Tanečnice (1943)

Silný příběh dvou sester, obou velmi talentovaných, které se díky životní volbě každá vydají jiným směrem. Tanečnice Marie Glázrová touží po slávě, vše ostatní jde stranou, rozkmotří se s matkou, přijde o milence a nemanželské dítě svěří sestře. Když se po letech vrátí domů, zjišťuje, že její dcera vyrostla v mladou dámu a chce převzít zpět své mateřské místo, což vede ke konfliktu se sestrou, která výchově dítěte obětovala své štěstí. Je zajímavé, jak moc ženský tento film je. Obě hrdinky jsou silné osobnosti, bojují za sebe, jsou hrdé a nezlomné. I jejich matka, ač dostává mnohem méně prostoru, je prokreslena naprosto lidsky. Na druhou stranu všichni muži, které sestry potkají, řeší životní starosti nějakou formou úniku a jsou to slaboši.

Celkom dobrá dráma o životných hodnotách. Spočiatku lokálna rodinná zápletka sa rýchlo rozvinie do osobnej drámy hľadania životného cieľa. Talentovaná Clo sa vydáva na cestu kariéry tanečnice európskeho významu. Oproti nej stojí jej sestra Marie, ktorá je archetypom obetavej ženy a matky. Stret svetov týchto dvoch postáv je morálnym vyvrcholením celého príbehu. Produkcia výborne buduje atmosféru, no záleží v mnohom na hercoch a na ich výkony sa môže skutočne spoľahnúť. Marie Glázrová postavu Clo zvláda s gráciou. Jiřine Štěpničkovej vážna poloha sedí a dokonca aj Růžena Nasková je v úlohe konzervatívnej prísnej matky uveriteľnejšia ako v polohe láskavej babičky. Na filme cítiť patinu doby ako produkčne tak aj herecky, ale stále si drží veľmi dobrú úroveň. 70%

Filmy Františka Čápa som videl v rámci LFŠ v plných kinách, čiže aj výsledný pocit z nich bol ovplyvnený kolektívnym zážitkom. Preto ma Tanečnice z pohodlia obývačky neuchvátila tak, ako by to dokázala v kine v rámci prehliadky režisérovej tvorby. Perfektná výprava a kostýmy sú samozrejmosťou, herecké výkony mi ale občas pripadali trochu strojené a hudba, napríklad pri scéne lovu, doslova trhala uši. Scenár prináša hlavnej postave do cesty ťažkú dilemu a divák si asi aj skôr domyslí, ako film skončí. Z dnešného hľadiska je už podobná dilema menej pochopiteľná, kariéra mladej ženy či rodina sa dá s trochou snahy relatívne pohodlne skĺbiť. Samozrejme sa na všetko treba pozerať z hľadiska doby vzniku, aj z hľadiska toho, kedy sa príbeh odohráva. 70%

Solídna dráma ženy, ktorá pre kariéru spraví takmer všetko. Má aj silné momenty, no akosi mi tu do úlohy baletky nepasovala bucľatejšia Marie Glázrová. Neviem, ako to bolo pred 100 rokmi, ale teraz si baletku predstavujem ako 40-kilovú anorektičku. A trochu zvláštne už dnes pôsobí pohŕdanie, s akým sa musela stretávať slobodná matka, aj zdesenie lekára, keď ho požiadali o potrat.

Tak jsem si to krásně odstupňoval - Maskovaná milenka (2 hvězdy), Noční motýl (4 hvězdy) a Tanečnice mezi tím. Tanečnice je příběh ženy, která vše vsadila na jedinou kartu, na kariéru. Tomu podřídila každičký okamžik života. Dokonce se zbavila dítěte, aby toho na konci litovala. Bohužel pro ni, pozdě. Nevím, zda je Tanečnice romantický film, snad po kostýmní, výtvarné a především umělecké stránce ano, ale rozhodně jsou tu přesahy do psychologického žánru. Hlavně co se týče dvojrole Karla ... Marie Glázrová to neměla snadné, musela sehrát mnoho hereckých poloh a prakticky neustále se od ní vyžadoval soustředěný, fyzicky náročný výkon. To bylo hlavní úlohou její role. Na druhé straně její postava dlouho neměla moc z čeho vybírat. Před skutečná rozhodnutí byla postavena možná jen 2x, 3x, zbytek byla balastní omáčka, která pouze popisovala její kariéru a leckdy snad i její milníky. Nejspíš proto mě film nezaujal tak, jak kolegy. Vynahradil to až závěr, ale těch momentů, kdy bylo potřeba divácké pozornosti bylo méně.