Muzikant (1947)

Rurální drama jako podle šablony, nevzruší ani nevtáhne.(max.50%)

Tuze prostinký a předvídatelný příběh, s poměrně sošným herectvím hlavního tandemu: tady ani režisér nedokázal pozvednout lacinou výchozí laťku. Když pomyslím, že Čáp v témže roce natočil skvělou a ojedinělou podívanou Znamení kotvy... V rámci žánru za 2,5.

Povedený snímek, na kterém zaujme kamera v úvodní části a také dobře zachycená vesnická atmosféra dávných dob. Zajímavý je námět - muzikant si myslí, že svojí hudbou způsobil neštěstí, a muziky se nadobro vzdává. Bude mít příběh šťastný konec?

Ne zrovna moc zajímavý příběh. Herci se sice snažili, ale celkově se to zrovna nepovedlo. Je to takový průměr, ale slabě pod.

Rekordní klení v českém filmu. „Mon Dieu“, „mon“ je nahrazeno slovem „mord“ a vznikne tak strašlivá kletba. Tato kletba zazní ve filmu minimálně pětkrát!!! Takto v žádném případě lidé na venkově nemluvili. To je jen podvodná snaha filmařů lživě obalamutit obecenstvo s vytouženým bonusem, který by byl v lóžích velice ceněn, že by se takto začalo normálně mluvit. Tuto kletbu pronese: hostinský (Holzinger), sedlák (Hilmar) dokonce dvakrát(!), dědek na cestě, jen tak bez důvodu: „m.D.“, kupující krávy znova: „m.D.“ Film je bohatý i na další zednářskou symboliku: 17:02 – 17:17 – hezky dlouhá skrytá ruka; 21:30 – podání ruky; 33: „Za tři neděle, Cabalko, za tři neděle.“ 40:25 – symbolika jednoho oka. Modloslužba: zdrávas Maria + marné opakování modliteb během pohřbu (asi růženec). Matouš 6:7,8: „A když se modlíte, neopakujte zbytečně, jako to dělají národy, protože si myslí, že když budou hodně mluvit, budou vyslyšeny. Nedělejte to tedy jako ony, neboť Bůh, váš Otec, ví, co potřebujete, dříve než ho požádáte.“  Dal bych za pět, protože se mi příběh o skromných chudých lidech, kteří po krejcaru šetří na krávu, moc líbil. Krásná Vrbenská, Vostrčilová. Mladý Hanus také potěší. Mišku nemusím, ale zde je výborný. Dívka Růža v podání Vrbenské je blbá nebo navedená? Dvacetkrát jí řekne, že už hrát nebude a holka do něj šije i o pohřbu: „Ty nejsi z nás, ty už k nám nepatříš, když si tátovi nezahrál ani na pohřbu.“ Kovářík v 51 letech, bez jediné vrásky, umírá na sešlost věkem. Ale za to klení, nedá se nic dělat, musím jeden pentagram sebrat.(20.03.2022)