Nejlepší léta našeho života (1946)

Režisérský velikán William Wyler natočil poutavou limonádu o návratu vojáků z války, kdy musí znovu nalézt smysl znovunabytých každodenních životů. Velmi dlouhé, ale příjemně se na to kouká hlavně díky postavám, jejichž osudy mě určitě nebyly lhostejné. Nemusíme se bavit o tom, kdo z našich 3 hrdinů prožívá návrat nejtěžší. 70%

Rok 46 byl v americké historii tím, kdy se prodalo nejvíce lístků do kina vůbec. A není se čemu divit: Notorious, It’s a Wonderful Life, Great Expectations a také The Best Years of Our Lives. Ve svém jádru je to pořád lehce naivní romantická komedie, která skončí, jak se dá čekat. Na tohle jádro sněhové koule se ale nabalí spousta více či méně inovativních vedlejších témat a když k tomu přidáte, že to má prakticky tři hlavní hrdiny, tak trojhodinový film je na světě. Vážných témat je tam opravdu hodně, ale většinou jen sklouznou po povrchu. Předpokládám však, že rok po válce i tohle muselo být zjevení a nedalo se čekat, že se bude tnout do živého nějak vehementněji. Co také nelze upřít, je celkový cynismus snímku promítající se i do podstaty jeho názvu a slušná dávka situační komedie. Dost mě překvapilo, jak emancipované byly ženské postavy, když ještě spousty let poté se ženy ve filmech „uklidňovaly“ mlácením nebo třesením. Herecké výkony i neherců jsou skvělé, scénář hlavně v poslední hodině je špičkový, režijně a střihačsky to má k modernímu filmu ještě hodně daleko, ale vcelku jde po právu o jeden z mála filmů toho období, který lze doporučit každému.

Hodně solidní premisa. Tři veteráni se vracejí domů z války a zjišťují že začlenění zpět do společnosti není vůbec jednoduché. Nejmladší Homer přišel o obě ruce, prostřední Fred se narychlo oženil se zlatokopkou, která rozfofrovala všechen majetek a z nejstaršího Ala se stal alkoholik, který ze soucitu poskytuje veteránům nekryté půjčky. Pak se dlouhou dobu nic neděje a vy přemýšlíte kdy se to konečně rozjede. No a na konec se problémy všech tří mužů magicky vyřeší a oni mohou dále žít svůj život jako kdyby se vlastně nic nestalo a ta válka byl jenom takový víkendový piknik. Fred se rozvede a do klína mu spadne slušná práce a bohatá dcerka. Al je v práci povýšen, protože bance přicházet o peníze asi nevadí a trocha alkoholismu nikdy nikoho nezabila. No a Homera stále miluje jeho hodná sousedka která v životě netouží po ničem jiném než mu do smrti dělat pečovatelku. To že v realitě by Al skončil na ulici, Fred v base po vraždě své manželky a Homer by se asi zastřelil řešit nemusíme. Rád bych řekl že je film produktem své doby, ale problémy vojáků se začleněním do společnosti popsal již o dvacet let dříve a o dost lépe Remarque. Film na mě působí spíš jako poválečná vládní propaganda přesvědčující lidi o tom jak dobře se veteráni vlastně maj.

Seriózny príbeh amerických vojnových vyslúžilcov. Návrat späť k rodinám a návrat k mierovému životu spôsobuje problémy nie len invalidnému Homerovi ale aj seržantovi Alovi aka bankovému úradníkovi a kapitán Fred aka predavač v bufete. Každý z nich sa vracia k svojej rodine zmenený a aj ich rodiny sa zmenili. Deti vyrástli, manželky zmenili zamestnanie... a oni hlavne vidia svet inými očami. Herci sú skvelí, produkcia a hudba zodpovedá dobe vzniku.

Fantastický film. Nesmírně sympatičtí hlavní tři veteráni, přijíždějící z druhé světové války domů a snažící se začlenit zpět do rodin, práce, běžného života, zkrátka do společnosti. Každý pochází z jiných poměrů, má jiné problémy, ale to jedno mají společné. Ženské hrdinky, které jsou sice mírně upozaděné jsou také naprosto fantastické a dotvářejí kouzelnou atmosféru tohoto Wylerova mistrovského díla.