie obsazování herců. Záporné postavy musí vypadat odpudivě a tvářit se záporně. Tady: náhradnice za Girardotovou ve škole byla šeredná ženská. Od sociální pracovnice by člověk kůrku nevzal. Gerardův otec byl doslova karikatura člověka a vzhledem i chováním s realitou neměl nic  společného. Ředitel školy: upjatý snob. Jen Girardotová, Pradal a jejich kamarádi byli krásní lidé. Občas přemýšlím, proč někdy Radovan Lukavský nezahrál sadistického vraha. Asi by na to neměl, nebo to žádného režiséra nenapadlo.

Radši mámSňatek bez domova, kde jsou obě poloviny zakázané romance velice sexy a do ošemetné situace se montují jen puritáni, a ne i politika, masmédia a společnost. Příběh je ale silný, tragický a solidně natočený a Annie Girardot hraje velmi procítěně. Problém jsem měla s tím věžákem – jejím hereckým partnerem. Pokudtohlebyla nejrychlejší spermie, hrůza pomyslet, co by vyrostlo z těch pomalejších. Fakt je strašnej. Z filmu mi bylo smutno. I nejvytrvalejší odvaha jednou klesne, když je palba příliš dlouhá a umřít na lásku je vznešené a krásné, jenže to zatraceně moc bolí. (titulkyzde)

Tomu říkám dámy a pánové poctivé drama. Cayatte byl sice komplikovanější osobnost, ale možná díky tomu jaký to byl člověk uměl dokonale ztvárnit takovéto příběhy. Vynikajcí herecké výkony všech zůčastněných (i těch neznámých viz. herec co hrál Gerardova otce) a výborná kritika francouzské justice. Velmi propracované jsou i charaktery hlavních postav, jako příklad mohu uvést změnu Daniele a hysterický záchvat Gerarda v blázinci. Snad nejlépe je ovšem napsaná záporná postava, Gerardova otce. Člověka, který je schopný ze svého syna udělat blázna a postrach společnosti. Mohl klidně dostat v příběhu víc prostoru, těžko říct jak zajímavé by to pak ještě bylo. Ale shánění se vyplatilo, dávám 5.