Jana Eyrová (1943)

Vrátila jsem se k tomuto snímku po mnoha letech a pořád to na mě funguje, Joan Fontaineová je půvabná žena, hezky se na ni kouká a celé to vyprávění (zpracování) považuji za zdařilé.. Moje jediná připomínka se týká věku Orsona Wellese, mýma očima je na roli Rochestera příliš mladý, nicméně jedním dechem musím dodat, že to zvládnul se ctí.. (2x)  P.S. NašeJanaje mi o něco bližší..

Film sa mi páčil, hoci tu bola celá jedna časť z knižky vynechaná a koniec trochu, ale naozaj len trochu pozmenený. Vždy som si Janu predstavovala ako  jemnú a krásnu a to Joan Fontaine je. Niektoré novšie spracovania sa mi páčia viac, ale vzhľadom na dobu vzniku, odpúšťam nedokonalosti. TakžeJanaatáto,ešte jedna,pokračujem,končím, pokračovanie? Tie ďalšie už asi nemá význam pozerať.

Nejkrásnější Jana ze všech Jan. Až je mi to líto, protože má být jiná... prostě jiná. Rochester lhal, když ji řekl, že není hezká. Příběh je krásně tajemný, hodně, hodně, hodně pozměněný, ale kupodivu se u něj dá lehce vydržet. Trošku jsem si musela zvyknout na Orsona Wellese. Charismatický hlas, ale kukuč měl jako maniak a ten jeho hltavý polibek, když se s Janou uviděli na spáleništi... no na tu dobu to vypadalo, že ji spíš zakousne :-) :-) Drsnost projevoval spíš verbálně a někdy neurvale. Ale jo... dá se, protože v té atmosvéře a poklidu Janiny postavy je nádhera. Dům ožívá příjezdem panstva... vtáhne vás děj. Koukněte můžete-li :-)

Ani takmer dokonala kamera Georgea Barnesa, ktorý pozná sestru Olivie de Havilland, ako vlastnú dlaň, nie je definitívna záruka výslednej kvality filmového diela. Nechcem pôsobiť záhadným dojmom, ale myslel som nádhernú JOAN FONTAINE, ktorá zase veľmi dobre vie, kto je tento chlapík za kamerou, ktorý ju kompletne nasnímal v populárnej Rebecce, pod taktovkou Alfreda Hitchcocka. Obaja si teda odskočili k Jane Eyrovej, kde pozorujem ďalšieho velikána americkej kinematografie, Orson Welles síce tentokrát (ne)režíruje, ale koľkokrát mi to tak pripadalo, že áno. Kontrola nad filmom očividne bola, pretože svojim zovretím sa podobá na Občana Kanea, najmä klasickými uhlami kamery, ktoré vďaka tomu vytvárajú väčšiu hĺbku obrazu ! V celom snímku je dosť nepríjemná atmosféra, najmä úvodných 30 minút z CHUDOBINCA malej Jany, ktorú viac-menej všetci psychicky deprimujú, a patrí sa spomenúť, že sa v takejto sekvencii objaví budúca DIVA - CLEOPATRA. Len s tým rozdielom, že súcití so zlomenou Janou. Ako som už spomínal, extra priaznivo sa mi pozeralo na tento klasický film, ktorý v podstate nemal ani čím ohúriť, okrem technickej zložky, t.j. kamera, či napríklad strih. Nakoniec to nie je bohviečo, je to strašne zamotané, ako v nejakej mexickej telenovele. Vidieť sa to ale oplatí...

Nebudu lhát, trošku jsem se toho filmu bála, jelikož předchozí filmy, ve kterém Orson Welles hrál nebo je režíroval mě až tak nezaujaly, ale naštěstí tohle je výjimka. Joan Fontaine byla pro roli Jane Eyre narozená, viděla jsem ještě další dvě filmové adaptace, ale Joan byla ze všech nejlepší, věřila jsem jí každé slovo, gesto, každý pohled. Orson Welles byl zase přímo stvořený pro Edwarda Rochestera, na začátku mi byl silně nepříjemný svým chováním, ale postupem filmu jsem se do něho zamilovávala stejně jako Jane Eyre. Příběh krásně utíká, velice na mě zapůsobil i černobílý obraz a potěšila mě přítomnost malé Elizabeth Taylor. Za mě se jedná o nejlepší filmovou adaptaci Jane Eyrovou.